Fury málem nepřežil porod, trpěl halucinacemi. Nyní chce sesadit Klička

Antonín Vavrda Antonín Vavrda
27. 11. 2015 14:21
Sedmadvacetiletý Brit Tyson Fury má před sebou největší sportovní výzvu života. 206 centimetrů vysoký obr z Manchesteru ale je zvyklý bojovat už od narození. O holý život.
Tyson Fury si klidně v ringu i zazpívá, jen aby bavil lidi. V soukromí ale žije spořádaný život silného katolíka.
Tyson Fury si klidně v ringu i zazpívá, jen aby bavil lidi. V soukromí ale žije spořádaný život silného katolíka. | Foto: ČTK

Praha – V sobotu večer půjde do největší boxerské bitvy svého života. Britský obr Tyson Fury se pokusí ukončit téměř desetileté panování ukrajinského vládce Vladimira Klička. Všichni znají jeho divoké výstřelky především na tiskových konferencích. Jenže kdo je vlastně muž, který si na jedné přelepil demonstrativně páskou pusu a na další pro změnu přišel v převleku za Batmana?

Tyson Luke Fury, jak se dosud neporažený britský profesionální boxer nazývá plným jménem, se narodil 12. srpna 1988. A jak sám s oblibou uvádí, už zde se z něj zrodil bojovník. Původně totiž měl přijít na svět až na začátku listopadu. Fury se narodil o téměř tři měsíce dříve a s porodní vahou 450 gramů. Tehdy by si asi sotvakdo tipnul, že jednou naroste do výšky 206 cm a bude vážit 120 kilogramů.

Lékaři mu nedávali šanci na přežití

Oni ostatně tehdy lékaři vůbec nevěřili, že dostane šanci růst. Jeho šance na přežití vyčíslili v jednotkách procent. "Byla téměř rovna nule," vzpomíná s odstupem času jeho jednapadesátiletý otec John.

Také on byl profesionálním boxerem. Ovšem ne tak úspěšným jako později syn. John Fury odboxoval třináct zápasů, vyhrál osm, a ač těžká váha, ani jednou před limitem. Jedno zajímavé jméno ale v jeho zápisu najdete – krajana Henryho Akinwandeho, který se posléze stal mistrem světa a jehož kariéru ukončil v roce 2008 Čech Ondřej Pála.

Ale zpět k Tysonu Furymu. Ten do šesti let trpěl halucinacemi, kterých se ale dokázal zavčas zbavit. A následně také extrémně rychle růst. Už ve čtrnácti letech měřil úctyhodných 195 centimetrů, tedy více než kdokoliv z jeho rodiny, přestože i otec či strýcové Peter s Hughiem mají více než 190 čísel.

Furyho vedli postupně otec a dva strýcové

Jména těch tří mužů nejsou zmíněna náhodou. Všichni se totiž podíleli v průběhu Furyho boxerské kariéry na jeho růstu. Jako první otec John, po němž převzal štafetu první z jeho bratrů – Hughie. Ten jej dovedl k juniorským zlatům z evropského šampionátu i mistrovství Evropské unie a stříbru na světovém šampionátu.

Posléze jej vedl i v jeho úvodních sedmnácti duelech profesionální kariéry. Ovšem bylo zřejmé, že něco nejde úplně dle plánu. Fury měl několikrát problémy – včetně souboje s českým pořízkem Tomášem Mrázkem. Zlom přišel po výhře s průměrným bosenským rváčem Nevenem Pajkičem, který poslal Furyho dokonce na podlahu ringu.

"Musel jsem udělat změnu. Měl jsem připravenou náhradu ze zámoří, ale nakonec jsem to zkusil s Peterem," vysvětluje s odstupem času Tyson. "Řekl mi, ať se za ním zastavím, že dělám chyby, především co se pohybu týče. Že jen blázen by dělal direkt z přední ruky tak jako já," řekl na konto Petera, jehož syn Hughie je v jednadvaceti také neporaženým bijcem těžké váhy. Oba bratranci spolu často spárují a dle vlastních slov se tak posouvají vpřed.

Po sedmnácti zápasech začal znovu

"První čtyři měsíce v roce 2012 jsme pracovali pouze na mém jídelníčku a váze. V zápase s Martinem Roganem se naplno ukázal můj problém s pohybem na nohou. Měl jsem 17 výher a žádnou porážku, byl jsem šampionem Velké Británie i Commonwealthu, byl mezi desítkou nejlepších těžkých vah světa a neuměl jsem se hýbat. Práci nohou jsme začali pilovat úplně od začátku, proti Kličkovi jdu vlastně s rekordem 7 výher a 0 porážek," dodal k tomuto tématu.

Ani to mu ale nebrání v tom, aby na sociálních sítích občas připravil svým promotérům horké chvilky. Anebo při rozhovorech. Třeba jako minulý týden, kdy se pro Daily Mail rozpovídal o konci světa, nenávisti vůči homosexuálům či nesouhlasu s potraty.

Dlužno dodat, že vše, co řekl, vycházelo z jeho silné víry v Boha. "Doma mám jedinou knihu – Bibli," přiznává otevřeně. A zde je třeba vidět mimo důvod, proč jej Vladimir Kličko považuje za rozdvojenou osobnost. Fury už na pokutách za své výstřelky zaplatil v přepočtu více než tři miliony korun.

Fury je v soukromí jiný muž

Na tiskovku před odvetou s dalším britským bouřlivákem přišel s páskou přelepenou přes ústa, protože se tak rozhodl protestovat právě proti jednomu z trestů od britské boxerské federace. Výstup v převleku za Batmana na zářijové londýnské tiskovce s Kličkem si ještě jistě fanoušci pamatují.

Jenže tohle je jedna tvář Tysona Furyho. Ta, kterou dává na odiv fanouškům a médiím. Pak je tu druhá, kterou málokdo zná. Také proto, že ač to je možná s podivem, tak si manchesterský obr hodně pečlivě hlídá své soukromí. Zatímco u boxerské federace je na koberečku vlastně celkem pravidelně, na předních stránkách bulváru společenských rubrik jej najdete jen výjimečně.

Bijec, jemuž dal otec křestní jméno po americkém "Zvířeti" Miku Tysonovi, který v době jeho narození ničil všechny své soupeře v ringu i mimo něj, žije spořádaný život s manželkou Paris a dvěma dětmi – šestiletou dcerou Venezuelou a čtyřletým synem Princem.

Otec není žádný andílek

Jaký to kontrast nejen s jeho veřejným chováním, ale i jeho otcem Johnem, který rozhodně dává vzpomenout na kočovný původ rodiny (v Anglii se takové rodiny označují společným názvem "Gipsy").

Zmíněný čtyři roky starý začátek výkonnostního růstu jeho syna je dle mnohých spojený mimo jiné nejen se změnou trenéra, ale také tím, že byl John Fury odsouzen na jedenáct let do vězení za to, že během rvačky v hospodě jeho protivník přišel o oko.

Zatímco prchlivý a vznětlivý otec neměl na Tysona v době jeho dospívání a raných let mezi profíky dobrý vliv, klidný strýc Peter jej dokázal s úsměvem na rtech donutit dřít a alespoň v kempu nedělat vylomeniny.

Oběma mužům se spojenectví vyplácí. Společně nyní stojí před největší výzvou kariéry – Ukrajinci Vladimiru Kličkovi. A oba svorně tvrdí: "Mistr světa půjde k zemi. Je čas na nového šampiona!"

 

Právě se děje

před 14 minutami

Ve Strakonicích kvůli Ústavnímu soudu opakovaly volby. Původní vítěz ještě posílil

Opakované obecní volby ve Strakonicích vyhrálo hnutí Strakonická Veřejnost. Získalo 64,72 procenta hlasů, což znamená 17 mandátů v 21členném zastupitelstvu. Strakonická Veřejnost tak ještě zvýraznila své vítězství v porovnání s řádnými volbami v říjnu 2018.

Tehdy ji podpořilo 51,1 procenta voličů. Jeden z neúspěšných kandidátů Karel Jánský (Změna pro Strakonice) ale podal stížnost, že v radničním zpravodaji, na výlepových plochách i sloupech lamp byla Strakonická Veřejnost zvýhodněna. Ústavní soud nakonec rozhodl, že se volby zopakují.

Do zastupitelstva se kromě Strakonické Veřejnosti dostaly ještě dva subjekty. 3Koalice pro silné Strakonice získala tři a Jihočeši 2012 jeden mandát. Volební účast činila 48 procent. V opakovaných volbách usilovalo o podporu deset subjektů. Poprvé kandidovalo i hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího. Podpořilo jej 3,32 procenta voličů.

Další zprávy