Nejsem zabezpečený do konce života, to dokáže tak pět nejlepších, říká Kreuziger

Michal Šenk Michal Šenk
17. 6. 2019 6:50
Ještě etapový závod Okolo Švýcarska a pak už přijde vrchol sezony. Český cyklista Roman Kreuziger se na Tour de France vrátí po dvou letech a bude nejspíš jediným Čechem v pelotonu. Tým Dimension Data by mu však mohl svěřit důležitou roli. Rozhovor pro Aktuálně.cz, v němž hovoří nejen o plánech na tuto sezonu, vznikal v Bardolinu u jezera Lago di Garda, kde se 33letý závodník část roku připravuje individuálně.
Rozhovor s Romanem Kreuzigerem | Video: Michal Šenk

Jak zatím hodnotíte současnou sezonu?

Vrcholem první části pro mě byly ardenské klasiky. Moc se mi bohužel nepovedly, potkal mě těžký pád. Teď se koncentruju na Tour de France. Původně jsem měl podporovat Louise Meintjese, ale nedávno si pochroumal zápěstí. Takže možná to bude celé jinak.

Jak dlouho ještě chcete závodit?

V Dimension Data mám smlouvu ještě na příští sezonu. Když budu zdravý, chtěl bych závodit dalších pět nebo šest let. Mladí jezdci jsou občas na zabití, ale pořád mě to baví. I trénovat. Mám štěstí, že moje zaměstnání je i mým koníčkem. Ale kdo ví, co bude. Spousta závodníků dnes podepisuje třeba jen jednoleté smlouvy. Je to boj.

V kariéře jste prošel pěti týmy. Jaké byly a jaký je ten současný?

Začínal jsem v Liquigasu, kde jsem byl pět let. Byli jsme mladý tým, hodně na nás dohlíželi. Až to zavánělo lehkou buzerací, ale v dobrém. Sportovní ředitel nám byl schopný přes den zavolat, aby slyšel, jak to kolem nás šustí, a věděl že jsme na kole. Pro budoucí kariéru to bylo obrovsky důležité, učili jsme se pracovat sami se sebou. Pak přišla Astana, to byl kolos, kde jsem měl nahradit Alberta Contadora. Jezdilo tam hodně Kazachů a bylo dost náročné se prosadit. Oproti Liquigasu jsem se staral víc o sebe.

Následovalo angažmá v týmu Saxo-Tinkoff.

Ano, tam jsem šel kvůli Bjarnemu Riisovi. Pak tým převzal Oleg Tinkoff a měli jsme rodinnou atmosféru, podobnou Liquigasu. Skvělý tým. Kdyby Oleg v cyklistice pokračoval, myslím si, že jsem tam do dneška. Občas jsme spolu byli na nože, ale ve finále nám spolu bylo dobře. Uměli jsme si věci vyříkat. Oleg uměl lidi motivovat a vyburcovat. Cyklistiku měl hodně rád, žil tím. V Mitcheltonu jsem se naučil pořádně anglicky, poznal jsem australskou mentalitu. Byla to zajímavá zkušenost. V Dimension Data jsem krátce, abych mohl hodnotit, ale zvykám si velmi rychle. Navíc jsem tu potkal bývalé týmové parťáky Michaela Valgrena a Enrica Gasparotta.

Zabezpečil jste se už cyklistikou na zbytek života?

To určitě ne. V cyklistice se o vás stará tým, ale mnoho věcí si člověk platí sám, takže má velké náklady. První roky vám z peněz, které dostáváte, moc nezůstane. Pak se to lepší, ale určitě to není na bezstarostný život. Třetinu dáte na daně, třetinu na přípravu a z něčeho musíte žít. Nadosmrti se zabezpečí možná pět nejlepších. S penězi nakládám s rozmyslem, mám bydlení v Česku i Itálii, kde trénuju. Zároveň jsem pořídil apartmán na investici.

Vaše současná odměna v týmu Dimension Data je jaká?

Standardní. Řada závodníků, kteří odvádějí skvělou práci v týmech, jezdí za minimum. A někteří, kteří třeba nejsou tak dobří, mají vyjednané dobré smlouvy. Je to jako v každé jiné profesi. Ale já si nestěžuju.

Jaké je pro cyklistu v profesionálním pelotonu přestupovat z týmu do týmu, ze značky na značku?

Není to zas takový problém. Je to jako skákat z BMW do Mercedesu, ze špičky na špičku. Během pár týdnů si zvyknete. Navíc dnes jsou rozdíly stále menší. Karbonové rámy na míru se už příliš nedělají. Nechat si vypékat originály je stále dražší. Je to hodně podobné, i co se týče osazení rámů.

Přemýšlíte už pomalu o tom, co bude ve sportovním důchodu?

Příliš ne. Bylo by to na úkor kvality závodění. Nemůžu přemýšlet, co bude, až nebude kolo. Pak bych kolo nedělal dobře.

Když sám sebe porovnáte s ostatními jezdci v pelotonu, máte pocit, že cyklistiku "žerete" víc, stejně nebo méně?

Nestarám se jen sám o sebe, starám se i o tým, spolujezdce. Obecně sleduju závodění, baví mě všechno kolem cyklistiky, takže bych řekl, že patřím do té skupiny závodníků, kteří jsou do toho ponořeni víc. Když se mezi profíky děje něco, co se mi nelíbí, umím se ozvat. Třeba mi vadí, že mladí mnohdy nemají respekt, ostatně jako ve všem. Dostanou první smlouvu a myslí si, že jsou mistři světa. Nemají respekt, dřív se nestalo, že by někdo podjížděl vnitřkem zatáčky. Dnes je to standardem. Ale umím se s tím poprat.

Čemu se vedle cyklistiky věnujete?

Současné působiště Romana Kreuzigera

Dimension Data for Qhubeka je jihoafrická profesionální stáj. Její název je odvozen od nadace Qhubeka (ngunijsky Kupředu), podporující cyklistiku v JAR. Dimension Data je nadnárodní konzultant a integrátor v oblasti IT. Jako oficiální technologický partner Tour de France v reálném čase sleduje polohu všech jezdců a dodává statistiky pro živá vysílání. Data ze závodů používá také k predikcím vítězů jednotlivých etap.

Vždycky to souvisí s cyklistkou. Máme akademii, kde se snažíme pomáhat mladým jezdcům. Jednou by mě možná bavilo dělat skauta nebo agenta mladým závodníkům. Hodně zajímavý je projekt Grupeto, hodně se v něm angažuje moje žena Míša se svým týmem.

Co si v něm dáváte za úkol?

Propojujeme profesionální cyklistiku a hobbíky. Vidíme v tom velký potenciál, protože cyklistika je nový golf. Zajímá stále více manažerů a možnost zajezdit si s profíkem, nebo mít od něj rady ohledně tréninku, výživy a podobně, je pro ně určitě fajn. Navíc to přináší všem zúčastněným cenné kontakty a v důsledku to podporuje jejich byznys. Funguje to tak i ve světě, mohlo by u nás. Na jiné věci moc nemám čas, snad jen na rodinu. Pokud je člověk perfekcionista jako já, musí dělat jednu věc pořádně.

 

Právě se děje

Další zprávy