"Trochu ti roste zadek." Joglová léta bojovala s bulimií, na začátku byla jedna věta

Sport Sport
3. 8. 2022 6:16
Svůj první maraton zaběhla až v devětadvaceti letech. Uběhly pouhé dva roky a Marcela Joglová skončila na mistrovství světa v Dauhá na dvacátém místě. Při běhu myslela na matku, která finančně táhla celou rodinu a nevzdala se, ale také na své problémy s bulimií, jež dokázala překonat. O tom všem rodačka z Klatov vyprávěla v podcastu, který připravuje projekt Bez frází ve spolupráci s Aktuálně.cz.
Video: Bez Frází

Mentální bulimie patří mezi poruchy příjmu potravy, při níž nemocný trpí záchvaty přejídání, po nichž následují deprese a pocit viny. Marcela Joglová by o tom mohla vyprávět: se zákeřným psychickým onemocněním bojovala celou řadu let.

"Dlouhou dobu mě držela v poutech. Potácela jsem se v začarovaném kruhu zvracení, lhaní mým nejbližším a výčitek, že jsem to nedokázala ukočírovat," říká atletka, která minulý týden oslavila pětatřicáté narozeniny.

Jídlo se pro ni stalo středobodem života. Nemyslela na nic jiného, než co by si dala, plánovala vhodné momenty, kdy bude doma sama a bude se moct "spustit". 

Poprvé se začala svou hmotností trápit v půlce deváté třídy základní školy. Závažné problémy odstartovalo na první pohled banální rýpnutí spolužáka, který se nepříliš lichotivě zmínil o jejím pozadí. "Hodně jsem sportovala, nemyslím, že bych byla nějak obézní. Ale kluci v té době občas mají nejapné poznámky a jeden z nich, který se mi líbil, jen tak z legrace řekl, že mi trochu roste zadek," vzpomíná Joglová.

Tehdy dospívající dívka si vzala poznámku až moc osobně a ne jako pokus o vtip. A co hůř: za dva týdny v televizi zhlédla drama o sportovkyni, která si zvracením udržovala požadovanou váhu. "I přes dobrý konec měl film ošklivý průběh, přesto mě to neodradilo. Naopak jsem si ho vyložila jako řešení problému, že mi v uvozovkách roste zadek. Zkusila jsem to jednou, jídlo šlo ven, váha dolů. Velmi rychle to bylo vidět a já k tomu sahala častěji a častěji. Nejdřív občasně, ale pak se z toho stala každodenní rutina," popisuje začátek příběhu, jehož celou verzi si můžete přečíst ZDE.

Jako teenagerka dokázala při svých atacích spořádat kvanta jídla. Slané střídala sladkým a ještě jednou dokola. Nevyhýbala se ani těm nejméně zdravým potravinám. Za jeden den dokázala sníst deset rohlíků, celou bábovku, půl kila špekáčků, k tomu velký kelímek vlašského salátu, dvě tabulky čokolády, plechovku slazeného mléka a jako součást dezertu pár koláčků.

"Jídlo v žaludku mně ale zároveň hrozně vadilo. Ve chvíli, kdy jsem něco snědla, jsem pocítila výčitky, cítila jsem, že tam něco je, dostala jsem strach, že přiberu, takže jsem musela jít na záchod to vyhodit," říká.

Za laskominy utrácela celé své kapesné, a když peníze došly, zoufalá v obchodě sáhla po nějaké drobnosti, aniž by ji zaplatila. "Stydím se za to, ale byla jsem na tom tak, že jsem si nemohla pomoct. V Plánici mě dokonce jedna paní přistihla, dokonce to byla naše známá. Ale byla dobrá, vzala si mě stranou, řešila to bokem."

Své problémy před svými blízkými skrývala půl roku, až o prázdninách na konci základní školy se svěřila matce. Události pak nabraly rychlý spád: nejdříve léčba v plzeňské nemocnici, další prázdniny strávila v Motole. Na pražské klinice přísný režim vydržela, týden po propuštění ale už znovu zvracela. "Byla jsem na sebe hrozně naštvaná. Vyběhla jsem do kopce a křičela," přiznává.

Během dalšího studia na gymnáziu se lehce srovnala, pomáhala jí v tom i atletika, ke které ji přivedli školní trenéři. Další zlověstné období ale nastalo s maturitou a nástupem na vysokou školu. Její problémy pak vygradovaly v momentě, kdy si našla nového přítele.

"Byl hrozně hodný, pozitivní, přátelský, jeho rodina krásně fungovala. Jako v nějakém filmu, dokonce jsem si myslela, že mě balamutí. Tím, že jsem u něj bydlela, se o mě mohl moc hezky starat, snažil se mi situaci ulehčovat. Nicméně to došlo k tomu, že se moje problémy urychlily, začala jsem žít bezstarostně, chaoticky. Byla jsem negativní, nevěděla jsem, co se sebou. Vůbec jsem netušila, jak z toho ven," vzpomíná Joglová.

Stalo se, co muselo: její partner obtíže registroval čím dál víc, jednou ji při zvracení dokonce přistihl. "Položil mi nůž na krk, abych se sebrala. Jedna moje spolužačka, která měla také problémy s příjmem potravy, mě odkázala na odbornou pomoc, tak jsem se dostala k jedné paní doktorce. S ní jsme léčbu řešili krůček po krůčku, trvalo to půl roku."  

Při skupinových terapiích jí hodně pomáhaly osudy ostatních pacientů, v některých příbězích viděla ten svůj. Největší peklo prožila v roce 2016, o rok později zase začala běhat. Její život dostal nový smysl, nový řád.

A zázračně rychle se dostavily i úspěchy. V roce 2019 obsadila v maratonu na MS v Dauhá 20. místo, předloni se kvalifikovala na olympijské hry do Tokia. V ten samý rok zaběhla třetí nejrychlejší maraton v historii České republiky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Dříve uhašené požáry u francouzského Bordeaux se opět mocně rozhořely, na vině mohou být žháři

Dříve uhašené požáry v departementu Gironde u francouzského Bordeaux se opět mocně rozhořely. Zasahuje tam 500 hasičů, pomáhají jim letadla Canadair a vrtulníky. Od úterního odpoledne oheň pohltil 6000 hektarů borových lesů, zničil 16 domů a 8000 lidí se muselo evakuovat. Oheň se také blíží k dálnici A63, úřady se rozhodly ji uzavřít, informovala agentura AFP. Další požár je poblíž Nantes na severu Francie, vypukl ve skladu válečné munice.

"Požár je velmi silný a rozšířil se do departementu Landes," uvedla v prohlášení prefektura v Gironde. Evakuace probíhaly i během středečního dopoledne. Nikdo nebyl zraněn, všichni zasažené vesnice včas opustili, uvedla prefektura. Média často upozorňují na "závratnou rychlost" šíření ohně.

Předpovědi meteorologů nejsou nijak povzbudivé, podle hasičů je situace "velmi nepříznivá". Na jihozápadě Francie se ve středu teploty vyšplhají místy až na 40 stupňů Celsia. Očekává se nárazový vítr o rychlosti 30 až 40 kilometrů v hodině, který by přispěl k rychlejšímu šíření plamenů, píše BFM TV.

V departementu Gironde začalo během úterka hořet na 40 místech, což naznačuje úmyslné založení požáru, oznámil velitel hasičů v Gironde Marc Vermeulen. Prefektura vzápětí oznámila, že se zaměří na vysledování možných žhářů. "Musíme je odradit a dopadnout. Jsme pod tlakem kvůli počasí a žháři nemůžou tento tlak ještě stupňovat," uvedl podle BFM TV Martin Guespereau, zástupce prefekta Gironde.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Boeing po více než roční přestávce obnovil dodávky letadel 787 Dreamliner

Americká strojírenská společnost Boeing po více než roční přestávce obnovila dodávky letadel 787 Dreamliner. Letecká firma American Airlines ve středu oznámila, že obdržela první z celkem devíti letadel 787 Dreamliner, které očekává v letošním roce. Informovala o tom agentura Reuters.

Obnovení dodávek je pro Boeing významným milníkem v době, kdy se letecká doprava zotavuje z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. Boeing musel dodávky letadel 787 Dreamliner pozastavit v květnu loňského roku kvůli výrobním vadám. V důsledku těchto problémů podnik přišel o zhruba 5,5 miliardy dolarů (130 miliard Kč).

Obnovení dodávek tento týden schválil americký Federální úřad pro letectví (FAA). Regulační orgán dospěl k závěru, že výrobce provedl nezbytné změny, aby splnil certifikační normy.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Senát schválil vstup Finska a Švédska do NATO, poslanci dodají souhlas na konci srpna

Senát ve středu podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Souhlas za Česko se začleněním obou skandinávských zemí do aliance musí dodat ještě Sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna, a podepsat prezident.

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) senátorům řekl, že rozšíření aliance o Finsko a Švédsko "je v plném zájmu České republiky". Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl obranyschopnost obou kandidátských států, které budou přínosem pro alianci.

Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 23 zemí aliance, přičemž v úterý americkou ratifikaci dokončil svým podpisem prezident Joe Biden. Nejpomalejší jsou tak s ratifikací ve Španělsku, Portugalsku, na Slovensku, v Řecku, Maďarsku a v Turecku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy