Velká událost, těší se Joglová na maraton v Praze. V Nizozemsku nechtěla ždímat tělo

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
5. 5. 2022 15:02
Na startu nedělního pražského mezinárodního maratonu nebude chybět ani elitní česká vytrvalkyně, čtyřiatřicetiletá olympionička Marcela Joglová. A to přesto, že poslední měsíc nebyla po zdravotní stránce stoprocentně fit. "Cítím, že už nutně potřebuju závod, zažít tu atmosféru. I když nevím, co od sebe momentálně můžu očekávat," přiznala v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Marcela Joglová při maratonu na MS v atletice v Dauhá.
Marcela Joglová při maratonu na MS v atletice v Dauhá. | Foto: Reuters

Proběhla příprava na letošní sezonu podle vašich představ?

Během jedenácti týdnů v Keni jsem splnila všechno, co jsem měla v tréninkovém programu. Cítila jsem dobrou závodní formu a těšila se na dubnový závod v Rotterdamu. Jenže týden před ním, po posledním těžkém tréninku, mě přepadla viróza a není vyloučeno, že šlo o covid. Tři dny jsem neměla sílu ani vylézt z postele a naděje, že poběžím, byly v tu chvíli téměř na nule. Stav se pak ale den od dne rapidně lepšil, a tak jsem se rozhodla dát tomu šanci.

Na trať jste sice vyběhla, ale na 28. kilometru jste odstoupila. Ozvaly se následky předchozího onemocnění?

Na nemoc se nechci vymlouvat, přesto mi asi něco vzala. Možná jsem mohla ubrat ze svých plánů a začít opatrněji. Já jsem si však řekla, že to zkusím naplno a uvidím, jak se budu cítit, a jednat budu až podle pocitů v závodě. V něm se však potvrdilo, že nejsem fit, a nemělo smysl tělo nadále ždímat. Rozumnější se mi zdálo závod ukončit a ušetřit síly na případný další start. Zotavení však trvalo poměrně dlouho, a tak si na lepší čas musím ještě počkat.

Jaké pak byly další týdny?

Aktivita mi zůstala, jezdila jsem na kole, chodila plavat a pomalu běhala. Tréninky však byly jen krátké, chyběla potřebná intenzita. A začal mě trápit před časem operovaný kotník, ale v posledních dnech náročné tréninky už zvládá, což by mělo platit i na maraton.

Proto jste se rozhodla, že se ho zúčastníte?

Je pro mě na domácí půdě velkou událostí, v krásné Praze a ve skvělé divácké atmosféře. K mému startu neměl připomínky ani lékař, což mě potěšilo. Jsem sama zvědavá, jak se mi v tomto významném závodě, který je zároveň mistrovstvím republiky, bude dařit. Už dnes však vím, že do něj vstoupím bez velkých ambicí, i když samozřejmě medaile z domácího šampionátu by byla krásná.

A kam míří vaše letošní největší přání?

Na srpnové mistrovství Evropy do Mnichova, kde bych si pěkným výkonem chtěla zlepšit osobní rekord 2:28,16.

 

Právě se děje

Další zprávy