Český prvovýstup v Himálaji se podařil, unikátní slet ale překazila horečka denge

Podívejte se na fotografie z české výpravy na horu Chumbu (6853 metrů).
Na dosud nevylezené hoře stanuli Zdeněk Hák, Radoslav Groh, Jaroslav Bánský a Petr Kejklíček
Momentka z výstupu 1400 metrů vysoké západní stěny.
Slovák Juraj Koreň původně plánoval sletět z vrcholu na paraglidu, ambiciózní pokus ale zhatila horečka denge.
Na vrcholu Češi stanuli o posledním říjnovém víkendu. Pro Zdeňka Háka to byla už devátá asijská velehora.
Foto: Radoslav Groh
Jakub Šafránek Jakub Šafránek
4. 11. 2022 18:00
Čeští horolezci předvedli v nepálské části Himálaje další skvělý výkon. Kvarteto Zdeněk Hák, Radoslav Groh, Jaroslav Bánský a Petr Kejklíček jako první vylezlo a následně traverzovalo dosud nevylezenou horu Chumbu (6859 metrů).

"Kvůli sněhovým podmínkám a neznámému terénu se jednalo o velmi náročný podnik a celkovou obtížnost jsme zhodnotili klasifikací TD+. Cestu jsme pojmenovali "The last flight of the Falcon" (Poslední Sokolův let, pozn. red.) jako vzpomínku na kolegu horského vůdce a kamaráda Andrzeje Sokolowského, který letos tragicky zahynul v Tatrách," prohlásil Groh, jeden z lídrů výpravy. 

A.cz: Jak vás napadlo lézt zrovna na tenhle kopec?

Radoslav Groh: Myšlenka prvovýstupu na Chumbu pochází od Zděndy Háka a Jaroslava Banského, kteří se dostali na dohled naší hory během své loňské expedice na Kangchung Shar. Možnost vystoupit na dosud nezlezený vrchol pro nás byla obrovská výzva.

Dá se tahle hora k něčemu přirovnat?

Chumbu pyšně dominuje celému údolí a nekrčí se ani před nedalekým Mount Everestem. Západní stěna, kterou jsme prostupovali, byla více než 1400 metrů vysoká hradba z ledu a skal, což je zhruba podobné převýšení jako u ikonické severní stěny Matterhornu. Masiv celé hory je navíc velmi rozložitý a jeho vrchol je zbrázděn hřebeny ostrými jako břitva.

Jak náročné bylo plánování?

Náročná byla zejména logistika postupu do základního tábora. Místo základního tábora i samu cestu jsme si museli sami vyhledat. K dispozici jsme měli jen dva údolní nosiče, což v praxi znamenalo, že jsme všichni na zádech nesli pořádnou zátěž. Během pěti dnů v základním táboře jsme podnikali výpady do okolních kopců a na ledovec, abychom tak získali přehled o charakteristice stěny, pochopili její "vrtochy", a dokázali tak naplánovat vlastní výstupovou linii.

Co bylo na výstupu a následném sestupu nejtěžší?

Náročné byly zejména průstupy pasážemi vertikálního sněhu. Takový terén je velmi nebezpečný, jelikož se v něm lezec nemůže v podstatě jistit. Náročně bylo i probíjení ostrými hřebeny a závěrečné nekonečné slaňování.

Výpravu také postihla nepříjemná nemoc… 

Bohužel horečkou denge onemocněl Juraj Koreň a musel být ze základního tábora evakuován vrtulníkem. Jura původně plánoval z vrcholu hory sletět na paraglidu. S nemocí se potýkal také Zdeněk Hák, ale tomu se nakonec podařilo včas zotavit a vystoupal s námi až na vrchol. 

Horu jste nejen vylezli, ale dokonce traverzovali. Což znamená, že část vašeho vybavení zůstala na druhé straně hory. Už ho máte zpátky? 

V základním táboře jsme nechali veškeré vybavení, které nebylo nezbytně potřebné pro vlastní výstup. Zatím jsem se s ním neshledal, kromě unikátního výtisku Máje mi chybí zejména peněženka.

 

Právě se děje

Další zprávy