Špotáková se z Portugalska domů dostala jen se štěstím, maratonci mají problém

ČTK ČTK
16. 3. 2020 15:23
Většina českých atletů musela kvůli pandemii koronaviru zrušit nebo předčasně ukončit plánovaná zahraniční soustředění, řekl ČTK reprezentační šéftrenér Jan Netscher. Jedinou dostupnou destinací v teple je aktuálně Jihoafrická republika, kde je nyní 15 lidí. Ostatní musejí improvizovat v přípravě v domácích podmínkách.
Oštěpařka Barbora Špotáková ve finále na MS v Dauhá.
Oštěpařka Barbora Špotáková ve finále na MS v Dauhá. | Foto: Reuters

Řadě atletů zakázala vycestovat resortní sportovní centra ministerstva školství, vnitra a obrany. "Šéfové řeší nějaké výjimky, ale je to složité. Hotely se uzavírají, tréninková centra se uzavírají, sportovci hromadně prchají do České republiky," popisoval Netscher.

Z Portugalska se předčasně vrátila oštěpařka Barbora Špotáková. "Tu jsme v sobotu se štěstím dostali zpátky s rodinou. Měla tam být ještě víc jak týden," poznamenal šéftrenér.

V aktuálně jediné dostupné destinaci Jihoafrické republice je nyní oštěpařská skupina trenéra Jana Železného, překážkářka Zuzana Hejnová, výškařka Michaela Hrubá a vícebojařka Kateřina Cachová. "Nicméně tam taky nevíme, jak dlouho se to bude bezpečným způsobem odvíjet," přemítal Netscher.

Doma musejí sportovci improvizovat. "V omezené míře můžou trénovat, musí dodržovat počty, nesmějí se shlukovat. Tréninky se individualizují, aby se ti sportovci nescházeli ve větším počtu. Spousta lidí trénuje po lesích, po kopcích, po parcích. Složitější je to u těch, co potřebují chodit do posilovny. Ty tréninkové podmínky jsou výrazně omezené," uvedl Netscher.

Posilovny jsou v Česku zavřené, ale pro ty v resortních centrech to neplatí. "Jsou tam samozřejmě omezené počty. Atleti se snaží separovat, aby nedocházelo ke kontaktu mezi jednotlivými závodníky. Těch prostor není moc a je to složité," přiblížil bývalý tyčkař, který loni v létě nahradil Tomáše Dvořáka.

Maratoncům se hodně zkomplikoval boj o olympijské hry v Tokiu. Kvůli rušení závodů přicházejí o šanci splnit olympijský limit a kvalifikační období pro vytrvalce skončí 31. května. "Nedokážu si představit, jakým způsobem to bude fungovat, s jakým řešením Světová atletika přijde. Ve chvíli, kdy ti lidi nemají kde závodit, tak to nebude spravedlivé. Pokud člověk půl roku trénuje a má jednu ránu, jeden maraton jako Marcela Joglová, a nebude mít možnost vystartovat a někde ten výkon podat, je to ztráta času, úsilí a tak dále," popisoval Netscher.

Světová atletika může vycházet ze světového žebříčku, který vede a z nějž hodlala počty startujících doplňovat. "To pořadí je nějakým způsobem dané. Sám nevím, jak to vyřešit, ale nelíbí se mi to," poznamenal Netscher.

I na tuzemské scéně byla kvůli koronaviru zrušena řada akcí. Vedle soustředění se neuskutečnilo ani vzdělávání trenérů a rozhodčích, nebude mezinárodní chodecký závod v Poděbradech ani mistrovství republiky v chůzi na 50 kilometrů. Odložen byl republikový šampionát v půlmaratonu v Pardubicích.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy