Desetibojař Sýkora je mistrem Evropy do 23 let, navázal na loňské zlato z MS

ČTK ČTK
16. 7. 2017 19:40
Desetibojař Jiří Sýkora se stal v Bydhošti mistrem Evropy do 23 let. V dvoudenní soutěži nasbíral 8084 bodů a navázal na svůj titul juniorského světového šampiona z roku 2014. Pro českou výpravu vybojoval druhý cenný kov, v sobotu skončil Filip Sasínek druhý na patnáctistovce.
OH 2016, atletika-desetiboj: Jiří Sýkora
OH 2016, atletika-desetiboj: Jiří Sýkora | Foto: Reuters

Bydhošť - Dvaadvacetiletý Sýkora byl v Polsku mezi vícebojaři nejlepší ve všech třech vrhačských disciplínách a také nejrychlejším překážkářem. Za loňským osobním maximem z Götzisu zaostal jen o 37 bodů. Přes hranici 8000 se dostal už jen Švéd Fredrik Samuelsson (8010), bronz získal Elmo Savola z Finska (7956).

Sýkora byl po úvodní polovině soutěže pátý, druhý den ale zahájil impozantně a nakonec si v něm připsal tři dílčí prvenství. V běhu na 110 metrů překážek si časem 14,15 sekundy vylepšil osobní rekord o čtyři setiny a následně dominoval i v diskařském sektoru. Ve třetí sérii poslal disk na 50,37 metru, poprvé přehodil padesátimetrovou hranici a dostal do čela průběžného pořadí.

Juniorský mistr světa z Eugene pak skočil o tyči 450 cm a jeho náskok se ztenčil, v oštěpu ale předvedl další osobní maximum 63,36. Při stopadesátibodovém náskoku v čele výsledkové listiny jej o titul nepřipravilo ani předposlední místo v závěrečné patnáctistovce.

Filip Šnejdr obsadil ve finále osmistovky páté místo s půlsekundovou ztrátou na medailovou pozici. Sedmá místa vybojovaly Moira Stewartová v běhu na 5000 metrů a Anežka Drahotová v závodu chodkyň na 20 kilometrů. Vít Müller byl ve finále běhu na 400 metrů překážek osmý.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Ve sněmovně vznikne pracovní skupina, která má bránit obstrukcím

Ve sněmovně vznikne pracovní skupina, která by měla bránit paralýze dolní komory obstrukcemi, řekla Deníku N předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Řídit by ji měl místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Skupina by se měla zabývat i potenciálními změnami jednacího řádu. Činnost komory v posledních měsících opoziční obstrukce několikrát zcela zablokovaly.

Sněmovnu letos zbrzdily obstrukce například v únoru, kdy opoziční SPD blokovala přijetí novely pandemického zákona. Hnutí bojovalo v posledních týdnech i proti snížení plateb za státní pojištěnce, stejně tak mu vadí i možné zavedení korespondenční volby. Opozice brzdila i odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona či projednávání novely zákona o střetu zájmů. Výjimkou nejsou dlouhé pauzy pro porady klubů či několikahodinové přednášení návrhů ohledně programu jednání.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vnitřně vysídlených bylo loni přes 59 milionů lidí, nejvíce v historii. Polovinu tvořily děti

Konflikty a přírodní katastrofy donutily loni další miliony lidí opustit své domovy. Ve vlasti, ale mimo svůj domov, žilo loni 59,1 milionu lidí, což je nejvyšší číslo v historii. Téměř polovina z nich byly děti, uvádí dnes zveřejněná zpráva Centra pro vnitřně vysídlené osoby (IDMC) při Norské radě pro uprchlíky (NRC).

Naprostá většina vnitřně vysídlených, 53,2 milionu lidí, odešla kvůli válečným konfliktům nebo násilí probíhajícímu v 59 zemích světa. Dalších 5,9 milionu lidí přinutila ke stěhování přírodní katastrofa, nejčastěji bouře, povodně a požáry. Během loňského roku IDMC zaznamenala přes 38 milionů vynucených stěhování, přičemž někteří lidé museli prchat opakovaně.

Kvůli konfliktům a násilí jsou lidé nejčastěji vnitřně vysídleni ve střední Africe, Střední Americe, v Afghánistánu, Sýrii nebo Barmě. Přírodní katastrofy a důsledky klimatických změn nejhůře dopadají na obyvatele Asie. Šest milionů vnitřně vysídlených žije v Číně nebo na Filipínách, pět milionů v Indii. Zhruba půl milionu lidí opustilo kvůli klimatu své domovy také v Brazílii nebo ve Spojených státech.

Letošní vydání zprávy klade zvláštní důraz na situaci dětí. Zhruba 25,2 milionu vnitřně vysídlených jsou děti do 18 let. Pokud se do statistik započtou mladí až do 25 let, je jich 33 milionů ve 104 zemích.

"Důsledky jejich vysídlení dalece přesahují jejich bezprostřední bezpečnost, blahobyt a vzdělání. Zdravé a šťastné dítě s větší pravděpodobností přispěje ke spravedlivé společnosti a fungující ekonomice," uvádí IDMC.

Zpráva pracuje s daty za rok 2021, a proto nezahrnuje dopady války na Ukrajině, která začala ruskou invazí 24. února letošního roku. Zpráva tento konflikt ale v závěru zmiňuje a řadí ho mezi nejhorší migrační krize na světě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy