


Keňskou atletikou dál otřásá vleklý a dosud neúspěšný boj s dopingem, přesto Nairobi získalo pořadatelství mistrovství světa 2029. Vedení světové atletiky přesvědčilo, že právě Afrika je připravena hostit její největší akci.

Na první pohled to působí jako těžko vysvětlitelný rozpor. Keňa patří z pohledu dopingu k nejproblematičtějším zemím světové atletiky, přesto jí organizace World Athletics svěřila pořadatelství svého největšího šampionátu.
Mistrovství světa v roce 2029 se uskuteční v Nairobi a poprvé v historii zamíří na africký kontinent. Keňská metropole přitom v souboji o pořadatelství porazila Londýn i Řím.
Za úspěchem kandidatury nestál jediný argument, ale souhra několika okolností. World Athletics při zdůvodnění svého rozhodnutí vyzdvihla zkušenosti Nairobi s pořádáním velkých závodů, státní finanční garance, modernizaci stadionu Kasarani i mimořádný zájem místních fanoušků.
Do rozhodování výrazně promluvila ještě jedna okolnost: světový šampionát se dosud v Africe nikdy nekonal.
„Bylo důležité, aby mistrovství světa přišlo do Afriky ve chvíli, kdy budeme mít správného pořadatele, správnou nabídku a správné podmínky. Nairobi jasně ukázalo, že právě teď nastal jeho čas,“ uvedl prezident World Athletics Sebastian Coe. Keňané podle něj předložili „přesvědčivou a emotivní nabídku“.
Keňská metropole navíc nezačíná od nuly. V roce 2017 hostila mistrovství světa do 18 let, o čtyři roky později juniorský světový šampionát a pravidelně pořádá silně obsazený mítink Kip Keino Classic.
Právě šampionát do 18 let ukázal jednu z největších keňských výhod – atletika tam dokáže naplnit tribuny. Stadion Kasarani tehdy navštívily desítky tisíc diváků.
Podle průzkumu World Athletics označuje 68 procent Keňanů svůj zájem o atletiku za vysoký. Globální průměr přitom dosahuje 39 procent. Pro světovou federaci je tak Keňa nejen tradiční běžeckou velmocí, ale také zemí, kde má atletika mimořádně silné postavení.
Výrazně se mezitím změnila také infrastruktura. Právě stav stadionu Kasarani patřil mezi slabiny neúspěšné kandidatury Nairobi na mistrovství světa 2025. Nyní areál prochází rozsáhlou rekonstrukcí před fotbalovým Africkým pohárem národů 2027 a následně jej má využít také atletický šampionát.
Keňská vláda navíc poskytla finanční, bezpečnostní i organizační garance. Prezident William Ruto slíbil rovněž zjednodušené vízové a imigrační procedury pro účastníky šampionátu.
Ve prospěch kandidatury hrála i samotná sportovní váha země. Keňa je v historické tabulce mistrovství světa druhou nejúspěšnější zemí a na loňském šampionátu v Tokiu obsadila druhé místo v medailovém pořadí. Pro World Athletics tak představuje jeden z klíčových trhů, na němž má atletika mimořádné postavení.
Jenže vedle sportovní tradice existuje i druhá, mnohem temnější stránka keňské atletiky. Dopingový problém zdaleka nezmizel. Keňa podle pravidel World Athletics dál spadá do kategorie A, tedy mezi země s nejvyšším dopingovým rizikem.
Jedním z nejvýraznějších symbolů problému se stal norandrosteron. Podle oficiální antidopingové databáze jde v Keni o nejčastěji zachycenou látku. Evidováno je 99 případů, což představuje téměř třetinu všech zaznamenaných porušení antidopingových pravidel v zemi.
Norandrosteron je metabolitem nandrolonu, silného anabolického steroidu podporujícího růst svalové hmoty a síly. Jeho přítomnost v pozitivních vzorcích keňských atletů přitom není ojedinělým jevem. Athletics Integrity Unit jej uvádí u řady běžců, kteří byli v posledních letech potrestáni.
Právě opakované nálezy 19-norandrosteronu patří k důvodům, proč Keňa navzdory mimořádné běžecké tradici získala pověst jedné z dopingově nejproblematičtějších zemí světové atletiky.
Athletics Integrity Unit, organizace, která dohlíží na integritu atletiky a bojuje mimo jiné proti dopingu a korupci, eviduje aktuálně zhruba 150 suspendovaných keňských atletů. Některé tresty sahají až do let 2029 nebo 2030.
Keňské úřady se snaží situaci změnit. Tamní antidopingová agentura ADAK letos zaznamenala méně případů, přestože provedla více kontrol než ve stejném období předchozího roku. Sama však varuje před přílišným optimismem.
Její šéfka Peninah Wahomeová podle keňského deníku Daily Nation uvedla, že současná čísla zatím nejsou důvodem k oslavám a že boj s dopingem musí pokračovat.
Podstatné je, že World Athletics zatím nepovažuje rozsah problémů za důvod k izolaci Keni. Už v roce 2022 keňská vláda přislíbila dalších pět milionů dolarů ročně po dobu pěti let na boj proti dopingu.
Rada World Athletics tehdy toto opatření označila za odpovídající reakci a Coe veřejně přivítal zvýšení prostředků na kontroly i prevenci.
Přidělení mistrovství světa proto nelze chápat jako potvrzení, že je dopingový problém vyřešen.
Při rozhodování zjevně převážily jiné faktory: schopnost země šampionát organizačně zvládnout, vládní garance, atletická tradice, zájem fanoušků a také strategická snaha přivést největší světovou atletickou akci poprvé do Afriky.
Současně ale World Athletics přenesla na Nairobi mimořádnou odpovědnost.
Do roku 2029 musí Keňa dokazovat nejen to, že umí zmodernizovat stadion, uspořádat velkou akci a zaplnit tribuny, ale také že dokáže účinněji čistit vlastní atletiku od dopingu.
Právě v tom bude spočívat největší paradox šampionátu. Země, která dala světu generace fenomenálních vytrvalců a jejíž běžci patří desítky let k symbolům atletiky, bude současně hostit její největší událost pod mimořádným dohledem.
V Nairobi se tak v roce 2029 nebude závodit jen o medaile. Pro Keňu půjde i o reputaci.






Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy žák zaútočil ostrým předmětem a zranil tři lidi, jeden z nich následně zraněním podlehl. Policie podezřelého 15letého chlapce zadržela. K události se ve čtvrtek vyjádřil i polský ministr vnitra Marcin Kierwiński.



Nastudoval téměř 190 divadelních rolí, působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem nebo v pražském Divadle pod Palmovkou a Spolku Kašpar. ČTK to ve čtvrtek sdělil Divadelní ústav, který o úmrtí informovala Kopečného manželka Barbara Tůmová.



Kriminalisté zadrželi matku mrtvého novorozence nalezeného v polovině září v kontejneru v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Obvinili ji z vraždy, hrozí jí až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Na webu policie o tom ve čtvrtek informovala její regionální mluvčí Vladimíra Šrýtrová.



Letošní Nobelovu cenu za literaturu ve čtvrtek 8. října získala šestasedmdesátiletá kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová, oznámila Švédská akademie. Ocenění získala za své "smělé a invenční dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytvořilo nové formy pro současnou literaturu", uvedla akademie.



Američanka Christa Pikeová, která minulý týden přežila dvě smrtící injekce při popravě v Tennessee, opět chodí. S odkazem na její právní tým o tom ve čtvrtek informoval zpravodajský web BBC.