Co mají společného Koller, Djokovič, Bolt i Ledecká? Vyhnuli se rané specializaci

Jan Koller vyrůstal v malé jihočeské vísce Smetanova Lhota. S kamarády byl od rána do večera venku a zkoušeli všechny možné sporty – tenis, ping-pong, volejbal, fotbal, hokej…

Později se vyučil opravářem zemědělských strojů. Ještě rok před vojnou spravoval traktory a pásy na hnůj. A do toho hrál amatérsky fotbal pro zábavu.

Právě na podobné pestrosti pohybu dnes staví i projekt Gymnathlon, který nabízí kurzy pohybové všestrannosti pro děti od dvou a půl do jedenácti let.

Jeho myšlenka jde proti představě, že pokud má dítě ve sportu jednou uspět, musí se už odmala rozhodnout pro jedinou disciplínu.

Kdyby Kollerovi někdo řekl, že se stane nejlepším střelcem historie československé a české fotbalové reprezentace, považoval by dotyčné za čistokrevné blázny.

Totéž by si mysleli lidé, kteří hlásí, že hvězdy sportovního nebe mohou vzejít jedině, když se v šesti nebo i dříve rozhodnou pro jeden sport a věnují se výhradně jemu.

Řada rodičů jim věří, a tak pro školáky shánějí v daném sportu individuální tréninky navíc, natáčejí je na kamery, nechají jim u odborníků udělat speciální jídelníček.

A pak jejich potomci mají v patnácti všeho plné zuby.

Habán ze Smetanovy Lhoty to měl postavené jinak. Odmalička přirozeně sám poznával pestrost pohybu a získával k němu lásku.

A když ve dvaceti začal s profesionálním fotbalovým tréninkem, rychle přeskočil všechny absolventy mládežnických akademií. Proč?

Dítě vesnice

Měl výborný základ k tomu, aby se rychle učil novým sportovním dovednostem. Při vesnických hrách se nevědomky naučil pracovat se svým tělem. A také v sobě zažehl a zakotvil celoživotní vášeň ke sportu.

Výsledek? Z pražské Sparty, ve které plně nedocenili jeho potenciál, musel odejít do belgického Lokerenu. Poté dvoumetrového střelce koupil Anderlecht Brusel.

Následoval přestup do Borussie Dortmund a prvenství v bundeslize, na což plynule navázal rekordní počet branek v reprezentaci, který se bude těžko překonávat. „Nikdy jsem neprošel žádným tréninkovým střediskem. Byl jsem takové dítě vesnice,“ říká Koller.

Všestrannost mu pomohla i po kariéře. Z fotbalového trávníku mohl volně přejít na tenisové a padelové kurty. „Bez sportu bych nemohl být,“ hlásí Honza ze Smetanovy Lhoty.

Že je jeho story atypická? Jen v tom, že specializovaný trénink poznal až pozdě, po dvacítce. Jinak má jeho cesta na sportovní vrchol totožné rysy s dalšími mistry.

Na stejném principu pohybové všestrannosti stojí i již zmíněný Gymnathlon. Dnes působí ve více než 150 městech a zaměstnává na 600 trenérů.

„Od rodičů jsme často slýchávali: ´Je dobré, že naše dítě je rychlé, a tudíž šikovné pro sport, který nám doporučujete, ale nejdřív potřebuje všestrannost. Ovšem u nás není kde ji získat.´ A když se podobné nářky rodičů kupily, rozhodli jsme se, že s tím zkusíme něco udělat,“ popisuje Jan Březina, který stojí za vznikem Gymnathlonu.

A nyní? Počet zájemců o jejich kurzy neustále roste, za poslední dva roky jimi prošlo už zhruba 20 000 tisíc dětí.

Djokovič na lyžích

Fenomenální tenista Novak Djokovič mohl být klidně fantastickým lyžařem.

„Dělal jsem spoustu různých sportů. Až do mých jedenácti let jsme nevěděli, jestli tenis bude sportem pro mě,“ vyprávěl a přiznával, že jeho idolem byl tehdy famózní italský lyžař Alberto Tomba.

„A pak mě rodiče posadili před sebe a řekli: Novaku, rád lyžuješ, hraješ fotbal a tenis, ale se musíš pro jedno rozhodnout. Nemáme finance a čas, abychom tě podporovali ve všech třech různých sportech. Vybral jsem si tenis a myslím, že to nebylo špatné rozhodnutí,“ doplnil.

Roger Federer, jeho největší rival, na tom byl stejně. Než se maximálně vrhl na tenis, mydlil házenou, badminton i squash. Potom se mu takto vypěstovaná obratnost, rychlost reakce či akcelerace náramně hodily na grandslamech.

Co Usain Bolt, nezapomenutelný král atletických sprintů? Rodák z malého jamajského městečka Sherwood Content se nejprve vůbec neviděl s tretrami na atletické dráze zakleknutý do startovních bloků a čekající na výstřel.

Víc ho zajímaly kriket a fotbal. Byl velmi talentovaným nadhazovačem v prvním sportu, na fotbalovém hřišti ho nikdo nechytil a snil o kariéře v oblíbených klubech Real Madrid či Manchester United.

Ještě na střední škole u něj vítězil kriket. Potom však narazil na trenéra Dwighta Barnetta, kterému neunikl mladíkův zázračný běžecký potenciál. A přemlouval ho, aby se přidal k atletickému oddílu.

Síla vnitřního hlasu

Bolt na něj dal. A pustil do sprinterského tréninku. Záhy boural rekordní tabulky. Již v patnácti vyhrál juniorské mistrovství světa. Nakonec na olympiádách posbíral osm zlatých medailí na stovce a dvoustovce.

A když se rozloučil se závratnou sprinterskou kariérou, pokusil se dostat do profesionálního fotbalu. Absolvoval zkoušky v Manchesteru United, Borussii Dortmund, v norském celku Strömsgodset nebo v australském týmu Central Coast Mariners Canberra, ovšem nikde si kontrakt nevysloužil.

„Byla to skvělá zkušenost, užíval jsem si být součástí týmu. Na druhou stranu je to opravdu jiné než běhat na atletické dráze, ale bavilo mě to," prozradil Bolt pro televizní stanici Eurosport.

Fotbal je však nadále součástí jeho života. Dodnes bývá aktivním účastníkem charitativních zápasů po celém světě.

Na závěr ještě zpátky domů. Bylo by totiž hříchem zapomenout na sportovní „obojživelnici“ Ester Ledeckou. Rodiče se snažili rozvíjet všechny její talenty. A bez zbytečného stresu a tlaku na výsledky.

Ledecká tak brala do ruky tenisovou raketu, učila se jezdit na surfu, chodila na beachvolejbalové tréninky, v zimě zase hrála náruživě hokej. Do toho lyžovala a krotila snowboard.

Jen jednomu se sportu se odmítla věnovat, i když už jako slavná profesionální sportovkyně kolem sebe slyšela: „Nejde skloubit sjezdové lyžování a jízda na snowboardu. Musíš si vybrat jedno, nebo druhé!“

Ona však na tuto radu nedala. Držela se toho, co ji baví, a proto se nadále snaží kloubit oba milované sporty. Důkaz, že udělala dobře, podala na zimní olympiádě 2018, kde vybojovala zlato v superobřím slalomu na dvou prkénkách a zlato v paralelním slalomu na jednom prkně. Jde o jeden z nejúžasnějších výkonů v dějinách sportu.

Takže – při výběru sportu, ve kterém dítě hodlá prorazit, není rozhodně kam spěchat.

Článek vznikl ve spolupráci s Gymnathlon.