reklama
 
 

Nechala jsem se rozhodit, ale ostuda to není, prohlásila Špotáková a odjela spokojená

20. 6. 2019 19:57
Na Zlaté tretře vyhrála dvakrát, jinak se jí v Ostravě nikdy moc nedařilo. Letos oznámila oštěpařka Barbora Špotáková svůj start na domácím mítinku na poslední chvíli, prvním pokusem hodila 60,01 metru, ale pak už se nezlepšila a skončila čtvrtá. Po závodech v Kolíně (63,85) a Římě (61,51) šlo o třetí představení dvojnásobné olympijské vítězky od návratu po druhé mateřské pauze. "Potřebuju co nejvíc závodit," řekla Špotáková.

Změnil se váš vztah ke Zlaté tretře?

Přijela jsem sem taková smířená. Čekala jsem průtrž mračen, cokoliv. Byla jsem připravená na všechno, nemohlo mě nic rozhodit.

Jak se vám tedy závodilo?

Nakonec jsem se rozhodit nechala. Při druhém pokusu jsem už byla připravená na hod, ale musela jsem počkat. Celý stadion tleskal, jenže jsem měla červený praporek, čekalo se na představení výškařek. Koncentrace pak zmizí, tak to prostě je. Ale naštěstí tady o nic nejde, nic jsem nečekala, je to jedno.

Je tedy náhlé přerušení velkým zásahem do koncentrace?

Je to blbé. Světový rekord jsem hodila v tranzu, do kterého se člověk v mém věku už těžko dostává. Když už jsem se do toho stavu dostala, přišla tehdy Němka, že nebudu házet, že se běží nějaký rozběh. Stoupla si přede mě, já jsem ji ale odsunula, šla jsem na svůj pokus a hodila jsem svěťák. Věděla jsem, že musím hodit v tu chvíli.

Účast na letošní Zlaté tretře jste oznámila na poslední chvíli před dvěma týdny, původně jste v Ostravě startovat neměla.

Nakonec to pro mě byla klasická Tretra. Byl to hezký závod, krásné počasí a bezvadní diváci. Nic jsem od toho nečekala, odjíždím spokojená.

Proč jste vynechala čtvrtý pokus? Chtěla jste nabrat síly?

Něco jsem zkoušela. Pak už to ale nějak nešlo. Na druhou stranu to moc nelétalo nikomu. Sara (Kolaková) se chytla jedním hodem za 64 metrů, ale jinak to byl takový zvláštní závod. Já to tady ostatně zažívám mnoho let, nepřekvapilo mě to.

Prohodila jste pár slov s Nikolou Ogrodníkovou? První hod poslala do vzdálenosti 53,97 metru a potom házela mimo výseč.

Říkala jsem jí, že ji úplně chápu. Něco podobného jsem tady zažívala i já, takovouhle krizi. To člověk neví, co se děje, a prostě to nejde, nejde, nejde. Naprosto ji chápu.

Jste ráda, že jste se rozhodla v Ostravě závodit?

Nehodnotím to nijak špatně. Musím závodit. Nikdy neběžím v tréninku stejně jako v závodě. Musím se k tomu trošku rozeběhnout, měla jsem dneska běžet o něco rychleji.

Byla jste zvyklá házet mnohem dál, teď jste se k atletice vrátila po druhé mateřské pauze. Jaký je návrat z tohoto pohledu?

Já to nijak speciálně neberu. Byla jsem zvyklá na jiné metry a vždycky je pak blbé, když člověk hází míň a míň. Věřím, že to bude lepší. Když ne, asi to bude ukázka, že je pomalu na čase skončit. Zatím to ale žádná ostuda není.

autor: Ondřej Zoubek | 20. 6. 2019 19:57

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama