Praha - Po nehodě na mistrovství světa z roku 2014 mu trvalo půl roku, než znovu začal trénovat. Těžká zranění ho ale neodradila a díky tvrdé dřině se chystá na svou poslední paralympiádu.
Jiří Ježek si chce Riu de Janeiru více užít olympijské atmosféry, podpořit své kamarády a vydat ze sebe maximum. Na boj o cenný kov se ale nejúspěšnější cyklista paralympijské historie necítí.
Zpátky na 85 procentech výkonnosti
K nehodě došlo před dvěma lety v americkém Greenville. Při hromadném spurtu v cílové rovince Jiří Ježek nešťastně spadl na hrazení. "První prognózy říkaly, že se na kolo těžko vrátím. Tělo se ale uzdravovalo a já si dával další a další cíle. Chtěl jsem se vrátit k závodění. Ten půl rok, který jsem po úrazu ztratil, se ale samozřejmě těžko dohání,“ vzpomíná 42letý Ježek.
Nakonec se sice do cyklistického sedla vrátil, trénink ale nehoda přece jen poznamenala. Český reprezentant totiž přišel o dvě žebra, část plíce a má potrhané mezižeberní svaly. Dodnes tak má problémy s dýcháním.
"Při tréninku jsme se snažili zachovat model toho, jak jsem se připravoval na Peking, Londýn a další důležité závody. Trénoval jsem na sto procent a chci v Riu prodat maximum. S přihlédnutím k aktuálnímu stavu jsme ale zařadili více odpočinku. Koneckonců už mi není 25 let a to tělo se pomaleji regeneruje,“ vysvětluje Jiří Ježek. Výkonnostně je podle svých slov v současné době na 85 procent toho, kde byl před nehodou.
Menší ambice, menší stres
I proto to letos na boje o medaile nevypadá. "S tím, jak na tom jsem, jen těžko můžu závodit o nejvyšší příčky. Kromě toho stále roste úroveň mých soupeřů. Rozhodně mi to ale nebere chuť závodit, mám za sebou 20 let na vrcholu sportu. Myslím si, že když moje výkonnost klesne, tak se na mě nikdo nebude zlobit. Věřím, že i když nebudu vyhrávat, tak mohu lidem dělat radost,“ doufá nejúspěšnější cyklista historie paralympijských her. Svůj handicap se snaží překonat stejně, jako překonal ten původní.
"Nějaký psychický blok se mi naštěstí vyhnul. Jediné, co mě mrzí, je to, že vím, jak to tělo fungovalo dříve,“ dodává.
Nervozitu si tak před svou poslední paralympiádou nepřipouští. "Přeci jen mám za sebou čtyři hry a tuším, co mě čeká. Jde spíš o respekt, trému a očekávání. Samozřejmě se cítím o maličko lehčeji, než kdyby to bylo například před Londýnem. Mé ambice pravděpodobně nejsou úplně medailové. Je to tedy pro mě o něco méně stresující.“
V příští sezoně konec
První kontakt s olympiádou už má za sebou. Bedlivě pozoroval výkony svých kolegů z reprezentace. "Sledoval jsem každou olympiádu před tou svojí. Je to pro mě takové první nasátí atmosféry. V Riu mám spoustu přátel a možná až zbytečně moc jsem sledoval noční přenosy,“ směje se cyklista.
V příští sezóně by se chtěl s aktivní kariérou rozloučit. V plánu má objet všechny závody, které má rád nebo které vyhrál. Pak se těší na nové výzvy. Sportu by se ale rád věnoval dál. "Měl jsem štěstí, že jsem si ve sportu splnil takové cíle, o kterých jsem nikdy nesnil. Mám za sebou bohatou aktivní kariéru a teď je čas to přenechat mladším,“ dodává Ježek.
