Proč skončil Kreuziger? Roli sehrál i způsob, jakým přišel o nominaci na olympiádu

Sport ČTK Sport, ČTK
Aktualizováno 15. 10. 2021 15:47
Český cyklista Roman Kreuziger ukončil v 35 letech kariéru silničního profesionála. Jeho rozhodnutí napomohla neúčast na olympiádě v Tokiu i zranění z poslední doby.
Roman Kreuziger (Orica-Scott)
Roman Kreuziger (Orica-Scott) | Foto: Alexandr Kliment

U cyklistiky však zůstane i nadále jako sportovní ředitel přední světové stáje Bahrajn Victorious ve WorldTour, kde bude mít na starosti především klasikáře. 

Kreuziger se rozhodl skončit i přesto, že měl na stole nabídku ročního kontraktu ze stáje Gazprom-RusVelo, jejíž barvy hájil v této sezoně.

"Po těch dvou letech, kdy jsem tomu dával všechno, ale nedostávalo se mi za to výsledků, na které jsem zvyklý, jsem se rozhodl skončit. Už to není takové, jak to bylo dřív," prohlásil Kreuziger.

"K tomu přicházela zranění, což byl takový malý signál k tomu, zda není čas to změnit a přejít do trošku jiné role," doplnil.

Přiznal, že svou roli v jeho rozhodování sehrálo, když nebyl v olympijské nominaci do Tokia. "Nebyl jsem pozvaný na olympiádu, na niž jsem se připravoval. Věděl jsem, že do další olympiády je daleko. Šlo o takový první impulz," svěřil se cyklista.

"Tím dalším byla pak ta zranění, která jsem měl po tom létě. Natržený sval a problém s achillovkou, to byly známky toho, že tělo už si asi potřebuje odpočinout a není připravené na to, aby zvládalo ty tréninkové dávky každý den," připustil.

Cítil křivdu kvůli olympiádě? "Myslím, že ty výsledky tomu nenapovídaly, abych byl v Tokiu. Pro trenéra to nebylo snadné. Být to jen na rozhodnutí Tomáše Konečného, asi by mě tam i dal, ale zasedá k tomu komise a asi neuznali za vhodné, že bych se na závod připravil. I když si myslím, že vždy, když jsem řekl, že se na nějaký závod připravím, tak jsem tam odvedl maximum. Ale to už je minulost," krčil Kreuziger rameny.

Pomohlo mu to naopak v rozhodování. "Protože olympiáda v Paříži je daleko a světové šampionáty v příštích letech nebudou úplně pro mě. Tak jsem si vyhodnotil, že ta nabídka je vlastně skvělá a je třeba otočit list. Spousta mých kamarádů, které jsem měl v pelotonu od toho roku 2006, tak končí. Když jsem to na Sicílii říkal Nibalimu, postesknul si, že už tam na to bude sám. Cyklistika se ale hodně změnila, je výbušnější a jsou tam mladší závodníci," podotkl Kreuziger.

Definitivně měl jasno, už když se vracel na závody po zranění v polovině září. "Bylo to poměrně rychlé," připustil. Jeho posledním závodem tak byl podnik Kolem Sicílie. "Dá se říct, že to byl závod jako každý jiný. Samozřejmě spousta lidí se toho konce bojí v tom, že nemají plány do budoucna a neví, co budou dělat, ale já už jako sportovec vše pečlivě plánoval a vím to i v tomto případě. Už 8. listopadu mě čekají zkoušky na sportovního ředitele u UCI, takže teď se každým dnem učím a vím, že budoucnost mám zajištěnou, i když to není snadné, protože buňky nejsou úplně zvyklé si číst a dělat poznámky," pousmál se Kreuziger.

Dohoda s novým zaměstnavatelem byla podle jeho slov tak trochu shodou náhod. "Měl jsem tu nabídku od Gazpromu, ale jak znám hodně lidí z Bahrajnu - ať už mezi závodníky nebo i v personálu kolem - tak mi řekli, že hledají sportovního ředitele. Měli jsme pak pár schůzek a došli k závěru, že jim tam zapadám a budu se tam hodit, proto jsem se rozhodl pro ně," objasnil Kreuziger.

S bahrajnskou stájí měl možnost podepsat dvouletou smlouvu, ale nakonec se rozhodl jen pro roční spolupráci. "Těší mě, že se vracím do WorldTour a budu dál v té cyklistice na nejvyšší úrovni, byť v jiné roli. Uvidíme, jak to bude vypadat. Podepsal jsem zatím na rok, abych zjistil, zda mě to bude naplňovat. Určitě to nebude tak, že bych se teď měl nudit. Nejsem v depresi z toho, že končím," ujistil Kreuziger.

"Strávil jsem šestnáct let jako profesionál a jsem zvyklý na aktivní život. Zůstat jen doma nemůžu, to by se mnou bylo k nevydržení, takže jsem rád, že u cyklistiky mohu zůstat, a ještě navíc ve WorldTour," doplnil.

Na kole bude jezdit už jen rekreačně, začal ale s běháním. "Sportovní ředitelé s maséry a mechaniky chodí pravidelně po ránu běhat, takže kecky už mám objednané a měly by mi přijít dneska. Uvidíme, jak to půjde, naposledy jsem běhal ještě někdy na škole. Ale když budu mít čas a bude hezké počasí, určitě se rád svezu i na kole, protože cyklistiku mám rád," řekl Kreuziger.

Jeden z dlouhodobě nejlepších českých silničářů ukončil kariéru po 16 sezonách v profipelotonu. Právě u Kreuzigerova jména zůstávají nadále zapsaná česká maxima v umístěních na nejslavnějším závodě světa Tour de France a mistrovství světa. Na Tour byl v roce 2013 pátý, na šampionátu v Innsbrucku před třemi lety šestý. V úspěšném roce 2013 dosáhl také na jeden z nejcennějších triumfů v podobě vítězství na závodě Amstel Gold Race.

"Rok 2013 byl výjimečný. Na Amstel jsem se vždy moc rád vracel a jel jsem ho mockrát, určitě je to jeden z těch nejoblíbenějších závodů, ale i rok 2008, kdy jsem vyhrál Kolem Švýcarska, to byl top výsledek. Chybí mi snad jen pódium na Grand Tour, ale jinak myslím, že si nemohu stěžovat," ohlédl se za svými úspěchy Kreuziger.

Česká cyklistika tak přišla o druhou hvězdu v průběhu několika dnů. V úterý oznámil svůj záměr skončit po sezoně silniční kariéru devětadvacetiletý Petr Vakoč.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Výbuch sopky v Indonésii má již nejméně 14 obětí, téměř 100 lidí utrpělo zranění

Po výbuchu sopky Semeru na indonéském ostrově Jáva zahynulo nejméně 14 lidí a 98 jich utrpělo zranění, informoval dnes podle světových agentur místní úřad pro zvládání přírodních katastrof BNPB. Původně hovořil o jedné oběti a nejméně čtyř desítkách raněných. Deset lidí, kteří byli po erupci uvězněni v okolí místních dolů, se záchranářům podařilo přesunout do bezpečí.

Semeru je nejvyšší horou na Jávě, měří přes 3600 metrů. V sobotu začala sopka chrlit lávu a popel, sopečná mračna zahalila blízké vesnice a lidé začali z oblasti prchat, píše agentura Reuters. Erupce podle úřadů zničila řadu budov a poničila rovněž důležitý most spojující okres Lumajang a město Malang.

Mezi raněnými jsou podle BNPB dvě těhotné ženy. Z obětí se zatím podařilo identifikovat pouze dvě, uvedl úřad. Většina raněných utrpěla popáleniny. Úřady musely evakuovat asi 1300 lidí.

Taufiq Ismail Marzuqi, který žije v Lumajangu, řekl Reuters, že záchranné práce postupují zoufale pomalu kvůli poničenému mostu a nedostatku zkušeností dobrovolníků. Na videu, které natočil, se policisté a vojáci pokoušeli vyhrabat těla holýma rukama.

Sopka Semeru naposledy vybuchla v lednu, erupce se tehdy obešla bez obětí na životech. V roce 2010 zemřelo při erupci sopky Merapi na ostrově Jáva více než 350 lidí a 400 tisíc lidí muselo opustit své domovy. V Indonésii, která má přes 270 milionů obyvatel, je téměř 130 aktivních sopek. Tato oblast je součástí takzvaného ohnivého kruhu, což je pás kolem zlomových linií v Tichém oceánu s častým výskytem zemětřesení a sopečných erupcí.

Evropské středomořské seizmologické centrum (EMSC) dnes informovalo, že oblast severně od ostrova Halmahera zasáhlo zemětřesení o síle šesti stupňů. Zatím nejsou zprávy o obětech či větších škodách. Halmahera leží asi 2000 kilometrů severovýchodně od Semeru. Indonéské ministerstvo dopravy dnes uvedlo, že erupce nezpůsobila žádné narušení letů, ačkoli piloti dostali upozornění, aby si dávali pozor na padající popel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy