Praha - Překážkářka Zuzana Hejnová vážně zvažuje, že nepojede na atletické mistrovství Evropy, které se bude konat od středy do neděle v Amsterodamu. Důvodem je měsíční tréninkové manko zaviněné bolavou Achillovou šlachou. Chce vsadit na jednu kartu a důkladně se připravit na olympijské hry do Ria, které jsou její prioritou a chce je vyhrát.
Hejnová: Co je víc? ME nebo olympiáda?
Dvojnásobná mistryně světa v běhu na 400 m překážek se musí definitivně rozhodnout do pondělí, kdy český tým do Nizozemska odletí. "S největší pravděpodobností to tak bude," řekla dnes Hejnová. "Co je víc? Mít medaili na mistrovství Evropy, nebo vyhrát olympiádu?" položila řečnickou otázku. "Chci tomu dát všechno a to mistrovství Evropy radši oželím," přemítala nahlas.
Hejnovou achilovka trápila na soustředění v Jihoafrické republice, odkud odjela rovnou na mítink Diamantové ligy v Dauhá. Tehdy svůj start zrušila, stejně jako další závody prestižního seriálu v Římě, Birminghamu a Rabatu. Zdůvodnila to vždy tréninkovým mankem. Běžela letos pouze na Zlaté tretře, ale průměrný čas 55,69 sekundy ji nepotěšil.
"Trenér (Dalibor Kupka) včera doporučil trénovat a nahlodal mě," uvedla Hejnová. Má do svého startu v Riu necelých sedm týdnů čas. ME by jí sebralo celý týden dvoufázové přípravy. "V Riu bude potřeba běžet na vítězství pod 53,50, takže já tomu obětuju všechno a budu spoléhat na jednu ránu," přiznala, že už je skoro rozhodnutá. "Trenér věří, že mohu být v Riu dobře připravená, ale že teď potřebuji trénovat."
Olympiáda se blíží a času na trénink ubývá
Fyzičku neztratila, chybí jí ale speciální rychlostní vytrvalost. "Takže mám tři týdny na trénink a tři týdny na vyladění formy. Teď není moc z čeho ladit," vysvětlila Hejnová. Nechce také nahlodat psychiku. "Kdybych běžela za 55, tak by to nebylo ideální. Chci mít hlavu vztyčenou a odjet na olympiádu s tím, že tam poběžím rychle."
Říká se, že závod je nejlepší trénink. To ale letos v případě Hejnové neplatí. Před Riem by ji tak čekaly pouze dva malé závody, jeden v Chebu. "Mám to naběhané," věří. V podobné situaci byla už před čtyřmi lety, kdy se jí nevydařilo ME v Helsinkách, ale na hrách v Londýně pak brala bronz. "A to tam po Evropě bylo ještě méně času na trénink," vzpomínala.
Na tréninku už běhá v tretrách bez bolesti. "Včera jsem běhala do sedmé překážky, ale bylo vidět, že to nejsem já," prozradila. "Je to na ten čas kolem 55, to není moje vysněná meta," uvedla. Dobrou zprávu alespoň je, že ji šlacha už nebolí ani po náročném tréninku.
"Musím to rozcvičit a rozběhat, postupem času je to lepší a po tréninku paradoxně nejlepší, když je achilovka prokrvená a rozběhaná. Teď je to už standard, to znají všichni atleti," pousmála se nad častým problémem. Závěrečnou olympijskou přípravu absolvuje v Sušici a v Nymburku.
