Na cestě k oštěpařské elitě mám optimální podmínky, netají Vadlejch

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
11. 11. 2019 21:18
Oštěpař Jakub Vadlejch skončil na nedávném mistrovství světa v Dauhá pátý, společně s překážkářkou Zuzanou Hejnovou to bylo nejlepší umístění české výpravy na vrcholu atletické sezony. Na sobotním galavečeru Atlet roku měl právem stříbrnou radost. „Ocenění mě samozřejmě těší, vždyť nejsou daleko časy, kdy jsem se nevešel ani do první desítky,“ usmíval při rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jakub Vadlejch na ME 2018
Jakub Vadlejch na ME 2018 | Foto: Iva Roháčková

Jedna sezona skončila a druhá už pomalu začíná. Jak jste s tou uplynulou, v porovnání s loňskou, spokojen?

Výsledkově nebyla špatná, cením si i pátého místa na světovém šampionátu, ale výkony nebyly podle mých představ. Asi je ovlivnily počáteční menší zdravotní problémy a hlavně pak posunutí začátku přípravy až na leden, protože poslední tři měsíce loňského roku mně vyplnil vojenský výcvik.

Odpovídá druhá příčka v Atletovi roku vašim letošním vystoupením?

Určitě, ale zároveň napovídá určitý sestup české atletiky. Například před dvěma lety jsem k této příčce potřeboval být stříbrný na mistrovství světa v Londýně. První byla Bára Špotáková za titul. Letos mně k tomu stačilo páté místo na šampionátu a jedno medailové vystoupení v Diamantové lize. Přesto mě těší, že posledních čtyři až pět let se držím ve vybrané oštěpařské společnosti.

Ještě k Dauhá. Jak daleko jste měl k medaili?

Nebyla daleko, ale s předvedenými hody jsem s ní nemohl počítat. Ani další oštěpaři však nepodali nějaké vynikající výkony. Všichni jsme tam postrádali ideální podmínky a zároveň i den odpočinku po kvalifikaci.

Co vám napověděly, nebo třeba potvrdily výkony vašich soupeřů?

Favorizovanému německému triu se z různých důvodů moc nedařilo, takže aspoň bronz vybojoval Vetter. Nikoli výkonem, ale ziskem zlaté medaile mně velice překvapil Peters z Grenady. Podobné platí i na Estonce Kirta, který zůstal jen těsně za ním. Ti všichni a ještě asi tři čtyři další oštěpaři budou mít v příští sezoně velkou motivaci dostat se na olympiádě na medailové pozice.

Po nevydařeném šampionátu se dost hlasitě hovořilo o řadě negativních vlivů, které českou atletiku srážejí. Kritika míří hlavně na nedostatek společných soustředění. Máte stejný názor?

Já mám ve skvělém zázemí optimální podmínky, ale naše disciplína je v porovnání s jinými specifická a početná. Hned několik oštěpařů má cenné mezinárodní zkušenosti a někteří další mají před sebou slibnou perspektivu. Pokud jde o společná soustředění, tak náš tým pojede ještě letos na tři týdny do Krkonoš, pak na dva týdny na Kanárské ostrovy, v lednu na stejnou dobu do Nymburka a potom na tři zimní měsíce do Afriky. A vše bude probíhat pod dohledem světového rekordmana Jana Železného.

Dost atletů však mělo, nebo ještě má, určité zdravotní problémy a volá se po prevenci. Vás se to netýká?

Také já jsem strávil nemalý čas na marodce, ale pečlivě o můj zdravotní stav pečuje profesor Kolář. Takže záda už mám v pořádku a v současnosti doléčuji koleno, které mě už v ničem nelimituje. Dále máme důležitý kontakt na psycholožku doktorku Sládečkovou, takže sám si musím hlídat hlavně stravovací režim. Myslím si, že volím zdravou stravu a respektuji tělo, co po menším či větším vyčerpání vyžaduje. Lze tedy říci, že moje výkony ovlivňuje především tréninková píle a kvalita přípravy, s kterou už jsem na novou sezonu začal.

A jistě i s přáním, kam byste chtěl ve velké oštěpařské bitvě na olympijských hrách v Tokiu doběhnout?

Netajím to: na stupně vítězů! Chytřejší v těchto představách budu však samozřejmě až na jaře. Zatím mám jen obrovskou chuť do náročné přípravy a už dnes se těším na první závody.

 

Právě se děje

Další zprávy