reklama
 
 

Konec na vrcholu? Váňa: Počkejme. Dokázal, že na to má

12. 10. 2009 9:00
Josef Váňa vyhrál s Tiumenem 119. Velkou pardubickou

Pardubice - Své sedmapadesáté narozeniny oslaví aktivní legenda dostihového sportu Josef Váňa až příští týden, přesto již tuto neděli dostal jeden obrovský dárek - vyhrál svou šestou Velkou pardubickou.

A kdo, že mu ten dárek nadělil? Byl to osmiletý hnědý valach Tiumen, který se stal společně s ním vítězem 119. ročníku nejslavnějšího tuzemského dostihu. A není žádný pochyb o tom, že si zkušený matador tuto poctu společně s bouřlivými oslavami zasloužil.

Čtěte také: Pardubická pohádka: Tiumen dopřál Váňovi šestý titul

"On není českou, ale evropskou legendou. Tento člověk je jedním z nejlepších sportovců naší země. Pro mě osobně je už lepší jen Dvořák a Šebrle," smekl nad uměním protřelého jezdce předseda představenstva Dostihového spolku Miroslav Petráň.

Přehnaná chvála? Nikoliv. V českých krajích skutečně není zkušenějšího žokeje a trenéra v jedné osobě. A že má stále dostihům co dát, potvrdil i nyní.

Ačkoliv se při dojezdu nikterak neradoval, jako v přecházejících letech jeho kolegové, nadšení z jeho tváře bylo vidět při předávání cen a dobrou náladu neskrýval ani na tiskové konferenci.

Přečtěte si také: Návrat Velké pardubické. Kdo zastaví favoritku Sixteen?

"Je to zadostiučinění. My jsme ztratili v rámcovém dostihu jednoho nadějného koně (Picador - byl po pádu v memoriálu Laty Brandisové utracen- pozn. red.). Vítězství ve Velké pardubické je ale něco úžasného," hodnotil Váňa.

"V průběhu odpoledne jsem měl ale špatnou náladu. Přemýšlel jsem o krmení a o tom, jestli jsme zvolili dobře, protože skoro celý den měli úspěch Holčáci (koně konkurenčního trenérů Holčákových)

"Těch čtyřicet metrů před cílem jsem si už ale říkal: Jsi borec, už ať tě taková myšlenka nenapadne. A když mi Josef Bartoš přiznal, že byl druhý, tak jsem si řekl, že už to krmení budu dávat koním do smrti," usmíval.

Chtěl jsem dokázat, že to jde, říká legenda

Na trati nebyl vidět, hlasatel do amplionu uváděl jméno osmiletého valacha jen zřídkakdy. Zkušený Váňa se po celý závod pohyboval kolem páté a šesté příčky, byl si však dobře vědom toho, že Tiumen má mocné závěry.

A nakonec je dal všem i patřičně na odiv.

"Vyhovuje mi, já už potřebuji lehčí koně. Původně jsem chtěl jít na Taxis doleva, po stočení z malé vody jsem ale viděl, že je napravo místo. Tiumen skočil, tak jak jsem předpokládal, protože to je kůň, který má mohutné skoky."

"Na konci, když jsem překonal suchý přikop a viděl jsem vepředu Jirku Kouska s Numero Due, jak tam krásné skáče a cválá, aniž by začal vadnout, říkal jsem si, že ho snad už ani nedoženeme. Tiumen však ukázal, že je super vytrvalec a toho Numera Due udolal," popisoval.

Váňa tak nejlepším možným způsobem umlčel všechny kritiky. Před startem si totiž vyslechl mnoho narážek na svůj věk a někteří odborníci mu dokonce i radili, aby raději skončil. Žokejova nedělní odpověď na trati byla ovšem razantní.

"Chtěl jsem všem dokázat, že není potřeba jezdit deset dostihů týdně. Moje práce je trénovat koně a to stejně musím dělat. A když se k tomu připravím na závod...Jezdec, který o sebe dbá, moc nechlastá a nekouří, může jezdit dlouho," myslí si.

Ostře sledovaný dostih nakonec dokončilo osmnáct koní z pětadvaceti možných, což byl největší počet v historii. Na druhém místě pak doběhla další Váňova chovanka- Sixteen. Ta patřila za největší favoritku, jelikož zvítězila v předchozích dvou ročnících.

Konec? Nechme to ještě otevřené

S trochou nadsázky by se proto dalo říci, že trenér obral svou svěřenkyni o sladký hattrick.

"Já jsem to Sixteen přál, ona je taková princezna. Upřímně jsem si navíc na konci suchého příkopu ani nemyslel, že bychom je mohli předhonit. Pak se ale v Tiumenovi probudila ta vytrvalost, a tím to strhnul," vysvětloval.

Zatímco Josef Bartoš jen v cíli utrousil s úsměvem: Už nás zase porazil, Váňův mladší syn závod v sedle Del Sole nedokončil. Zkušený matador však bere svůj triumf s nadhledem.

"Nebudu si z nich dělat srandu, protože se v dnešní době mám od nich já co učit. Mám doma na dvoře dva super žokeje. Jsou to rutinovaní borci, hlavně Pepa Bartoš, jehož jméno má už v Evropě zvuk a já vím, jak je ten žokejský chleba tvrdý," říká jasně.  

"Jedna z příčin, proč Sixteen vlastně nevyhrála mohla být v tom, že musela kvůli zdravotním prohlídkám přijet už včera večer. Já bojuji za to, aby ty kontroly byly privátní a ne aby se kolem toho hrálo takové divadlo. Na Sixteen pak dolehla změna prostředí, ani jídla se příliš nedotkla," doplnil.

Na závěr proto došlo i na tradiční otázku. Objeví se Josef Váňa v sedle i pro jubilejní 120. ročník?  Odpověď zní neurčitě. Jezdec totiž chce počkat na výsledky léčby svého oblíbeného, avšak zraněného koně Welldancera.

Právě s ním už totiž chtěl na této Velké pardubické jet.

"Nevím, to uvidíme, jak to dopadne s tím Welldancerem. Nechme to ještě otevřené," přála si nakonec česková dostihová ikona.

autor: Ivo Pospíšil | 12. 10. 2009 9:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama