Drtivý dopad viru na český sport. Veřejné finance mohou přijít o 16 miliard

ČTK ČTK
30. 3. 2020 14:24
Pokud by současná omezení pro sport, která vláda zavedla v rámci opatření proti šíření koronaviru, platila do konce června, přišly by veřejné finance o šestnáct miliard korun. Vyplývá to z výsledků modelové studie Národní sportovní agentury (NSA), o nichž dnes v rozhovoru pro Českou televizi hovořil předseda NSA Milan Hnilička.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Sportovní život v Česku se podobně jako po celém světě prakticky zastavil. Jsou uzavřená vnitřní i venkovní sportoviště a lidé jsou odkázáni na pohyb doma a v přírodě. Podobně jako v jiných sektorech české ekonomiky se i ve sportu počítají ztráty. "Ekonomické dopady pro sportovní prostředí jsou opravdu drtivé," řekl Hnilička.

Ztráty ale nemá jen samotný sport, ale sekundárně i veřejné finance. "Už v minulosti jsem hovořil o tom, jaký vliv má sportování obecně pro veřejné rozpočty v České republice. Podle vnitřní modelové studie, kdyby tato opatření byla až do 30. června, tak by vypadlo zhruba 16 miliard z dopadů sportu do veřejných prostředků," vyčíslil Hnilička.

Termín trvání omezení nemusí odpovídat aktuálnímu vývoji situace, agentura konec června zvolila jako základ pro výpočty, kterými chce argumentovat při jednáních s vládou. Chce zabránit tomu, aby koronavirová krize vedla ke krácení finančních prostředků naplánovaných pro sport. "Budeme bojovat za to, aby se prostředky do sportu v téhle době nesnižovaly. Pro nás je v tuhle chvíli nejdůležitější, abychom udrželi v rámci možností rozpočet na rok 2020, tedy 8,5 miliardy celkem ze státní kasy," uvedl Hnilička.

Považuje za důležité i navzdory krizi investovat peníze do sportu. "I Itálie, kde ty dopady pandemie jsou neskutečné, dokázala v této době najít 400 milionů eur (cca 11 mld. Kč), aby podpořila sportování obyvatel. Švýcarsko přispělo injekcí 100 milionů franků (asi 2,5 mld. Kč) - 50 milionů na elitní sport, 50 milionů na sport pro všechny. My určitě nesmíme být pozadu a musíme si uvědomit, že je důležité i v této těžké době investovat peníze do sportu," zdůraznil někdejší hokejový gólman.

Kvůli letošnímu čerpání státních dotací na sport se představitelé agentury sejdou se zástupci ministerstva školství, které má pro rok 2020 ještě rozdělování peněz na starosti. Je třeba řešit například nevyčerpané prostředky z programu na reprezentaci a jejich možný převod na jiné účely, třeba na ztráty pořadatelů velkých sportovních akcí. "Například Světový pohár v biatlonu, který se konal bez diváků. Také odsunutá olympiáda a s ní související spousta zainvestovaných peněz skrze Český olympijský výbor. Máme několik akcí, které se pravidelně konaly a musely být odsunuty," přemítal Hnilička.

Na webu agentury jsou informační materiály pro sportovní kluby, svazy a další zaměstnavatele ve sportu, kteří mohou stejně jako jiné zasažené firmy využít podporu ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí. "Víme, že je 25 až 30 tisíc přímých zaměstnanců ve sportu. V návazných úvazcích je 170 tisíc pozic," přiblížil Hnilička.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy