Nejprve to nejpodstatnější: Jaký je po nemalých problémech váš současný zdravotní stav?
Achilovka je v pořádku, trénuji naplno, nic mě neomezuje. Určitě se cítím o dost lépe než před loňskou olympiádou v Riu.
Letošní sezona je jiná než předchozí. Jak byste ji hodnotila?
Je opravdu trochu zvláštní. Závody začaly až koncem května, snížil se počet mítinků v novém systému Diamantové ligy a změnila jsem trenéra. Bylo více času na přípravu, což jsem však uvítala.
Bylo to i proto, že po německém trenérovi Balzerovi jste se vrátila k Daně Jandové, která působí v Jablonci?
Ano, protože s Danou se znám od svých 13 let a od té doby jsme spolu byly ve stálém kontaktu. Je to milá, kamarádská, ale zároveň i autoritativní trenérka, která je vždy pozitivně naladěná. Moje forma, po určitém útlumu, jde stále nahoru, což je i její nemalá zásluha. Přestože má spoustu jiné práce, tak se mi snaží věnovat, trénink pod její taktovkou má smysl. Určitě to byla optimální volba a jsem přesvědčena, že jdeme správnou cestou.
V čem jste pod trenérem Balzerem viděla největší problém?
V náročném cestování a především v jazykové bariéře. S tím souvisel i jiný názor na přístup k tréninku. S Danou Jandovou si rozumíme a jsem doma, dokonce pár kilometrů od mého libereckého rodiště.
Takže přípravu na světový šampionát hodnotíte kladně?
Cítím se dobře, nemám žádné zdravotní komplikace a forma jde nahoru, takže co víc si mohu přát. Stará se o mě i fyzioterapeutka Helena Fuchsová, bývalá výborná atletka, takže i psychicky jsem v pohodě. Před pár dny v Rabatu jsem dosáhla svého nejlepšího letošního času a spokojená jsem i s testem v Chebu na trati 300 metrů překážek.
Bude pro vás stadion v Londýně hezkou vzpomínkou na vaše medailové vystoupení na olympiádě před pěti lety?
Určitě! Nejen proto, že jsem si tam doběhla pro medaili a dařilo se mi tam i v dalších dvou závodech Diamantové ligy. Diváci tam totiž atletice rozumějí a dovedou vytvořit báječnou atmosféru. A v neposlední řadě, není to daleko a mohou tam za mnou přijet i moji nejbližší příznivci, pro které jsem získala osm vstupenek.
Co byste řekla na adresu vašich největších soupeřek?
Moje poslední výkony je asi přesvědčily, že se mnou zase musejí počítat, což posiluje moji psychiku a zvyšuje motivaci. Uvědomuji si, že zase patřím do světové špičky. Zároveň však dobře vím, že to bude velká bitva. Zatím se zdá, že o tři medaile bude bojovat pět až šest překážkářek.
Jakou zvolíte taktiku?
V rozběhu i v semifinále si budu hlídat postupové místo. A finále? Tam už bude na plné obrátky pracovat nervová soustava. Nejsem však pod tlakem, což je moje výhoda. Mohou rozhodovat maličkosti, okamžitá forma a třeba i počasí. Když bude hezky,lze čekat kvalitní výkony. Naopak déšť sice není příjemný, ale já jsem na něj ze severních Čech zvyklá, takže mně moc nevadí.
A jaký máte do prvního startu v Londýně program?
V přípravě budu ještě pokračovat na soustředění v Nymburku, ve středu 2. srpna do Anglie odlétáme a pak už budu hlavně odpočívat a vstřebávat atmosféru letošní vrcholné atletické události.
