Ferguson dobře věděl, proč se jen dívá. S trémou pomůže fígl z Londýna

Jak může při rozpoznávání talentů, nejen těch sportovních, pomoci pozorování? A proč je dobré se inspirovat ohledně odbourávání nervozity u londýnské Královské hudební akademie? Na tyto otázky, jimž se věnuje další díl projektu Generace bez pohybu, který připravuje Aktuálně.cz, odpovídá Aysim Altayová, uznávaná turecká mentální koučka.

Desítky let proniká do tajemství lidské duše a snaží se přijít na kloub tomu, jak mozek ovlivňuje vzorce chování. Učí se číst lidi.

„Sledováním můžete číst komunikační styly dětí a lidí, to, jak jsou motivováni nebo demotivováni, jejich možné myšlenky a pocity, jejich verbální a neverbální projevy, návyky, strachy i talentové oblasti, které jsou stále nezralé nebo mají prostor pro zlepšení či skrytý potenciál,“ podotkla Altayová pro web isportcoach.com.

Už dříve její přístup v praxi uplatňoval Sir Alex Ferguson, který nevedl tréninky fotbalistů Manchesteru United, ale nechával je záměrně na asistentech.

„Bylo pro mě strašně důležité pozorovat chování hráčů,“ objasňoval Ferguson jedno ze svých základních manažerských přikázán Altayová doplňuje: „Sledování je jako preventivní medicína. Poskytuje vám neocenitelné stopy. Samozřejmě je na nás, zda tyto stopy vyhledáváme a řídíme se jimi. Je také možné stát se jedním z lidí, kteří běhají ve tři ráno po ulicích a snaží se najít zubaře, protože několik dní ignorovali varování svého zubu – kazím se, bude problém. Je to otázka volby každého z nás.“.

„Z řeči těla a z emocí jsem poznal, že to třeba zrovna někdo doma nemá lehké a jeho forma nemůže být nejlepší. A když tohle víte, můžete to změnit. Nebo se o to pokusit,“ vysvětloval legendární kouč.

Evidentně to fungovalo, United pod Fergusonem sklízeli jednu trofej za druhou.

Altayová doplňuje: „Sledování je jako preventivní medicína. Poskytuje vám neocenitelné stopy. Samozřejmě je na nás, zda tyto stopy vyhledáváme a řídíme se jimi. Je také možné stát se jedním z lidí, kteří běhají ve tři ráno po ulicích a snaží se najít zubaře, protože několik dní ignorovali volání svého zubu - kazím se, bude problém. Je to otázka volby každého z nás.“

Jak správně pozorovat? Jak správně pozorovat? Čeho si všímat především?

„Každý jeden čtvereční milimetr člověka mluví pro ty, kteří umí vidět. A nemluví tiše, hlasitě křičí. Každý je otevřenou knihou pro ty, kdo chtějí číst,“ říká Altayová, jejíž vystoupení zažila už i Praha.

„Nenechte se zmást tloušťkou obalů některých nebo tím, že se zdají být nedotknutelní. Nebo ti, kteří se snaží skrýt i svá nejvýraznější tajemství hluboko uvnitř. Všichni jsme knihy připravené k přečtení pro ty, kdo umí číst. Samozřejmě, abychom knihu četli, musíme rozluštit abecedu, naučit se jazyk a získat zkušenosti s technikami.“

Na pozorování mají založenou živnost třeba vyhledávači talentů různých sportovních klubů. Monitorují zpovzdálí tréninky, zápasy nebo školní tělocviky a jsou schopní identifikovat, kdo má předpoklady vynikat.

„Talenty jsou úzce propojeny s typy inteligence. Ty mají rozhodně genetické kořeny, které pocházejí od našich rodičů a předchozích generací v naší rodině. Ale některé části získáváme během našeho života. Lze je zlepšit správným cvičením, fyzickým i mentálním,“ připojuje Altayová.

Jaké druhy inteligence je důležité mapovat ve sportu? „Vizuální, hmatové, prostorové, kinestetické, emocionální, sluchové. Každý sportovec má jinou kombinaci inteligence, takže recept pro zlepšení je pro každého jiný,“ shrnuje turecká expertka.

Nyní pár nápověd od ní, jak poznat, které inteligence má dotyčný víc a které naopak méně: „Když sledujete basketbalistu, který je úspěšný v práci s míčem, přihrávkách a při doskakování, máte pocit, že má v rukou lepidlo. Takže pravděpodobně má vysokou hmatovou inteligenci.

„Máte-li sportovce, který hraje, jako by měl v hlavě mapu, snadno na ní nachází ostatní hráče, pak můžeme říct, že tento jedinec má kromě vizuální orientace i vysokou prostorovou inteligenci. Říká se tomu i trojrozměrné vidění.

Díky ní můžete lépe odhadnout odraz míče nebo dokážete spočítat úhel odrazu servisu v tenisu. Je to i velmi důležitá schopnost pro fotbalové střední záložníky.

Ti dokážou na základě tohoto vnímání ve své mysli vytvořit správné odpovědi na řešení herních situací. Nad jejich činností se pak nesčetněkrát rozplývají televizní komentátoři a opakují, že jsou o krok napřed.

Když je hráč neklidný a hodně se pohybuje i během tréninků, může mít vysokou kinestetickou inteligenci.

Pokud máte vysokou emoční inteligenci, pak s největší pravděpodobností budete klíčovou součástí týmu. V jakémkoliv oboru, včetně sportu. Jste ten nebo ta, kdo přispěje ke snazšímu řešení problémů ve vztazích, zejména problémů v komunikaci.

Když se tohle naučíte postřehnout, můžete dítě rozvíjet tak, abyste co nejlépe využili jeho potenciál. Tvorba dovedností je totiž velmi závislá na typech inteligence, které jsou zakotvené v pravé a levé straně mozku.

„Pravá hemisféra je emocionálnější a kreativnější, levá logičtější a organizovaná,“ doplňuje Altayová. „Lidé, kterým se říká right-brained, pracují paralelně. Často dělají věci velmi rychle a dělají víc věcí najednou. Protože když dělají jednu věc, nudí se.“

A levá část mozku? „Klade víc otázek, aby mozek pochopil hlubší souvislosti. Ptá se, proč je to takhle, a žádá o další informace. Zkrátka – dejte mi další vodítka, abych pochopil, proč se to děje. Když se například učíme novou dovednost, říká: Uveď mi důvod, proč to musím udělat.“

Co učinit pro to, abychom účinně využívali obě hemisféry? „Nejjednodušší a nejsnadnější způsob je hrát na hudební nástroj nebo žonglovat, prostě používat obě ruce. Pak budou obě poloviny růst a mozek pracovat líp. Když to vztáhneme na děti, budou se líp učit nové věci, budou nacházet rychleji řešení situací, líp se orientovat v prostoru,“ poznamenává turecká odbornice.

Kdo by se do toho chtěl pustit hned, může. Tady je stručný návod od respektované koučky: „Velmi efektivní je každou částí těla dělat něco jiného. Například prsty jedné ruky mačkat míček a druhou driblovat nebo odbíjet míč. Pokud to zvládnete, můžete přidat i stoj na jedné noze. Nebo – můžete pustit video, po určité době ho zastavit a zeptat se dítěte, kdo všechno se v něm objevil.“

Podobně můžeme vylepšit i vzorce chování. Jsou třeba děti a sportovci, kteří neradi vystupují před publikem. Svazuje jim to nohy a ruce. Velmi dobrý příklad, jak to odbourávat, nabízí londýnská Královská hudební akademie a Královská akademie umění. Jejich studenti standardně ve škole trénují v učebnách, kde jim pouští z reproduktorů zvuky z hlediště.