Na jižní pól nepojedu. Nejsem Amundsen, říká horolezec Jaroš před cestou do Antarktidy

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
23. 11. 2017 18:02
Své himalájské dobrodružství začal novoměstský horolezec Radek Jaroš v roce 1994 tehdy neúspěšným pokusem o zdolání Mount Everestu. Kouzlu nejvyšší hory světa však podlehl a při své druhé výpravě do velehor o čtyři roky později se mu podařilo vystoupit na vrchol.
Radek Jaroš
Radek Jaroš | Foto: DVTV

Praha - Přestože na expedici Annapurna v roce 2002 Radek Jaroš utrpěl těžké omrzliny, seriál svých pětadvaceti himalájských expedic v červnu 2014 zdoláním obra K2 úspěšně zakončil. Stal se tak prvním Čechem a teprve patnáctým horolezcem světa, který stanul na všech čtrnácti vrcholech planety bez pomoci výškových nosičů a použití umělého kyslíku. Loni pak vykročil za Korunou světa, tedy na cestu za nejvyššími vrcholy všech kontinentů.

V dalším díle Cest do neznáma se role otočí a hostem bude Radek Jaroš, profesionální horolezec a moderátor.
12:57
V dalším díle Cest do neznáma se role otočí a hostem bude Radek Jaroš, profesionální horolezec a moderátor. | Video: Radek Jaroš, Zdeněk Bašus

Máte za sebou už Mount Everest, severoamerickou Denali, kavkazský Elbrus a z letošního října i australskou Kosciuszku. Byl tento poslední výstup stejně obtížný jako na předchozí tři vrcholy?

Nesrovnatelně snazší. Nejprve jsme využili lanovku, abych se mezi listnatými stromy nemusel vyhýbat amatérským lyžařům a snowboardistům. Potom jsme asi po pěti kilometrech dosáhli vrcholu ve výšce 2228 metrů. U protinožců jsem se s maximální spokojeností zdržel od srpna do října, zúčastnil se etapového cyklistického závodu, podíval se do Sydney i do dalších zajímavých míst a v nečekaně dost velké zimě získal další cenné zkušenosti.

Neberete v porovnání s výstupy na himalájské velikány snadné cesty do daleko menších hor jako určitou degradaci?

V žádném případě. Seriál Koruna světa je vlastně pokračováním mých horolezeckých příběhů. Poznávám další kontinenty, setkávám se s jinými lidmi, seznamuji se s dosud neznámým prostředím a často mě překvapují úplně jiné klimatické podmínky. Baví mě i cestování, třeba autem až k Černému moři, a těší mě úžasné zážitky i nové vzácné známosti. V Aljašce to bylo například setkání s párem medvědů grizzly a jejich třemi medvíďaty, od nichž jsem stál sotva dvacet metrů.

V polovině prosince se vydáte do Antarktidy s cílem vystoupit na Mount Vinson vysoký 4892 metrů. Co zatím o této expedici víte?

Moc toho není, ale už vím, že poletíme do Chile, ze Santiaga se přesuneme na americkou základnu a potom malým letadlem k úpatí hory. V našem šestičlenném týmu bude i horský vůdce, který je pro tuto výpravu povinný. Výstup by měl trvat asi deset dní a neměl by být po technické stránce nijak obtížný. A protože blízko je druhá nejvyšší hora Antarktidy, tak není vyloučeno, že se podíváme i na její vrchol. S návratem do Prahy počítáme 5. ledna.

Neuvažoval jste také o cestě k jižnímu pólu?

Uvažoval, ale protože tato cesta by stále milion korun, tak jsem z finančních důvodů od této myšlenky ustoupil. Byla ještě druhá možnost a sice táhnout saně spousty kilometrů po rovině. Jsem však přece horolezec a ne Amundsen. (smích)

Vánoce tedy strávíte daleko od domova. Nevadí vám to?

Věřím, že budeme mít dobrou partu a užijeme si je i v neznámém prostředí. Horší je to, že nás čeká polární den, tedy světlo i celou noc. Budu si muset pořídit zvláštní brýle, abych se aspoň trochu vyspal. Jinak jsem moc zvědavý na teplotu. V Austrálii jsem čekal teplo a dočkal se zimy. Teď bych se nezlobil, kdyby to bylo obráceně.

A jaké expedice k dosažení Koruny světa vás ještě čekají?

Africké Kilimandžáro ve výšce 5895 metrů, oceánská Puncak Jaya, která měří 4884 metrů a Aconcagua v Jižní Americe s 6962 metry. Myslím si, že na ně budu potřebovat asi dva roky.

 

Právě se děje

Další zprávy