Olympijská vítězka Thiamová přidala evropské zlato ze sedmiboje, Cachová je opět šestá

ČTK Sport ČTK, Sport
Aktualizováno 10. 8. 2018 22:28
Cachová pokračovala i druhý den ve výkonech nad úrovní svých letošních maxim.
Kateřina Cachová
Kateřina Cachová | Foto: Iva Roháčková

Berlín - Belgičanka Nafissatou Thiamová vyhrála sedmiboj na atletickém mistrovství Evropy v Berlíně a ke zlatu z olympijských her a mistrovství světa přidala další titul ziskem bodů 6816 bodů. Kateřina Cachová obsadila šesté místo stejně jako na předchozím evropském šampionátu, ale s podstatně lepšími výsledky. Ve většině ze sedmi disciplín překonala nebo vyrovnala své letošní nejlepší výkony a poprvé nasbírala 6400 bodů.

Cachová pokračovala i druhý den ve výkonech nad úrovní svých letošních maxim. V dálce druhým perfektně trefeným pokusem si připsala 636 cm, jen čtyři centimetry za deset let starým osobním rekordem, a v té chvíli byla pátá. I v oštěpu si hodem dlouhým 44,64 m zlepšila o více než dva metry nejlepší letošní výkon, přesto ji obhájkyně titulu Anouk Vetterová z Nizozemska odsunula na šestou příčku.

V závěrečné osmistovce Cachové v závěru došly síly, přesto svůj osobní rekord v sedmiboji vylepšila o 72 bodů. Zkusila to rozběhnout na čas potřebný k zisku 6460 bodů, což je hodnota českého rekordu Elišky Klučinové. "Běžela jsem za těma holkama, že to chci zkusit, ale na čtvrtce byly první holky v čase, kdy jsem měla být já, tak jsem tušila, že to nestihnu. Ale pořád jsem se snažila o co nejvíc bodů, protože jsem věděla, že Holanďanka (Vetterová) přede mnou má osmistovku pomalejší, tak že bych ji mohla zkusit říznout, ale nepovedlo se," řekla novinářům.

Thiamová měla v letošních tabulkách před největšími soupeřkami náskok více než 250 bodů, přesto o jejím vítězství dlouho nebylo rozhodnuto. Šampionát ji nezastihl v optimální formě a ve většině disciplín byla horší než při mítinku v rakouském Götzisu. To platí i o výšce, kde by s osobním rekordem 201 cm mohla bojovat o medaili se specialistkami, ale ve čtvrtek zůstala o deset centimetrů níž.

Ale osobní rekord si vylepšila v kouli a rozhodující útok na zlato udělala ve své další parádní disciplíně - hodu oštěpem, v němž je i belgickou rekordmankou. Za hod dlouhý 57,91 metru získala o tři sta bodů více než do té doby vedoucí britská halová mistryně světa Katarina Johnsonová-Thompsonová.

Zlato na čtvrtce získal Hudson-Smith

Matthew Hudson-Smith vybojoval už jedenácté evropské zlato pro Británii v běhu na 400 metrů v čase 44,78 sekundy. Belgická dvojčata Kevin a Jonathan Borléeové ho pronásledovali marně a Nor Karsten Warholm, který chtěl získat zlaté double na překážkové i hladké čtvrtce, přecenil síly a doběhl ve finále poslední.

Čtvrtka je pro Brity parádní disciplínou a nikdo nemá na mistrovství Evropy tolik vítězství jako oni. Dva poslední šampionáty vyhrál Martyn Rooney, ale v Berlíně vypadl už v semifinále. Jeho krajan Hudson-Smith však potvrdil pozici lídra evropských tabulek.

Švýcarka Léa Sprungerová by mohla zvolit stejnou kombinaci jako Warholm, protože letos vládne evropským tabulkám jak na hladká čtvrtce, tak na překážkách. Před dvěma lety v Amsterodamu doběhla na překážkách třetí, teď získala zlato výkonem 54,33. Ze svého letošního nejlepšího evropského času ubrala ve finále 46 setin.

Ruska Marija Lasickeneová podle očekávání vyhrála soutěž výškařek, když překonala rovné dva metry. Stejně vysoko se dostala Bulharka Mirela Demirevová, ale až na třetí pokus. Michaela Hrubá si zlepšila letošní maximum na 191 centimetrů a obsadila šesté místo. Po dvou opravách na 187 centimetrech měla důvod k oslavám.

Žádná disciplína neměla v Berlíně tak jasnou favoritku jako výška žen. Vždyť Lasickeneová během posledních dvou let prohrála jen jednou ze 47 možností - letos v červenci při Diamantové lize v Rabatu. Letos sedmkrát překonala dvoumetrovou hranici, v Paříži a Londýně zdolala 204 centimetrů. Přesto viděli diváci na Olympijském stadionu drama. Demirevová po úspěchu na 194 cm riskovala, dvě výšky vynechala a 200 centimetrů zdolala na třetí pokus. Lasickeneová však uspěla už napodruhé a ke dvěma titulům mistryně světa přidala evropské zlato.

Překvapení se zrodilo v běhu na 110 m překážek. Největším favoritem byl Rus Sergej Šubenkov, vždyť pět nejlepších světových časů nese letos jeho jmenovku. V plánu měl i útok na evropský rekord 12,91 Brita Colina Jacksona z roku 1993, za nímž letos zůstal o jedinou setinu. Jenže ve finále ho porazil Pascal Martinot-Lagarde. Oba prolétli cílem v čase 13,17, ale o zlatu pro Francouze rozhodla cílová fotografie - o pouhé dvě tisíciny sekundy.

Běh na 1500 vyhrál nejmladší z norského klanu Ingebrigtsenů - teprve sedmnáctiletý Jakob. Jeho dva bratři, kteří už mají zlato z minulých šampionátů, se na stupně vítězů nedostali, ale budou mít šanci ještě v závodě na 5000 m. Stříbro vybojoval tréninkový partner Jakuba Holuši Polák Lewandowski a bronz Brit Jake Wightman.

Zlato na 800 m obhájila Ukrajinka Natalja Pryščepová v takticky vedeném závodě v čase 2:00,38. Stejně jako v Amsterodamu ve finiši porazila Francouzku Renelle Lamoteovou, která přijela do Berlína s nejlepším letošním časem.

Řecká trojskokanka Paraskevi Papachristuová hned druhým skokem vyrovnala svůj letošní nejlepší evropský výkon 14,60 m a na to žádná soupeřka nedokázala odpovědět. K bronzu z roku 2016 přidala zlato, už třetí pro řeckou výpravu v Berlíně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Brazilská policie chce stíhat Bolsonara kvůli výrokům o spojitosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS

Brazilská policie chce stíhat prezidenta Jaira Bolsonara kvůli některým jeho výrokům o covidu-19. Požádala už o povolení nejvyšší soud, informovala agentura EuropaPress. Vyšetřovatelé se zabývají mimo jiné prezidentovým tvrzením, že u lidí naočkovaných proti covidu-19 je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine AIDS.

Sporné výroky Bolsonaro zveřejňoval na sociálních sítích na podzim loňského roku. Tvrdil, že výzkum britských úřadů ukázal, že lidé naočkovaní proti covidu-19 častěji trpí syndromem získaného selhání imunity (AIDS), který má u nich navíc rychlejší průběh. Prezidentská kancléř následně Bolsonarovy výroky korigovala. Vedoucí kanceláře Mauro Cid tvrdil, že prezident čerpal ze studie publikované časopisem The Lancet, která byla údajně později stažena.

Brazilská policie ale nenalezla žádnou vědeckou studii, která by obsahovala zmínku o souvislosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS. Podle policie se prezident tím, že mluvil o neexistujícím riziku, mohl dopustit šíření poplašné zprávy.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy