Český skateboardista Max Habanec ujel po zábradlí 78 metrů. Na rekord potřeboval devět dní tréninku, 548 pokusů a překonal dosavadní maximum o 16 metrů.
Na první pohled to vypadá jednoduše. Jezdec vyskočí se skateboardem na kovové zábradlí a sklouzne se po něm.
Ve skateboardingu se tomuto triku říká grind – deska se po zábradlí nebo jiné kovové hraně pohybuje na kovových osách mezi kolečky.
V praxi ale tenhle kousek znamená neustálý boj s rovnováhou, rychlostí a každou drobnou nerovností.
Právě na něm postavil Habanec projekt, který se zapsal do historie. Na speciálně postaveném zábradlí v pražském Motole ujel 78 metrů v jediném zátahu a překonal světový rekord.
Dosavadní maximum amerického skateboardisty Jaggera Eatona bylo „pouhých“ 62 metrů.
Cesta k rekordu rozhodně nebyla otázkou jednoho povedeného dne. Habanec strávil přípravou devět dní, absolvoval 548 pokusů a prodělal desítky tvrdých pádů.
„Nápad překonávat nejdelší a největší věci se mnou je od doby, kdy jsem začal jezdit. Vždy jsme soupeřili o to, kdo dá nejdelší grind, a právě zábradlí bylo ideální výzvou,“ vypráví Habanec.
„Zároveň jsem si vždy stavěl různé překážky a vymýšlel něco kreativního, takže se tady všechno spojilo a konečně jsem měl čas a prostředky si tenhle sen splnit,“ doplňuje první český vítěz skateboardového Světového poháru.
Původním cílem bylo dokonce pokořit hranici sta metrů. Ukázalo se ale, že postavit tak dlouhé a přitom dokonale rovné zábradlí je technicky téměř nemožné.
Kvůli svařování se jednotlivé části konstrukce zkroutily, a na zábradlí tak vznikla řada nerovností, které rekordní pokus výrazně zkomplikovaly.
„Chtěl jsem mít rail složený z více částí, aby se dal prodlužovat. Jenže při svařování se železo kroutí, takže vznikla spousta nerovností,“ líčí nesnáze čtyřiatřicetiletý borec.
„Zábradlí mělo rekordní délku, ale bylo rekordně křivý. Pro mě bylo nejtěžší právě to, že nebylo zdaleka perfektní,“ popisuje nový rekordman.
Výraz „rail“ označuje dlouhou kovovou trubku či zábradlí, po kterém skateboardista klouže. Čím je rail delší, tím náročnější je udržet stabilitu až do konce.
Habanec přiznává, že nejtěžší nebyl samotný nájezd. Mnohem složitější bylo vydržet v dokonalé rovnováze po celých 78 metrů.
„Myslel jsem si, že jakmile překonám prvních deset metrů, tak pojedu. Opak byl pravdou,“ vrací se ke svému pokusu.
„Balanc musel člověk držet úplně stejně po celou dobu. Člověk celou dobu balancuje na úzké trubce, řeší rychlost, váhu vpředu i vzadu. Každý svár, každá nerovnost nebo poryv větru je ohromně cítit. Myslel jsem si, že to bude hlavně sranda, ale bylo to opravdu hodně náročný,“ oddychne si.
Právě proto považuje rekord za největší úspěch své kariéry. „Vždycky když se mě někdo ptal, jaký byl nejlepší trik, který jsem kdy zajel, nevěděl jsem, co odpovědět. Teď už odpověď mám,“ usmívá se.
„Nic jsem nezkoušel tak dlouho a u ničeho jsem neměl tolik hrozných pádů. Ten pocit, když se to povedlo, byl asi nejlepší v mém životě,“ libuje si Habanec.
Sdílet
Nejnovější videa
