Šafránková, Hrubá a Staňková jsou na evropském šampionátu ve finále

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 7. 2016 15:00
Programem prvního dne začal v Amsterodam evropský šampionát atletů. Do bojů se už zapojili také čeští reprezentanti, dnes jich bude celkem devatenáct.
Výškařka Michaela Hrubá.
Výškařka Michaela Hrubá. | Foto: Milan Kammermayer

Amsterodam  - Kladivářka Kateřina Šafránková, výškařka Michaela Hrubá, diskařka Eliška Staňková a dálkař Radek Juška postoupili na mistrovství Evropy v Amsterodamu bez potíží do finále. Z rozběhu stovky prošel do semifinále Jan Veleba časem 10,30 sekundy.

Šafránková druhým hodem dlouhým 70,04 metru splnila kvalifikační limit. Hrubá skočila potřebných 192 cm stejně jako předchozí výšky napoprvé. Staňkové stačil jeden pokus, který měřil 60,32 metru. Z rozběhu stovky postoupil Jan Veleba časem 10,30 sekundy.

"Před startem jsem byla hodně nervózní, což se podepsalo na prvním pokusu," řekla Šafránková k hodu pod 64 metrů. "Ale ve druhém hodu jsem se srovnala a docela se mi ulevilo, že to bylo přes 70 metrů. Ve finále to bude už otevřené a stát se může cokoliv," řekla česká rekordmanka.

Dvě disciplíny mají za sebou desetibojaři. Z české trojice si vede nejlépe Adam Sebastian Helcelet, který je zatím jedenáctý. Stovku zaběhl za 11,07 a do dálky skočil 707 cm.

Staňková má letos životní formu a dnešním výkonem se přiblížila na 16 centimetrů osobnímu rekordu. Finálový limit překonala bez problémů o 2,32 metru.

Juška prvním pokusem skočil pouze 744 cm, ale v druhé sérii už se zlepšil na 784 cm. "Byl jsem trošku opatrnější, abych neudělal stejnou chybu jako v Táboře," zmínil tři přešlapy na mistrovství republiky. Strach mu trochu naháněl i vítr. "Takže rozběh byl hodně na jistotu. Naštěstí mi konečně fouklo do zad," uvedl dálkař s osobním rekordem 815 cm.

V rozbězích vypadly Lucie Koudelová v závodu na 100 metrů překážek a Marcela Pírková na dvoustovce.

V úvodní den šampionátu se představí v akci 19 českých atletů včetně oštěpařů Vítězslava Veselého a Jakuba Vadlejcha, kteří odpoledne absolvují kvalifikaci v centru města. Limit je 81,5 metru. Skákat bude obhájce bronzové medaile tyčkař Jan Kudlička, do finále se dostane, pokud skočí 565 cm nebo bude mezi dvanáctkou nejlepších.

Mistrovství Evropy v atletice v Amsterodamu:

Finále:

Muži:

Desetiboj (po třetí disciplíně): 1. Roe (Nor.) 2591 (100 m: 10,86 - dálka: 750 - koule: 14,58), 2. Kasjanov (Ukr.) 2586 (10,79 - 743 - 14,51), 3. Dudaš (Srb.) 2546 (10,90 - 744 - 14,24), ...7. Helcelet 2461 (11,07 - 707 - 14,94), 20. Lukáš 2354 (11,17 - 700 - 13,81), 25. Sýkora (všichni ČR) 1612 (11,15 - 688 - bez platného pokusu).

Kvalifikace a rozběhy:

Muži:

100 m: 1. Gulijev (Tur.) 10,21, ...8. Veleba (ČR) 10,30 - postoupil do semifinále.

400 m: 1. Dunn (Brit.) 46,05.

Dálka: 1. Tornéus (Švéd.) 819, 2. Juška (ČR) 811.

Ženy:

200 m: 1. Mihalinecová (Slovin.) 23,01, ...24. Pírková (ČR) 24,03 - nepostoupila do semifinále.

400 m: 1. Van Leuverenová (Niz.) 52,45.

100 m př.: 1. Pesiríduová (Řec.) 12,98, ...20. Koudelová (ČR) 13,41 - nepostoupila do semifinále.

Výška: 1. Hrubá (ČR) a Palšyteová (Lit.) 192.

Disk: 1. Fischerová (Něm.) 66,20, ...8. Staňková (ČR) 60,32 - postoupila do finále.

Kladivo: 1. Wlodarczyková (Pol.) 73,94, ...4. Šafránková (ČR) 70,04 - postoupila do finále.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Prezident Zeman je v Ústřední vojenské nemocnici, jde o plánovanou hospitalizaci

Prezident Miloš Zeman je na plánované návštěvě v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Sdělil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Jak dlouho prezident v nemocnici zůstane, neuvedl. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke sdělila, že jde o plánovanou krátkodobou hospitalizaci.

"Mohu pouze konstatovat panu prezidentovi končí tento týden dovolená a v týdnu příštím už jsou naplánovány mnohé aktivity - setkání s velvyslanci, setkání s panem premiérem nebo Země živitelka," uvedl Ovčáček.

Loni 10. října, den po sněmovních volbách, byl Zeman převezen na kliniku intenzivní medicíny Ústřední vojenské nemocnice, kde strávil 48 dní. Lékaři tehdy podle zprávy, kterou si vyžádal a publikoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, považovali jeho dlouhodobou prognózu za krajně nejistou a prezident podle nich nebyl v té době schopen vykonávat své pracovní povinnosti.

Prezident už více než rok kvůli onemocnění nohou používá invalidní vozík. Po loňské hospitalizaci mu kvůli riziku podvýživy lékaři zavedli sondu do žaludku. V červencovém rozhovoru pro CNN Prima News Zeman uvedl, že doufá, že mu ji lékaři na podzim vyndají. V rozhovoru také řekl, že se jinak cítí v podstatě zdráv a má o něco vyšší hladinu cukru v krvi.

Někteří senátoři a poslanci v době Zemanovy loňské hospitalizace kvůli jeho stavu začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, což umožňuje článek 66 ústavy. Hradní kancelář to odmítala, díky zlepšení prezidentova zdravotního stavu k tomu nedošlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy