Praha - Plavkyně Simona Baumrtová má plán, na jehož konci je medaile z olympijských her v Riu de Janeiro v roce 2016.

Na právě skončeném MS v Barceloně byla nejlepší Češkou, šesté místo na olympijské znakařské stovce považuje za svůj největší úspěch kariéry, přesto v jejím hlase po dnešním návratu ze Španělska bylo cítit trochu mrzutosti.

Zvykla si na razantnější lámání českých rekordů, možná je ale prý v jednadvaceti letech, v zatím největším rozletu kariéry, jen příliš nedočkavá.

"V plánu mám samá pozitiva"

Ve své kariéře byla v Barceloně nejrychlejší na padesátce i stovce, jen dvoustovka jí nevyšla. "Doufala jsem trochu v lepší časy," překvapila chomutovská plavkyně.

"Ale převládá spokojenost, možná jsem trochu netrpělivá," upozornila však okamžitě, že si postupu mezi absolutní světovou elitu považuje.

Jí to však nestačí. "V tom plánu jsou totiž jen samá pozitiva," usmívala se. Třeba dokončit školu, ale také zlatá medaile z mistrovství Evropy v krátkém bazénu v prosinci v Dánsku, kterou chce zlomit dobu bronzovou.

Ve své kariéře totiž byla třetí v individuálních disciplínách na krátkém ME už pětkrát, má bronz také z MS v pětadvacetimetrovém bazénu a z ME v olympijském padesátimetrovém bazénu.

"Potřebovala jsem víc vyladit"

O víkendu ji čeká ještě závod Světového poháru v Berlíně, na který se ale speciálně nepřipravuje a přiznává, že si tam jede hlavně pro dobré prize money.

"Ale to neznamená, že tam nechci plavat dobré časy," upozornila. Pak si dá alespoň dva týdny prázdnin. "Cítím, že ta sezona byla dlouhá a odpočinek potřebuji," uvedla.

Právě únava organismu prý stála za tím, že nenaplnila svoje sny o razantnějším překonávání českých rekordů. Naplavala totiž za červenec 170 kilometrů a nestačila dostatečně zregenerovat.

"Už taky táta dostal za uši, potřebovala jsem víc vyladit," usmála se při zmínce o svém otci a kouči v jedné osobě.

"S jídlem totiž roste chuť a já jsem chtěla překonat český rekord na stovce o více než jen o 15 setin," zlobila se trochu.

"Nepřipadám si stará. Je to hustý"

A zlobila se také na sebe za zkrat při rozplavbě na 200 metrů znak, kdy dramaticky pokazila obrátku a neudělala klasický kotoul, ale otočku po dotyku ruky.

"Nějak jsem přehlídla praporky, měla jsem z pekla štěstí, že to stačilo na postup, ale holt se něco takového může stát, je to jen sport," připomněla také smůlu prsařky Petry Chocové, které ve finále nateklo do brýlí.

Už v Londýně komentovala výkony -náctiletých soupeřek a také letos byla překvapená dravým mládím. Vždyť v semifinále na stovce bylo jen šest plavkyň starších než ona.

"Je to hustý, ale patřím ke starším," krčila rameny. "Nevím, jak je to možný, nepřipadám si až tak moc stará," řekla.

"Teď je špička už dvanáct lidí"

V Londýně byla na OH na stovce desátá a právě další olympijské hry jsou pro ni velkou motivací.

Je ochotna tomu obětovat čtyři roky svého života, soustředit se hlavně na tento cíl. "Samozřejmě, jsou tam další dílčí cíle, ale v Riu bych chtěla medaili," prohlásila.

"Ale bude to strašně těžký, furt se objevují noví plavci," upozornila. Světová špička se prý zlepšovat moc nebude, ale vyrovná se.

"Dřív byla světová špička pět lidí, teď je to dvanáct. No jo, asi jsem ve světové špičce..." dodala s úsměvem.