Cyklista prý chtěl ´hacknout´ antidopingovou laboratoř

ČTK, Red Spo
30. 5. 2009 13:00
Landis se nedostavil k vysvětlení a hrozí mu zatykač

Paříž - Na amerického cyklistu Floyda Landise by mohl být podle francouzského listu Le Monde vydán mezinárodní zatykač.

Landis, který přišel v roce 2006 kvůli dopingu o vítězství v Tour de France, prý čelí podezření, že si najal počítačového hackera s cílem proniknout do počítače antidopingové laboratoře v Chatenay-Malabry.

Společně s trenérem Arniem Bakerem byli předvoláni k podání vysvětlení, ale protože se k soudu na začátku května nedostavili, hrozí cyklistovi zatčení.

Dvaatřicetiletému Landisovi vypršel na konci ledna dvouletý trest za pozitivní test na syntetický testosteron, který byl zjištěn v jeho vzorku po 17. etapě Tour 2006.

Americký cyklista vždy tvrdil, že je "čistý", neuspěl však s odvoláním ke všem dostupným instancím a v roce 2008 prohrál i u mezinárodní arbitráže CAS.

Landis je podezřelý, že si objednal u jedné francouzské detektivní kanceláře počítačového specialistu a pověřil ho úkolem nabourat se do sítě laboratoře, která testovala jeho pozitivní vzorek.

Na veřejnost se pak dostaly interní dokumenty, které sloužily Landisovi při pokusech o obhajobu. Francouzská antidopingová agentura AFLD proto podala trestní oznámení.

"Pokud to má být jediný prostředek jak Floyda Landise a Arnieho Bakera přimět k výpovědi, nebudu váhat a vyzvu soudce, aby vydal mezinárodní zatykač," řekl listu šéf AFLD Pierre Bordry.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Na Tongu, kde vybuchla podmořská sopka, dorazila první zahraniční pomoc

Na tichomořské souostroví Tonga ve čtvrtek dorazila první dvě letadla s materiální pomocí, pět dní poté, co na ostrovech způsobila obrovské škody erupce podmořské sopky a následná vlna tsunami. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní se také podařilo obnovit telefonní spojení mezi Tongou a zbytkem světa.

Záchranné týmy v uplynulých dnech usilovně odklízely vrstvu vulkanického popela z přistávací dráhy mezinárodního letiště na největším ostrově Tongatapu, aby skrze něj mohla začít proudit humanitární pomoc pro 105 tisíc obyvatel Tongy. Po uvolnění dráhy tam přistálo letadlo C-130 Hercules vyslané Novým Zélandem. Přiletěl také vojenský letoun z Austrálie, informovala tamní vysílací společnost ABC.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Pohonné hmoty po několika týdnech opět zdražují. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla o čtyři haléře

Pohonné hmoty v Česku v minulém týdnu poprvé od konce listopadu zdražily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 vzrostla o čtyři haléře na 36,02 koruny za litr. Litr nafty se prodává v průměru za 34,98 koruny, což je o šest haléřů více než před týdnem ve středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Většinu loňského roku paliva zdražovala. Na maxima se ceny dostaly přibližně v polovině listopadu, kdy litr Naturalu 95 stál v průměru 37,20 koruny a nafty víc než 36 korun. Od té doby ceny pohonných hmot několik týdnů klesaly, zlevňování ale postupně zpomalovalo.

Benzin je momentálně o 7,98 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 7,74 koruny na litru méně.

Nejlevnější benzin nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr v průměru za 35,63 koruny. Za naftu se platí nejméně v Karlovarském kraji, litr tam prodávají průměrně za 34,48 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 37,26 koruny, litr nafty pak 36,23 koruny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Demokraté v Senátu neprosadili hlasování o volební reformě. Biden je zklamaný

Prezident Joe Biden a jeho demokraté utrpěli dvojitou legislativní porážku, když se v Senátu snažili zabránit obstrukcím, aby mohli schválit volební reformu. Ta měla zvýšit ochranu volebního práva před listopadovými volbami, které rozhodnou o rozložení sil v Kongresu v příštím roce. Biden po hlasování vyjádřil hluboké zklamání, ale dodal, že se nenechá odradit.

Senátní republikáni ve dvojitém hlasování ve středu večer místního času (v noci na čtvrtek SEČ) zablokovali pokusy demokratů posunout legislativu o volebních právech blíže ke schválení. Použili k tomu obstrukční taktiku zvanou filibuster, podle níž je pro ukončení rozpravy a přikročení k hlasování potřeba ve 100členné komoře alespoň 60 hlasů. Senát je aktuálně rozdělen v poměru 50 na 50, přičemž demokraté v praxi disponují většinou jen díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer vzápětí přistoupil k přepracování pravidla filibusteru snížením hranice 60 hlasů na 50. Harrisová krátce předsedala Senátu a v případě potřeby byla schopna zlomit nerozhodný výsledek, ale odešla před konečným hlasováním, napsala agentura AP. Nakonec se v tomto hlasování Schumerovi straničtí kolegové Joe Manchin a Kyrsten Sinemaová připojili k republikánům. Změna pravidel tak neprošla poměrem 52 ku 48.

Zdroj: ČTK
Další zprávy