Vím, kdo zabil Marilyn Monroe, tvrdila legenda baseballu. Zaujal i posmrtný rituál

Zůstaly po něm nepřekonatelné rekordy: v 56 zápasech za sebou dosáhl minimálně jednoho odpalu, na postu středního vnějšího polaře udělal 361 homerunů a třikrát byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem americké ligy Major League Baseball. Přesto se dodnes v médiích Joe DiMaggio nejvíc připomíná díky krátkému manželství s Marilyn Monroe, od jejíhož narození uplynulo právě dnes 100 let.

Měl pár měsíců po kariéře, listoval si novinami, když se jeho pohled zastavil na obrázku krásné blondýnky v baseballovém dresu.

Marilyn Monroe.

S tou dívkou musel mluvit. Musel se s ní setkat. Ale kdo by mu to mohl zařídit?

Okamžitě zvedl telefon a volal jednomu známému za druhým, dokud mu někdo neslíbil schůzku s americkou filmovou hvězdou.

Povedlo se. Byl rok 1952 a nejzářivější jméno amerického baseballu se setkalo s nejobletovanější kráskou Hollywoodu.

Monroe byla zprvu zdrženlivá a o 12 let staršího sportovce považovala za namyšleného frajírka. Ale brzy změnila názor.

„On si Marilyn nesmírně vážil a v její společnosti byl dokonalý gentleman," vyprávěl pro časopis People Rock Positano, rodinný přítel DiMaggia, o kterém později napsal životopisnou knihu.

Po více než roce se v lednu 1954 pár vzal a způsobilo to v mediálním světě ohromnou senzaci. Dvě superstars svých oborů, symboly americké kultury bok po boku.

„Je to jedna z vrcholných fantazií Ameriky. Vysoký, tmavý a pohledný baseballový hrdina dobývá ženu, která ztělesňuje hollywoodskou krásu, kouzlo a sexualitu," napsal o nich deník The New York Times.

Pojil je i podobný příběh. Monroe vyrůstala v pěstounské rodině, sirotčincích a během války pracovala v továrně na výrobu letecké munice, kde jako modelka nafotila první kampaň na podporu morálky pracujícího lidu. Tak udělala první krok do showbusinessu.

To DiMaggio zase vyrůstal v početné rodině italských přistěhovalců. Otec byl sicilský podnikatel, který se živil jako rybář a věřil, že všichni jeho synové budou v jeho odkazu pokračovat.

Jenže to se přepočítal. Starší bratr Vincent i mladší Dom propadli kouzlu baseballu. Joe bral přitom odpalování míčku nejvíc na lehkou váhu.

„Baseball mě zase tolik neoslovil, ale bylo to mnohem lepší než pomáhat tátovi drhnout smradlavou loď od rybiny. Říkal jsem mu, že mám na to slabý žaludek, ale on nadával, že jsem jenom líný," vzpomínal Joe.

Jako teenager tak raději vydělával peníze ve výrobně džusu nebo roznášel noviny. Do profesionálního baseballu ho nakonec uvrtal bratr Vincent, který už sám hrál za regionální tým San Francisco Seals.

Prostřední z bratrů DiMaggiových okamžitě vystřelil vzhůru. Za čtyři roky se dostal do Major League Baseball a rovnou do klubu New York Yankees.

Jeho hvězdnou kariéru přerušila druhá světová válka, kdy dokonce narukoval do armády, ale neúčastnil se bojů. Spíš využíval svého sportovního umění a zlepšoval náladu krajanům v uniformě.

Paradoxní je, že zatímco on byl elitním hráčem Yankees, jeho rodina měla problémy. Otec si odmítal změnit občanství, a tak byl po útoku na Pearl Harbor brán coby Ital jako nepřítel státu a nesměl například do amerického přístavu, aby tu provozoval rybářské povolání.

Po válce ale hvězda jeho syna vyletěla ještě výš. Týmu pomohl devětkrát vyhrát Světovou sérii. Kariéru hráč přezdívaný „Joltin Joe" a „Yankee Clipper" ukončil v roce 1951.

Manželství s Monroe ho tedy potkalo v době, kdy sportovní kariéru vytěžil na maximum a mohl se věnovat naplno manželce.

Jeho předchozí vztah s herečkou Dorothy Arnoldovou, se kterou měl syna Joea, se totiž rozpadl právě proto, že podle manželčiných slov „sice měli domov, ale on v něm moc času nepobýval".

Jenže právě přehnaná péče o mladou herečku zřejmě znamenala i rychlou zkázu druhého manželství.

„Měl pocit, že je příliš naivní, že s ní někteří lidé příliš snadno manipulují," líčil Positano.

Monroe byla v roce 1954 na roztrhání, těšila svou přítomností americké vojáky v Koreji, točila ikonickou scénu s vlajícími šaty nad kanálem. A DiMaggio žárlil.

V říjnu 1954, devět měsíců po svatbě, požádala herečka o rozvod.

Bývalému baseballistovi to zlomilo srdce, nikdy už se znovu neoženil a o Monroe na veřejnosti nemluvil.

Všechno změnila až záhadná smrt slavné herečky v roce 1962. Oficiální verze policie zněla: předávkování barbituráty a pravděpodobně sebevražda.

DiMaggio tomu nikdy neuvěřil, i když se vědělo, že Monroe bojuje s návykovými látkami a s depresemi.

„Vím, kdo zabil Marilyn, ale nikdy jsem to nahlas neřekl, protože jsem tady nechtěl způsobit revoluci," citoval Positano svého slavného přítele.

Nikdy prý neodpustil zpěvákovi Frankovi Sinatrovi to, že Monroe seznámil s kontroverzními postavami americké politické scény bratry Kennedyovými. „Všichni Kennedyovi byli vrazi a vždycky jim všechno prošlo," komentoval slavný klan DiMaggio.

Každopádně právě DiMaggio byl tím, kdo organizoval pohřeb a zaujal i posmrtným rituálem: další desítky let totiž zásoboval třikrát týdně její hrob čerstvou kyticí rudých růží.

Podle zdrojů The New York Post dokonce i umíral v 84 letech se vzpomínkou na ni. „Konečně budu s Marilyn," prohlásil prý těsně před smrtí. Zemřel 8. března 1999 na rakovinu plic.