Praha - S dvěma plyšáky v ruce a pyšným tatínkem po boku odletěla z pražského Letiště Václava Havla snowboardistka Ester Ledecká do olympijského Soči.

Co se týče ambicí, je dcera zpěváka Janka Ledeckého skromná a stačilo by jí umístění do desítky. Zároveň doufá, že se podívá na nějaký jiný sport, nejlépe hokej, ale to by český národní tým musel až do nedělního finále, protože Ledecká chce vyrazit až po závodech, které jí končí v sobotu slalomem.

Ester, odlétáte do Soči jako poslední z české výpravy, už jste si zjišťovala, jak to na místě vypadá a co vás tam čeká?
Popravdě ani nevím, do čeho jdu. Tak nějak jsem se spíš zabývala tréninkem a regenerací. Samozřejmě jsem koukala v televizi na ostatní disciplíny, takže znám trochu ta sportoviště, ale jak to bude vypadat v olympijské vesnici, to nevím. Ale moc se tam těším a myslím, že to bude v pohodě.

Ale Soči jako město už asi znáte, ne?
Ano, už jsem byla loni na svěťáku a musím říct, že se mi tam líbilo a co jsem koukala, je tam i hodně sněhu, tak doufám, že to neroztaje, než tam přijedu.

Říkala jste, že jste trénovala, tak jak jste stihla poladit formu?
Bylo to hlavně o tom dostat se zpátky do tempa, protože jsem skoro měsíc nezávodila. Trénovala jsem do poslední chvíle v Rakousku, protože jsem slyšela, že v Soči není moc sjezdovek, protože se tam musí vejít jak lyžaři, tak snowboardisté.

Někteří sportovci si na olympiádě právě stěžovali na to, že jim dělá problémy se po pauze zpátky dostat do závodní formy, toho vy se tedy nebojíte?
Myslím, že ani ne. Už se mi stalo, že jsem třeba měsíc jen trénovala a pak až jsem měla závody. To zvládnu.

Dala jste si nějaký cíl, který byste na olympiádě chtěl splnit?
Byla bych spokojená, kdybych skončila do desátého místa. Mám ho od začátku sezony a stejně tak i na svěťácích jsem chtěla být v Top 10. To neměním.

Jak jste připravená na jarní počasí, které v Soči panuje?
Na jednom prkně máme strukturu na měkký sníh, tak by to snad mělo jet, ale uvidíme. Já mám s sebou skvělého servisáka Sváťu Koláře jako na všechny závody, takže se vůbec nebojim. Ale věřim, že to nasolí a že tu trať připraví dobře. A co se týče počasí, vzala jsem si i nějaké tričko, abych se měla do čeho svléknout, když bude potřeba. (smích)

A co talismany, přibalila jste si nějaké?
Tady mám dva plyšáky, ale kromě toho mám talismanů hodně, protože jsem různě od lidí dostala dárky, abych si je vzala s sebou. Je to zajímavý, na svěťáky se nikdo neozve, ale když jedu na olympiádu, všichni posílají povzbudivé smsky a obdarovávají mě. (smích) Pověrčivá jinak nejsem, mám nějaké rituály, ale to má snad každý sportovec.

Jak jste bojovala s dnešním ranním vstáváním, stihla jste vůbec snídani?
Je fakt, že snídani asi ani nikdo nedělal. Vstávala jsem asi v pět, takže hrůza, to snad ani není ráno, to je noc. Ale v Soči bylo tou dobou osm hodin ráno, tak se už alespoň přehazuju dopředu.

Půjdete fandit i na nějakou jinou disciplínu na olympiádě?
Já vždycky fandím všem českým sportovcům. Mám ráda hlavně hokej a Jardu Jágra, jenže to se musí kluci dostat do finále, abych je viděla. Protože chci někam vyrazit až po závodech a ty mám v sobotu.

Na olympiádu jste měla ambici se kvalifikovat i na lyžích, ale nevyšlo to, už to přebolelo?
Samozřejmě, zamrzelo to, ale svaz nějak nastavil pravidla a ta se musí respektovat. Já budu lyžovat a zkoušet to dál. Teď jedu na olympiádu se snowboardem a stejně si to užiju.