Kolem vidí mladé pušky, ale sám se necítí staře. Přichází životní roky, věří Štybar

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
13. 1. 2020 6:16
Zdeněk Štybar má před sebou desátou sezonu v belgickém týmu Deceuninck - Quick-Step. Ve stáji, která co do počtu výher v posledních letech vládne světu, je český cyklista třetím nejstarším jezdcem, ale jako "vyschlý závodník" si nepřipadá.
Zdeněk Štybar na tradičním kempu Deceuninck - Quick-Stepu ve Španělsku rozdával úsměvy.
Zdeněk Štybar na tradičním kempu Deceuninck - Quick-Stepu ve Španělsku rozdával úsměvy. | Foto: Tomáš Vocelka

Calpe (od našeho zpravodaje) - Před Vánoci oslavil 34. narozeniny, leč na první pohled zapadá mezi omlazenou skvadru DQT. Na tradičním kempu ve Španělsku hýřil sympaťák ze západních Čech dobrou náladou. Stále věří, že cyklistickému světu ještě neukázal vše ze svého potenciálu.

Třikrát se stal světovým šampionem v cyklokrosu, vyhrál Světový pohár. Ví, jaké je získat etapu na Vueltě i na Tour de France. Vloni ovládl klasiky Omloop Het Nieuwsblad a E3 BinckBank Classic, řekl si o prodloužení kontraktu do konce sezony 2021 a po lehkém váhání podepsal.

Cíle pro rok 2020 jsou jasné. Znovu se pokusit uspět (alespoň) na jednom z pěti monumentů, které Štybarovi unikají, a v létě vyladit nejlepší formu na olympiádu v Japonsku. Závody Grand Tour zůstanou trochu v ústraní.

Při setkání s novináři v Calpe se Štybar prezentoval způsobem, jakým je známý a díky němuž se stal tak oblíbeným především v Belgii, kde žije s manželkou Ine a čtyřletým synem Lewisem. Za každé situace ochotný a milý, ve snaze vyhovět do puntíku všem žádostem od okolí.

V rozhovoru Aktuálně.cz mluvil o vyhlídkách před olympijským rokem, vyzrálosti po třicítce a pohádce, kterou jeho tým prožil v sezoně 2019.

Když se člověk dívá na interakci mezi jezdci týmu DQT, děláte dojem výborné party. Přitom to nevypadá vůbec nuceně.

Je to tím, že se nám jako týmu daří vyhrávat. Atmosféra je potom uvolněná, nejsme pod takovým tlakem, o to lépe se nám funguje. Za osm let, co jsem v Quick-Stepu, se tým samozřejmě změnil. Skupina závodníků a personálu, která je pořád tady, se zúžila. Nicméně z malé stáje, která byla na hraně udržení ve World Tour, se vyvinulo něco neuvěřitelného.

Vážíte si toho, že začínáte desátou sezonu v jednom týmu? To není v cyklistice tolik běžné, zároveň jde i o důkaz dobré práce, že?

Není to běžná věc, ale já jsem byl vždycky celkem loajální. Předtím jsem byl šest let ve Fidei, také je to delší doba s jedním týmem. V roce 2019 jsem měl asi největší šanci Quick-Step vyměnit, ale rozhodl jsem se zůstat.

Rozhazují časté přestupy výkonnost jezdce?

Cyklistu to ovlivňuje. Někdy to může dodat novou motivaci, ale je jasné, že se vám nechce odejít z týmu, který je nejlepší na světě a poněkolikáté za sebou vyhrává nejvíce závodů v sezoně ze všech. Hlavně už tady všechny znám a většinu vídám častěji než svou rodinu.

V dalších letech bych se měl zlepšovat

V roce 2019 dosáhl DQT na 68 vítězství, v roce 2018 jich bylo 73. Jak těžké je na to zase a znovu navazovat?

Každý rok si říkáme, že příští rok už to takové nebude. Teď máme tolik nových a mladých kluků, že získat znovu 68 vítězství bude doopravdy nesmírně náročné. Pokusíme se o to, ale všichni vědí, jak se tým odměnil. Třeba neuděláme 68 vítězství, ale pokud jich bude 60, měli bychom být i tak spokojení.

Při pohledu na vás člověka nenapadne, že vám je 34 let, nicméně od prosince je to tak. Cítíte na sobě při přípravě, že stárnete?

Spíš to vnímám, když se v týmu podívám kolem sebe. Kluci jsou většinou o deset a více let mladší, což už mi pak připadá, že jsem pomalu veterán. Ale tím, že jsem na silnici začal jezdit pozdě, se mi to trochu balancuje. Nejsem vyschlý závodník ze silnice, který má za sebou dvacetiletou kariéru. Naopak si spíš myslím, že bych se měl v dalších letech ještě zlepšovat.

Zdeněk Štybar na kempu v Calpe při rozhovoru pro francouzskou televizi.
Zdeněk Štybar na kempu v Calpe při rozhovoru pro francouzskou televizi. | Foto: Tomáš Vocelka

Někteří cyklisté se cítí na vrcholu až po třicítce.

Většinou je u cyklisty ideální věk mezi 27 a 29 lety, ale já věřím, že loňská sezona odstartovala moje životní roky, které nyní teprve přijdou.

Vloni jste na úvod sezony vyhrál dvě klasiky. Co je hlavní cíl pro rok 2020? Povýšit tato vítězství a ovládnout některý z monumentů?

Samozřejmě, o to se budu pořád pokoušet. Budu se o to snažit, ale není to tak, že když chci vyhrát, tak vyhraju. Takových kluků je strašně moc, konkurence je obrovská. Každopádně to zůstává mým velikým cílem.

Generální manažer Patrick Lefevere v Calpe při představování týmu u vás řekl, že máte schovat nervy do kapsy. O nervozitě v souvislosti s vámi mluví už delší dobu, že?

Ví, že se dokážu udržet, ale když jedete tyto velké závody a uděláte jednu nebo dvě malé chyby, může to být rozhodující. Může to být tím, že neudržíte nervy, ale jste zkrátka plný adrenalinu. Závodníci jsou ve finále takové klasiky na hraně vyčerpání a nervozity. Je třeba to všechno ventilovat a většinou během vteřiny udělat správné rozhodnutí. Závod trvá šest hodin, ale rozhoduje často jediná vteřina.

Pro úspěch v Tokiu udělám všechno

Co můžete v tuto chvíli říct k vašemu programu Grand Tour v roce 2020? Pojedete Giro, Tour, nebo Vueltu?

Ještě to v tuto chvíli nevím. Giro asi určitě nepojedu, zůstává Tour, nebo Vuelta. Co to bude, opravdu nevím, ale důležitá je pro mě letos olympiáda. Zkusím udělat maximum pro to, abych se tam dostal a abych přijel v nejlepší možné formě.

Kritériem pro kvalifikaci zůstává národní šampionát?

Ten já pojedu, jezdím to každý rok, takže nevidím důvod, proč bych ho letos nejel. Nemyslím si, že je to správné kritérium, protože se koná chvilku před Tour de France. Pokud bych měl jet Tour, mistrovství republiky je vždycky trochu risk. Ale je to v kritériích, musíme to respektovat, a tak se pojedeme podívat do Opočna. (úsměv)

Deceuninck - Quick-Step ve složení pro sezonu 2020.
Deceuninck - Quick-Step ve složení pro sezonu 2020. | Foto: Tomáš Vocelka

Kdo pojede Tour, tomu zbude jen pár dní času mezi ní a olympiádou.

Tam není vůbec žádný čas. V pondělí po konci Tour by se z Paříže letělo rovnou do Tokia na olympiádu.

Olympiáda je velký sportovní cíl, ale nejen to. V Riu jste si chválil celkovou atmosféru této obrovské akce, takže i proto do Tokia tolik chcete?

Jednoznačně. Udělám pro to všechno.

Jak jste si užil období svátků? Pro vás kvůli cyklokrosu nebylo ani tolik volna, že?

Mezi Vánoci a Novým rokem už jsem stejně v zápřahu, trénuju. Ve dvou letech po sobě jsem tam teď vložil cyklokrosy. Poslední závod na silnici jsem měl na mistrovství světa koncem září, potom jsem si tři týdny odpočinul a pokračovali jsme dál.

Říkal jste, že v Belgii na cyklokrosu jste si díky davům diváků a jejich zájmu připadal jako rocková hvězda. Až tak vás to uchvátilo?

Je to tak. Lidé tam opravdu strašně fandili, moc jsem si to užil. Před rokem i teď to bylo něco, co člověk nezažije tolikrát za život, nezažívá to na každých závodech.

Co ještě se vám na vánočních závodech v Belgii líbí?

Jsem rád, že mě to v období svátků udrží motivovaného a že spálím cukroví a řízky ze Štědrého dne. (úsměv) Je to pro mě výborný trénink a výborný doplněk před sezonou. Udržím motor ve vysokých obrátkách i přes zimu, tělo dostává intenzitu a hlavně je to mnoho závodů po sobě. Před touto sezonou jsem odjel devět závodů krátce po sobě.

Přelom let 2019 a 2020 si Štybar zpestřil devíti cyklokrosy v Belgii:

Julian přitáhl diváky k obrazovkám

Vloni jste vedle 68 triumfů s týmem zažili také pohádku Juliana Alaphilippa na Tour de France. Dva týdny zuby nehty držel žlutý dres, přestože nejel na celkové pořadí. Jak jste to vnímal?

Byla to obrovská věc. Mrzelo mě, že jsem u toho nemohl být jako závodník, protože je možné, že něco takového se vám stane jen jednou za kariéru.

Věřil jste, že by Alaphilippe mohl to překvapení dotáhnou do konce a před domácími fanoušky celou Tour vyhrát?

Moc jsem mu fandil, ale když jsem viděl profily posledních etap, bylo mi jasné, že bude hodně těžké první místo udržet. Ale Julian bojoval, a proto si získal srdce mnoha fanoušků.

Kdo ví, jak by to bylo nebýt zkrácené alpské etapy, kde Alaphilippe o žlutý dres přišel. Egan Bernal už pak první příčku udržel.

Těžko říct. Ale to jsou jen kdyby. Rozhodnutí rozhodčích a organizátorů se musí respektovat.

Alaphilippe i ve žlutém rozjížděl spurty, pracoval pro tým. Ukázal charakter?

Jednoznačně. Ani ve žlutém se pro něj nic neměnilo. Ukázal svou velikost, to ho dělá obrovským závodníkem. Jezdí srdcem a je výborným týmovým hráčem. Ve Francii zaslouženě vyhrál Sportovce roku. Doufejme, že takových závodníků bude do budoucna více, protože to je to, co přitahuje televizní diváky k obrazovkám.

Zdeněk Štybar při tréninku na kempu ve španělském Calpe.
Zdeněk Štybar při tréninku na kempu ve španělském Calpe. | Foto: Wout Beel / DQT

Zmiňoval jste mladé pušky z týmu. Remco Evenepoel vyhrál belgického Sportovce roku v 19 letech. Také nevídaná věc, viďte?

To ano. Já doufám, že se to moc nepřehání. Protože je to mladý kluk, neví, co ho čeká. Když slyším, co všechno musí ve svém věku absolvovat, kde všude musí být… Snad to všechno zvládne. Teď je plný energie. Ale pokud na něho pořád budou takové tlaky, za nějakou dobu za to zaplatí.

Jak to snáší?

Já ho znám jako dobrého kluka a namotivovaného závodníka, který chce vyhrávat. Teď objevuje velkou cyklistiku, už se ukázal v nejlepším světle, ale očekávání budou stále větší.

Ve videu, které představuje tým DQT pro rok 2020 prostřednictvím různých čar a kouzel, vám do kapes od dresu napadají energetické gely. V tak náročné sezoně se každá energie přidá, že?

To rozhodně ano. (úsměv)

Stáj Deceuninck - Quick-Step vlastní Zdeněk Bakala, jenž je současně majitelem vydavatelství Economia, pod které spadá i web Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy