Lutych - Na západě Belgie se v neděli uskutečnil již stý ročník nejstaršího cyklistického závodu planety Lutych-Bastogne-Lutych, jež bývá přezdíván „La Doyenne“ (nejstarší), a řadí se k pětici nejprestižnějších jednorázovek závodního kalendáře - „monumentálních klasik“.
Na peloton čekalo náročných 263 kilometrů, na nichž bylo rozeseto deset klasifikovaných stoupání, a na startu byli také dva Češi – jeden z favoritů Roman Kreuziger a František Paďour.
Únik dne se utvořil krátce po startu a tvořilo jej šest jezdců, širšímu publiku nejznámější z nich je asi Ital Matteo Bono v dresu Lampre. Náskok uprchlíků se místy blížil až k šestnácti minutám, ale peloton zůstával v klidu a s blížícím se závěrem náskok postupně redukoval, rovněž počet členů odjeté skupiny se s blížícím se závěrem snižoval, poslední se v úniku udržel Bono, ale i ten byl dostižen nějakých 20 km před cílem.
Rozhodnutí až v samotném závěru
Průběh závodu cyklistického fanouška zrovna příliš mnoho nenadchl. Ze skupiny hlavních favoritů mnoho útoků nepřicházelo a v pelotonu stále zůstávalo pohromadě téměř sto závodníků. Ani slavné stoupání na Cote de La Redoute výraznější selekci nepřineslo, o atak se tady pokusil objev loňské Vuelty Warren Barguil, ale výraznější náskok si nevytvořil.
Na posledních třiceti kilometrech bylo možné zaznamenat několik dalších pokusů o únik, ale při žádném z nich nevznikl náskok větší než pár desítek metrů, jeden z nich byl vyprovokován Romanem Kreuzigerem, který se rychle otřepal z pádu, do nějž se zapletl nějakých sto kilometrů před cílem.
Zpět do Lutychu už před peloton, ve kterém se stále nacházelo překvapivě mnoho závodníků, nejel žádný zástupce z úniku dne. Výrazný nástup předvedla až šest kilometrů před cílem italská dvojice tvořená Pozzovivem z AG2R a Carusem z Katushe, ta si udržela asi devítisekundový náskok až na metu kilometru před cílem pod závěrečný výjezd do Ans.
Krátce po nájezdu do posledního stoupání zaútočil z hlavní skupiny obhájce vítězství Daniel Martin, brzy dostihl Pozzoviva a před zatáčkou do cílové rovinky se dostal na kontakt i ke Carusovi, ale právě v závěrečné zatáčce Martina zradila jezdecká technika a podklouznutí zadního kola se poroučel k zemi. Caruso však neudržel svůj náskok před dotahující skupinkou největších favoritů tvořenou Valverdem, Kwiatkowskim a Gerransem, z té se k velmi dlouhému spurtu odhodlal Australan Gerrans a před sebe už nikoho nepustil, druhý dojel Valverde, na Kwiatkowského zbylo třetí místo. Roman Kreuziger dojel na solidním 7. místě, druhý Čech na startu František Paďour dojel s více než dvanáctiminutovou ztrátou na 118. místě.
Favorité spokojeni s výsledky
Gerrans tak po předloňském Milan – San Remo vyhrál již svůj druhý klasický monument v kariéře. „Vyhrát tento závod je vždy velmi speciální. Ale fakt, že je to stý ročník skutečně zapisuje mé jméno do historie závodu, je to skutečná čest,“ prohlásil vítěz pro server cyclingnews.com.
Šťastný z výsledku byl i v cíli druhý Valverde: „Lidé jsou možná zvyklí vidět mě vítězit, ale já jsem skutečně šťastný za druhé místo. Byl jsem první, druhý a čtvrtý v těchto klasikách – myslím si, že není moc lidí, kteří to dokážou.“
Rovněž třetí Kwiatkowski byl se svým výsledkem spokojený: „Věřil jsem, že bych mohl mít šanci ve spurtu menší skupiny. Věřil jsem svým schopnostem a zvláště dnes jsem spokojený s tím, co jsem dokázal.“
Před ardenským klasikářským týdnem byla za největší favority považována čtveřice Gilbert, Valverde, Kwiatkowski a Gerrans, po jejich skončení můžeme říci, že se tyto závody obešly bez větších překvapení. Na vítězství nedosáhl nikdo mimo tuto favorizovanou čtveřici. Gilbert zvítězil na Amstelu, Valverde ovládl Valonský šíp a Gerrans zvítězil v Lutychu. Kwiatkowski si připsal dvě druhá a jedno páté místo.
