Nestihla manželství ani děti, rekord stále drží. Obviňování z dopingu legendu mrzelo

Téměř celý život zasvětila Kratochvílová atletice - nejdřív jako špičková běžkyně na krátkých a středních tratích, později jako trenérka.

Získala 11 velkých medailí v čele se dvěma tituly mistryně světa a olympijským stříbrem, její světový rekord na osmistovce platí dodnes.

Na druhou stranu se kvůli sportu nestihla vdát a mít děti. Legenda tuzemské atletiky toho však nelituje.

"Sport byl pro mne dlouho na prvním místě, a protože jsem měla kolem sebe stále mraky lidí a mám sedm synovců a neteří a ty mají už patnáct dětí, tak mě tolik nechyběly," svěřila se čtyřnásobná evropská halová šampionka nedávno.

„Se spoustou dětí jsem trénovala a trénuji na stadionu v Čáslavi. Něco mi atletika dala, něco vzala. Já s tím ale problém nemám,“ doplnila.

S královnou sportu se rodačka z Golčova Jeníkova seznámila až na gymnáziu v Čáslavi.

V místním atletickém oddílu se jí pak ujal trenér Miroslav Kváč a v roce 1978 společně přešli za lepšími podmínkami do VŠ Praha.

V té době už měla na kontě první z 20 domácích titulů či 42 národních rekordů, mezinárodní úspěch měl díky obřím tréninkovým dávkám teprve přijít.

Po zklamání z evropského šampionátu v Praze 1978 se Kratochvílová dočkala premiérové velké medaile o rok později na HME ve Vídni, kde doběhla druhá na čtyřstovce.

Na olympijských hrách v Moskvě 1980 nestačila na oblíbené čtvrtce pouze na svou velkou rivalku Maritu Kochovou z NDR.

"Moskevská olympiáda byla pro mne důležitou etapou. Říkalo se o mně, že umím závodit jen doma, tam jsem dokázala stříbrem a časem poprvé pod 50 sekund, že umím i venku. Zároveň jsem si umínila, že musím jít výš," vzpomínala Kratochvílová na jediný start pod pěti kruhy.

Předzvěstí životní sezony byla dvě stříbra z ME 1982 v Aténách. Následující rok nejprve na červencovém mítinku v Mnichově překonala časem 1:53,28 světový rekord na osmistovce, kterou do té doby moc často neběhala. Tento více než 42 let starý výkon je nejdéle platným maximem na dráze v historii atletiky.

O dva týdny později na MS v Helsinkách Kratochvílová ovládla po dalším světovém rekordu na čtyřstovce také půlku, čtvrtkařské štafetě navíc pomohla ke stříbru.

O to více se dvojnásobné nejlepší sportovkyně roku Československa dotkl bojkot OH 1984 v Los Angeles.

Na vítězku šesti ročníků domácí ankety Atlet roku poté dolehla ztráta motivace a začaly ji trápit i zdravotní potíže, které si vynutily operaci a následnou téměř rok a půl dlouhou pauzu.

Přestože Kváč na svou svěřenkyni tlačil, aby jela ještě na olympiádu v Soulu, se závodní kariérou se Kratochvílová rozloučila pátým místem z osmistovky na MS 1987 v Římě.

Poté držitelka Ceny fair play za celoživotní postoj dokončila trenérské studium a začala se věnovat přípravě běžeckých nadějí doma v Čáslavi.

Jejíma rukama prošly například mistryně světa Ludmila Formanová či Hana Benešová. K řadě ocenění přibyla v roce 2013 prezidentská Medaile Za zásluhy.

V době její největší slávy jel naplno systém státem řízeného dopingu, Kratochvílová se ale obviňování z užívání nedovolených prostředků bránila.

"U nás v republice, když je někdo v něčem dobrý, a nemusí to být zrovna sport, tak je hned podezřelý. Já už jsem potom ty řeči ani nevnímala, ale mrzelo mě to," tvrdila.

"Jsem ráda, že jsem nijak nezblbla a zůstala taková, jaká jsem. A taky jsem ráda, že jsem stále zdravá i po těch těžkých trénincích," doplnila.

Související

"Stačil jeden blbec." Místo boje o olympijské zlato Bugár ležel na balkoně a s vodkou