Praha - Po vysokých schodech liduprázdného stadionu Juliska stoupá za nevlídného počasí vysoký muž tmavé pleti, nad hlavou třímá deštník. Vyleze na ochoz, rozhlédne se po pražském panorama a vstoupí do letitého atletického tunelu.
Jeho přítomnost v první chvíli nevzbudí takřka žádnou výjimečnou pozornost. Mezi desítkami dětí se však na trénink připravuje Pavel Maslák, český rekordman v běhu na 400 metrů. Devítinásobný olympijský vítěz Carl Lewis se na něj dnes přišel podívat.
"Co to je za procesí?" šlo zaslechnout mezi mládeží, která jen těžko může pamatovat amerického vládce sprintů a skoku do dálky v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Maslák ale moc dobře věděl, byť se narodil v roce, kdy Lewis vytvořil světový rekord na stovce a prohrál památný souboj na MS v Tokiu 1991 s krajanem Mikem Powellem, z něhož vzešel dosud platný světový rekord 895 cm. "Viděl jsem nějaká videa jeho závodů," pravil Maslák a podal Lewisovi nesměle ruku.
"Co běháš?" zeptal se legendární atlet o hlavu menšího českého sprintera. "Závody na 100, 200 a 400 metrů," dostalo se mu odpovědi. To Lewise překvapilo, ale takřka v šoku byl, když mu Maslák nastínil svůj program pro víkendové mistrovství ČR do 22 let, kde ho čekají všechny tři disciplíny a dvě štafety, dohromady osm startů. "To je dost běhání," uznal americký sprinter a hned se zajímal o Maslákovy osobní rekordy.
Jednadvacetiletý mistr Evropy z Helsinek v běhu na 400 m a semifinalista olympijských her v posledních letech přemítal, jakou disciplínu zvolit. Nejradši má dvoustovku, ale letos kvůli větší šanci na úspěch vybral čtyřstovku. "Tys byl v semifinále na olympiádě? Hm, zajímavé," řekl Lewis. "Ale podle osobáků jsi čtyřstovkař, konec diskusí," měl Američan hned jasno. "Musíš se soustředit na jednu disciplínu, ta bude tvoje, ostatní jsou jen pro zábavu," poradil Maslákovi. "Já byl dálkař, stovku jsem běhal jako druhou disciplínu pro zábavu, dvoustovku skoro vůbec," dal příklad.
Lewis v českém talentovi vidí velký potenciál. "Může dosáhnout úspěchů. Ale musí si vybrat disciplínu, dát si cíl a soustředit se na něj," řekl slavný atlet. Že není Maslák urostlý a je sprinterem bílé pleti, v tom nevidí problém. "Na tom nezáleží, jde o jeho touhu, schopnosti, aby mohl trénovat a měl podmínky. Může být úspěšný," byl Lewis přesvědčen. "Je to o tom, jestli chce tomu věnovat všechno."
Maslák i jeho trenér Dalibor Kupka se s Lewisem potkali poprvé. Český sprinter neváhal a nechal si od něj podepsat batoh. "Je to pro mě super zážitek, je to jedna z největších legend atletiky," řekl Maslák po setkání. Dá na jeho radu. "Vím, že čtyřstovka bude jednou moje hlavní, takže dvoustovku už teď budu běhat méně," pravil. Uznal, že se i trochu v tréninku předváděl. "Jasně, chtěl jsem mu ukázat, že to je na dobré cestě, chtěl jsem se předvést. Ale je to v pohodě chlap, je vidět, že si užívá život a rád i hraje," všiml si Maslák.
Svou roli profesionálního sportovce i sportovního mentora a motivátora, čímž se aktuálně živí, projevil Lewis i na Julisce. "Kdo je nejrychlejší?" zeptal se skupinky mladých atletů. V tu chvíli se zvedlo několik rukou. "Tak si to zjistíme. Na čáru a já startuji," zavelel. Porážku od své starší sestry v závodu ale neunesl jeden z chlapců a rozbrečel se. Lewis ho vzal do náruče a řekl mu: "Musíš i pohrát, abys mohl jednou vyhrávat, až budeš větší."
Až trenér bude muset chlapci vysvětlit, od koho vlastně ta moudrá slova slyšel.
