


Ani největší naděje české výpravy na atletickém mistrovství Evropy v Birminghamu medaili nezískaly. Halová mistryně světa Lurdes Gloria Manuel skončila v běhu na 400 metrů čtvrtá. Obhájce titulu Jakub Vadlejch obsadil v hodu oštěpem páté místo. K medaili mu chybělo devět centimetrů.

Manuel závod rychle rozběhla a dlouho vedla, ale v závěru jí došly síly. Výsledkem byl její nejpomalejší čas v letní sezoně 50,86 sekundy. Zopakovala tak čtvrté místo z předloňského šampionátu v Římě. Vyhrála favorizovaná Norka Henriette Jaegerová v nejlepším letošním evropském výkonu 49,04.
Kromě Jaegerové předstihly českou běžkyni ještě obhájkyně titulu Polka Natalia Bukowiecká (50,04) a Nizozemka Lieke Klaverová (50,15). Jednadvacetiletá rodačka z Ostravy zaostala za medailovou pozicí o 71 setin.
Manuel vyrovnala dosud nejlepší výsledek české výpravy v Birminghamu, čtvrtý skončil také kladivář Volodymyr Myslyvčuk.
Předloňská juniorská světová šampionka útočila na první českou medaili z ženské čtvrtky na mistrovství Evropy od roku 1998, kdy byla v Budapešti třetí Helena Fuchsová. Manuel letos už pětkrát pokořila hranici 50 sekund, naposledy ve čtvrtečním rozběhu, ale ve finále za svými možnostmi zaostala.
"Jsem zase čtvrtá, no. Moc jsem si přála medaili. Ale takticky jsem to asi nezvládla. Asi mě to pořád dělí od těch stoprocentních profíků," řekla České televizi Manuel, která si v této sezoně vylepšila osobní rekord až na 49,37.
Vadlejch hodil druhým pokusem 82,58 a živil šanci na medaili, ale brzy se ocitl pod pomyslnými stupni vítězů. V závěrečné sérii se zlepšil na 82,88, ale z pátého místa se neposunul.

Na evropském trůnu českého reprezentanta vystřídal Němec Julian Weber, jenž posledním hodem dlouhým 90,40 metru překonal rekord šampionátu Brita Stevea Backleyho z roku 1998. Druhý skončil do té doby vedoucí další německý oštěpař Nick Thumm výkonem 83,76. Bronz získal Lotyš Patriks Gailums, který o jediný centimetr předčil čtvrtého Poláka Dawida Wegnera.
"Dneska jsem určitě medaili mít mohl. Bylo to velice blízko. Lepší technika, letělo by to dál. Moje chyba," řekl České televizi Vadlejch. Sezonu zahájil vítězstvím v Tokiu výkonem 85,24, ale pak se trápil a potýkal se zdravotními problémy. V Birminghamu startoval po dvouměsíční odmlce. "Na druhou stranu to beru, za takovouhle sezonu. Bojovat s klukama, bylo vidět, že na to bylo. Bohužel," konstatoval majitel evropského stříbra z Mnichova 2022, kde prohrál jen s Weberem.
České výpravě hrozí, že poprvé odjede z mistrovství Evropy bez medaile. V neděli to mohou změnit už jen maratonkyně Tereza Hrochová a Kristiina Sasínek Mäki v běhu na 1500 metrů.
Amy Huntová získala s britskou štafetou na 4x100 metrů v Birminghamu třetí zlato po individuálních triumfech v závodech na 100 a 200 metrů. Její krajanka Dina Asherová-Smithová má rekordní sedmý evropský titul v kariéře. Obě mohou přidat další v nedělní smíšené sprinterské štafetě.
Světová rekordmanka ve skoku do výšky Jaroslava Mahučichová získala třetí evropský titul v řadě. Ukrajinská hvězda skočila jako jediná 197 cm.
Ital Andy Díaz Hernández jako první trojskokan v sezoně překonal hranici 18 metrů a vybojoval zlato v národním rekordu 18,15. Druhého Portugalce Pedra Picharda, který obhájil stříbro, porazil o 39 centimetrů. Třicetiletý rodák z Kuby si zlepšil maximum o 29 centimetrů a zaostal jen o 14 centimetrů za letitým světovým rekordem Brita Jonathana Edwardse. Dál skočili v historii už jen Američan Christian Taylor (18,21) a Španěl Jordan Díaz (18,18).
Švéd Andreas Almgren si doběhl pro první evropský titul na 10.000 metrů, když zběsilým tempem odrovnal všechny soupeře a většinu z nich předstihl o jedno kolo. Časem 27:23,44 překonal rekord šampionátu Fina Marttiho Vainia z Prahy 1978. Druhého Švýcara Dominica Lobalua porazil o více než 19 sekund. Třetí doběhl úřadující světový šampion Francouz Jimmy Gressier se ztrátou přes 44 sekund.
Sedmiboj ovládla Kate O'Connorová, vicemistryně světa vylepšila irský rekord na 6751 bodů. Jednadvacetiletá Adéla Tkáčová limitovaná zdravotními problémy skončila dvacátá, předposlední ze závodnic, které soutěž dokončily.
Mistrovství Evropy v atletice v Birminghamu:
Muži:
1500 m: 1. Nillessen (Niz.) 3:35,70, 2. Pihlström (Švéd.) 3:36,16, 3. Coscoran (Ir.) 3:36,24.
10.000 m: 1. Almgren (Švéd.) 27:23,44, 2. Lobalu (Švýc.) 27:42,67, 3. Gressier (Fr.) 28:07,90.
Trojskok: 1. Díaz Hernández (It.) 18,15, 2. Pichardo (Portug.) 17,76, 3. Dallavalle (It.) 17,37.
Oštěp: 1. Weber 90,40, 2. Thumm (oba Něm.) 83,76, 3. Gailums (Lot.) 82,97, ...5. Vadlejch (ČR) 82,88.
Chůze půlmaraton: 1. McGrath (Šp.) 1:23:23, 2. Fortunato 1:23:36, 3. Cosi (oba It.) 1:23:49, ...12. Kukla (ČR) 1:28:01.
Chůze maraton: 1. Stano (It.) 2:56:49, 2. López (Šp.) 2:56:57, 3. Quinion (Fr.) 2:59:29, ...20. Morávek (ČR) 3:16:36.
4x100 m: 1. Británie (Azu, Hinchliffe, Hugher, Glave) 38,45, 2. Německo 38,64, 3. Belgie 38,70.
Ženy:
400 m: 1. Jaegerová (Nor.) 49,04, 2. Bukowiecká (Pol.) 50,04, 3. Klaverová (Niz.) 50,15, 4. Manuel (ČR) 50,86.
Výška: 1. Mahučichová (Ukr.) 197, 2. Zodziková (Pol.) 195, 3. Vukovičová (Č. Hora) 195.
Sedmiboj: 1. O'Connorová (Ir.) 6751 (100 m př.: 13,30 - výška: 186 - koule: 13,96 - 200 m: 23,79 - dálka: 655 - oštěp: 50,16 - 800 m: 2:11,74), 2. Oosterwegelová 6713 (12,98 - 174 - 14,26 - 23,55 - 650 - 51,49 - 2:10,87), 3. Dokterová (obě Niz.) 6664 (13,01 - 174 - 14,75 - 23,05 - 651 - 46,20 - 2:12,90), ...20. Tkáčová (ČR) 5859 (13,67 - 171 - 12,24 - 23,39 - 600 - 30,11 - 2:13,07).
Chůze půlmaraton: 1. Pérezová (Šp.) 1:30:06 - světový rekord, 2. Mihaiová (It.) 1:31:04, 3. Oljanovská (Ukr.) 1:31:07, ...15. Klimentová 1:36:29, 18. Martínková 1:38:41, 28. Franklová (všechny ČR) 1:44:47.
Chůze maraton: 1. Fioriniová (It.) 3:15:11 - světový rekord, 2. Zdzieblová (Pol.) 3:19:50, 3. Gonzálezová (Šp.) 3:20:49.
4x100 m: 1. Británie (Asherová-Smithová, Huntová, Eduanová, Lansiquotová) 42,05, 2. Švýcarsko 43,12, 3. Polsko 43,15.
Kvalifikace s českou účastí:
Ženy:
1500 m - rozběhy: 1. Silvaová (Portug.) 4:08,10, ...16. Sasínek Mäki (ČR) 4:10,84 - postoupila.



V pravidelné páteční Tečce Radka Bartoníčka se její autor hodně věnuje premiéru Andreji Babišovi, který v tomto týdnu dosáhl dalších svých cílů a dál dominuje v české politice. Zároveň si ale můžete pustit krátké videoukázky, v nichž na jedné Babiš jmenuje dvojici, která by mohla vést vládu místo něj. „Kdyby se tak stalo, možná by to bylo to nejlepší ve prospěch Česka,“ míní Bartoníček.



Možná budete překvapeni, kolik toho máte v hlavě uloženého z dob, kdy se večer čekalo na jeden jediný program. Sanitka, Chalupáři, Nemocnice na kraji města nebo Arabela se do české paměti zapsaly tak hluboko, že někdy stačí zahlédnout jediný obličej, pokoj nebo kus uniformy, a hned víte, o co jde. Teď si můžete ověřit, jestli je to tak a skutečně rozeznáte perly seriálové tvorby bez nápovědy.



New York si v pátek připomíná 25 let od teroristických útoků z 11. září. V noci nad městem zazářila pietní dronová show věnovaná obětem tragédie, během dne pak u Ground Zero zazní jména všech 2983 lidí, kteří při útocích zemřeli. Účast nového starosty Mamdaniho na hlavní pietě ale provází ostrý spor. Kritici včetně bývalého starosty Rudyho Giulianiho tvrdí, že by se ceremoniálu účastnit neměl.






Porazit Andreje Babiše (ANO) nebude podle bývalého šéfa ODS Petra Fialy vůbec snadné. Podle poslance „modrých“ se nehraje o to, jestli bude Babiš vládnout tři roky, ale aby nevládl osm let. Fiala vidí jako cestu opět zopakovat obdobu koalice Spolu, která jej v roce 2021 dostala do Strakovy akademie.