Dokud já budu předsedou, skiareály neprodáme, slibuje Jansta. Na obnovu Nymburka chce 1,8 miliardy

Luděk Mádl Luděk Mádl
27. 1. 2016 6:00
Miroslav Jansta převzal jako předseda Český svaz tělesné výchovy na hranici krachu. Nejenže ho přejmenoval, ale jeho ekonomickou bilanci výrazně vylepšil. Skiareály v Krkonoších jsou dlouhodobě pronajaté, odprodej Jansta odmítá. Chtěl by ale výrazně revitalizovat areál v Nymburku. Od státu na to chce 1,8 miliardy.
Miroslav Jansta nenechal Český svaz tělesné výchovy padnout. Změnil nejen jeho název, ale i způsob hospodaření
Miroslav Jansta nenechal Český svaz tělesné výchovy padnout. Změnil nejen jeho název, ale i způsob hospodaření | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Tehdy, před čtyřmi lety, ho vítala strašidelná bilance. Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) právě přišel takřka bez náhrady o svůj většinový vlastnický podíl v Sazce. Co se týče vlastních závazků, evidoval 70 milionů korun po splatnosti, přičemž dalších 200 milionů bylo kvůli různým žalobám a dalším uplatňovaným nárokům v ohrožení. Lyžařské areály prodělávaly majlant a umakartové strahovské sídlo ČSTV připomínalo skanzen socialismu.

Jak to na Strahově vypadá, si můžete prohlédnout ZDE.

"Vylezl jsem na Strahově z auta, a když jsem viděl tu hrůzu, říkal jsem si, proboha, tak ty ses teď stal předsedou něčeho, co celý život nesnášíš. Tak jsem se to pokusil trochu předělat," říká Miroslav Jansta, který v sobotu na valné hromadě bude obhajovat předsednickou židli.

Už ale nikoli v ČSTV, ale v ČUS. Na Českou unii sportu nechal spolek z původního názvu, přetrvávajícího z dob socialismu, záhy přejmenovat. A nebyla to jediná změna. V první řadě bylo nutné stabilizovat ekonomiku organizace.

"Lyžařské areály v Peci a Špindlerově Mlýně jsou nyní dlouhodobě a výhodně pronajaté. A dokud já budu předsedou, prodávat se nebudou," zdůrazňuje Jansta. Na účtech ČUS eviduje aktiva kolem 150 milionů korun. "Ty prostředky máme připravené na stavbu nového sídla, kterou na Strahově chceme provést ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR," zdůrazňuje.

Miroslav Jansta je pražský advokát, původem z Nymburka. Po listopadu 1989 patřil mezi mladé poslance kooptované do Federálního shromáždění. Provází ho pověst velmi vlivného lobbisty.

Ve sportu se angažuje jako vlastník basketbalového klubu z Nymburka, jednoznačného hegemona zdejší scény. Zároveň vede Jansta také Českou Basketbalovou Federaci.

Z červených čísel skočili do černých

"Do vedení tehdejšího ČSTV jsem šel s tím, že budeme pro svazy vytvářet podmínky pro jejich činnost. Do toho, co si každý jednotlivý spolek dělá, do toho nikomu nemluvím. Máme 74 členských národních sportovních svazů a 8240 sportovních klubů a tělovýchovných jednot, ve kterých je sdruženo přes 1,2 milionů členů. Z toho asi 15 svazů patří mezi ty velké, masové, preferované olympijské sporty, snažíme se pomáhat hlavně těm menším," říká Jansta.

"Když jsme přišli, ČSTV stálo před insolvencí, lyžařské areály jako by zrovna někdo chystal k tomu, že se prodají za hubičku. My jsme je uhájili," říká Jansta.

V letech 2007-2011 se vývoj hospodaření sportovních center ČSTV/ČUS pohyboval v rozmezí od 40 do 16 milionů. Ovšem vždy se znamínkem minus, provoz areálů výrazně prodělával.

V posledních letech už se jejich hospodářská bilance přenesla z červených čísel do černých. V roce 2014 střediska vydělala 2,3 milionu, odhad za rok 2015 činí 4,5 milionu korun.

Nejde ovšem jen o krkonošské skiareály, ale také střediska na Zadově, v Brandýse a bazény v Podolí. Komplikace vznikly v poslední době v Harrachově, kde zatím nedošlo k dohodě se státem o smlouvě, jež by nově upravila pronájem státních pozemků pod sjezdovkou. " Navíc tam spolu s lyžařským svazem stále řešíme, zda v Harrachově vznikne olympijské centrum přípravy vrcholových sportovců," říká Jansta.

Firmám Melida a Mega Plus jsou pronajaty areály ve Špindlerově Mlýně, respektive v Peci pod Sněžkou. Nájemce "Špindlu" platí ročně nájemné 43,8 milionu korun a zavázal se, že za dobu 20 let proinvestuje v areálu nejméně 800 milionů korun. V Peci činí nájemné 15 milionů ročně a investiční závazek firmy Mega Plus činí 350 milionů korun.

S Ertlem řešil dluhy, s Peltou majetkové přesuny

Účetní hodnota nemovitého majetku, který drží přímo Česká unie sportu, se odhaduje na zhruba 2,5 miliardy korun. Kdyby se však započetla i hodnota nemovitostí, jež patří jednotlivým členům ČUS, dostali bychom se někam ke 40 miliardám.

Pohledávku 151 milionů korun vůči ČSTV uplatňovalo "ze starých časů"  Sdružení sportovních svazů ČR, bývalý Svazarm. Jeho předseda Zdeněk Ertl před lety správně odhadl vývoj kolem stavby vysočanské arény, která ekonomicky "vyšťavila" Sazku. A loterijní gigant neměl sílu posílat dividendy akcionářům, mezi něž patřilo právě i Sdružení sportovních svazů.  To si ovšem na tehdejším vedení ČSTV v čele s předsedou Vladimírem Srbem včas vymohlo garanci těchto příspěvků na svou činnost.

Po pádu Sazky pak Ertlovo sdružení vyhrálo s ČSTV i soud. "Nakonec jsme se dohodli na tom, že Sdružení vyplatíme 75 milionů korun ve třech splátkách, už nám zbývá splatit jen poslední ve výši 20 milionů korun," rekapituluje Jansta.

Do velkých transakcí se pustil i s Fotbalovou asociací ČR, kterou řídí Miroslav Pelta. V areálu Strahova došlo k vlastnickým přesunům nemovitého majetku ČUS, včetně Stadionu Evžena Rošického, na fotbalovou asociaci a hlavní město Prahu.

Česká unie sportu od fotbalistů zinkasovala 128 milionů a eviduje pohledávku dalších 109 milionů korun, které si hodlá "odbydlet" v plánovaném Domě sportu, který by ve strahovském areálu mohl vyrůst.

Hledají se miliardy nejen pro Nymburk

Velké plány má Jansta stále s revitalizací sportovního centra v Nymburce. To dosáhlo největšího rozkvětu v 80. letech, kdy se tu připravovala generace Kratochvílové, Bugára a spol. Od té doby areál víceméně chátral.

"Za poslední dobu už šla do areálu finanční dotace od státu kolem 40 milionů, s opravami jsme postupně začali, už tam teď v zimě byly na soustředění čtyři ligové fotbalové týmy - Slavia s Jabloncem a dva mančafty ze Slovenska," vypráví Jansta.

Jeho vize jsou ale mnohem rozsáhlejší. "Abychom do Nymburka dostali zahraniční výpravy, je už dneska zapotřebí čtyřhvězdičkový hotel. A pak nově postavit nebo zmodernizovat řadu sportovišť. V první řadě bazén, chce to nové fotbalové hřiště, areál pro ragby, softball, baseball, krytou halu na míčové sporty, v součtu je na investice zapotřebí tak 1,8 miliardy korun."

Dva roky staré vize revitalizace nymburského centra si prohlédněte ZDE.

Nymburk se objevoval na seznamu takzvaných Národních olympijských center, jež chtěl budovat předchozí ministr školství Marcel Chládek. Jenže politickou sílu na to, aby peníze pro ně zafixoval v rozpočtu, nakonec neměl.

"Celkově by na ta centra nebylo potřeba víc než 2,5-3 miliardy. Kdyby se vše rozložilo do 10 let, bylo by to realizovatelné," míní Jansta. "Některé ty projekty už se rozjely, atletika v Ostravě je hotová, miliony šly i do areálu vodních sportů v Račicích, v Prostějově se rozvíjí tenis a volejbal, je zapotřebí dodělat areál v Novém Městě na Moravě a rekonstruovat na Strahově stadion Přátelství. A v Brně postavit nové Lužánky," rekapituluje předseda České unie sportu.

S "ministrem sportu" se rozkmotřil

"Od té doby, co jsem začal mluvit o tom, že by se mělo zřídit ministerstvo sportu, se mnou ovšem tehdejší ministr školství pan Chládek přestal komunikovat. Za ministra sportu se totiž považoval sám," podotýká Jansta.

Jeho současná komunikace s ministryní školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinou Valachovou je podle jeho slov na mnohem vyšší úrovni. Na sport jdou od státu dotace ve výši zhruba 3,5 miliardy korun ročně a ministryně jasně preferuje jejich směřování k mládeži, nikoli na investice do infrastruktury. "Na to by se musely najít jiné zdroje," podotýká ministryně.

Jansta věří, že se najdou. "Paní ministryně na tom aktivně pracuje, hovořila o tom, že až bude její funkční období končit, bude mít pro sport 6 miliard. A co zatím slíbila, to platilo," říká Jansta.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Belgická policie zadržela radikálního muslimského vůdce hledaného ve Francii

Belgická policie zadržela muslimského vůdce, kterého francouzské úřady viní z podněcování nenávisti v duchu radikálního islámu. Agentuře AFP to sdělilo belgické ministerstvo spravedlnosti. Na Maročana Hasana Ikuiusena Francie v srpnu vydala mezinárodní zatykač.

Paříž chtěla osmapadesátiletého kazatele už od konce července vyhostit ze země, muž ovšem po výnosu rozhodnutí zmizel. Předtím už byl několik měsíců na seznamu osob sledovaných úřady kvůli podezření z radikalizace.

Ikuiusen se sice narodil ve Francii, ale má marockou státní příslušnost. Ve svých promluvách k věřícím podle francouzských soudů šířil nenávist a zastával antisemitské postoje, hlásal také podřadnost žen a jejich podřízenost mužům. Jeho kanál na sociální síti YouTube sleduje 178 tisíc odběratelů. V příkazu k vyhoštění je obviněn z "proselytismu (verbování nových věřících), podněcování k nenávisti a diskriminaci a šíření vize islámu, která je v rozporu s hodnotami republiky".

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Bouře Ian udeřila na pobřeží Jižní Karolíny. Má sílu hurikánu prvního stupně

Rychlost větru dosahuje až 137 kilometrů za hodinu. Bez proudu je 142 tisíc odběratelských míst.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Při srážce auta s tramvají na pražských Vinohradech se zranila žena. Řidič byl pod vlivem drog

Nehoda přeruší provoz tramvají na několik hodin.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Íránu bylo kvůli protivládním protestům zatčeno i devět cizinců, uvedla vláda

V Íránu zatkli kvůli protivládním protestům, které tam trvají už dva týdny, devět cizinců. Pocházejí mimo jiné z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska, informovala v pátek agentura Reuters s odvoláním na íránská média.

Podle íránské vlády byli tito cizinci zadrženi během demonstrací či jinde, ale protesty proti vládě podporovali.

Oznámení přichází jen den poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že bude prosazovat sankce EU kvůli zásahům íránských bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Brutalitu zásahů tento týden kritizovala například i španělská či francouzská diplomacie či lidskoprávní organizace Amnesty International. Podle nevládních organizací při zásazích proti demonstrantům zemřelo už přes osm desítek lidí, íránská agentura Fars v pátek psala o 60 mrtvých.

Zdroj: ČTK
Další zprávy