reklama
 
 

Miluje syna, zabil soupeře. Nyní Kovaljova čeká další výzva

14. 3. 2015 6:39
Smrtelný zápas Sergeje Kovaljova s Romanem Simakovem
Preview k sobotnímu šlágru polotěžké boxerské váhy mezi Sergejem Kovaljovem a Jeanem Pascalem.

Montreal – Je milujícím otcem malého synka Alexandera. Zároveň je ale také nekompromisním zabijákem v ringu. A to jak obrazně, tak i doslovně. Ruský boxer Sergej Kovaljov totiž dominuje profesionální polotěžké váze, před čtyřmi lety dokonce přímo v ringu jednoho ze soupeřů zabil.

Psal se 5. prosince 2011. Malé děti se chystají na mikulášskou nadílku, Rusové Kovaljov a Roman Simakov si to právě rozdávali mezi šestnácti provazy v aréně DIVS v Jekatěrinburgu. Druhý jmenovaný dostával sedmikolový výprask.

Odnesli ho jako na jatkách

Ten ringový Viktor Panin i roh Simakova nechal nakonec zajít příliš daleko. Kovaljov totiž zbil tehdy sedmadvacetiletého rivala tak, že jej nakonec odnesli pořadatelé z ringu na plachtě. Sice ještě živého, ovšem v hlubokém bezvědomí. Po třech dnech v nemocnici nadějný bijec zemřel.

Určitě není náhodou, že boxer přezdívaný „Krusher“ od té doby ve své vlasti už neboxoval. Přestěhoval se na Floridu (loni pak do Kalifornie), změnil kouče, když Abela Sancheze vyměnil za Johna Davida Jacksona, k zápasu nastoupil až po více jak půl roce.

O tragédii pak dosud nikdy nepromluvil. „Otázka na Simakova? Konec rozhovoru,“ varoval před dvěma dny Chrise Mannixe z prestižního Sports Illustrated Egis Klimas, dlouholetý manažer dosud neporažené ruské mlátičky. Kovaljov se jednoduše nechce k tragédii vracet, s rodinou Simakova ale zůstal i po jeho smrti v kontaktu, údajně ji poslal 10 tisíc dolarů. Ne coby odpustek, ale coby pomoc.

Život Kovaljova není z peříčka

Sám totiž vyrůstal v těžkých podmínkách, až posledním zápasem s legendárním Američanem Bernardem Hopkinsem, kterému připravil nejtěžší porážku v jeho dlouhé kariéře, se z něj stal boháč. Ještě před tímto duelem uvažoval o hypotéce, aby mohl své rodině zajistit bydlení v rodinném domě.

Jeho manželce Natalii se totiž na podzim narodil jejich prvorozený syn. „Když jsem poprvé uviděl synka, ztratil jsem řeč,“ nechal se nedávno slyšet tvrďák, který v posledních pěti letech vítězí až na zmíněný souboj s Hopkinsem jediným způsobem – před limitem!

A ačkoliv je již trojnásobným světovým šampionem, dle mnohých jeden z nejlepších boxerů napříč vahami, o pohádkovém bohatství ve stylu Floyda Mayweathera, nebo Manny Pacquiaa a některých dalších si může nechat jen zdát.

„Nevadí mi to, stačí mi, když je moje rodina spokojená. Jsem zvyklý tvrdě dřít, makat,“ řekl jednatřicetiletý boxer přezdívaný jednoduše a výstižně „Krusher“. Před lety žil s dalšími bojovníky u trenéra Dona Turnera, kde si připadal jako v polepšovně. Bez internetu, na vodě, vajíčkách, párcích, chlebu a v totální izolaci.

Od Turnera nakonec musel utéct

Už tak tvrdého bojovníka tato několikaměsíční zkušenost ještě zocelila. Zatímco jiní mluví o těžkých životních zkouškách, on si ji zažil. „Sice jsem nakonec odešel, nešlo to vydržet, přesto jsem Turnerovi vděčný. Bez něj bych nikdy nebyl tam, kde jsem nyní,“ vrací se k této etapě života Kovaljov.

Svůj „vděk“ pak pociťují jeho soupeři v ringu. Cleverly, Sillach, Agnew i Caparello. Dohromady prohráli z více jak stovky profi-zápasů jediný. Na Kovaljova si troufali, vyhrožovali mu, aby následně schytali těžký výprask.

Nyní na něj má zálusk dvaatřicetiletý Jean Pascal. Kanaďan s postavou kulturisty, který s Hopkinsem vybojoval remízu a před pěti lety dokázal zdolat tehdy nejlepší polotěžkou váhu – Američana Chada Dawsona. Nyní se ocitá ve stejné roli. On outsider a proti němu vládce této divize a držitel tří titulů mistra světa prestižních organizací WBO, WBA a IBF.

Také Pascal si troufá. Na čtvrteční tiskovce shodil Kovaljovovi kšiltovku z hlavy. „Já mám kolem sebe spoustu lidí, protože jsem generál, co všechny řídí. On za sebe nechává mluvit svého trenéra, protože je obyčejnou ovcí, ne vůdcem. A v sobotu v noci ho zničím. Dám fanouškům dvanáct skvělých kol a v posledních patnáct vteřinách ho knockoutuji,“ spustil poté kanadský hrdina, který bude mít za sebou dvacetitisícový kotel našlapané montrealského Bell Centre.

Potvrdí svá slova, nebo dopadne jako všichni před ním? Ponížený, zničený a v lepším případě pouze zbitý?

autor: Antonín Vavrda | 14. 3. 2015 6:39

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama