Maslák bude rád za finále, ale Češi medaile z ME přivezou, tuší Kratochvílová

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
6. 8. 2018 13:01
Dnes odpoledne bude v Berlíně zahájeno atletické mistrovství Evropy, kterého se zúčastní 50 českých reprezentantů. Několik z nich má podle dosavadních letošních výkonů reálnou šanci na přední umístění. "Věřím, že budeme mít radost ze zisku čtyř až pěti cenných kovů,“ netajila legendární atletka Jarmila Kratochvílová hned úvodem rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jarmila Kratochvílová
Jarmila Kratochvílová | Foto: Milan Kammermayer

Asi nejvíc se věří koulaři Tomáši Staňkovi. Patří i podle vás mezi největší české medailové naděje?

Určitě! Měl sice problémy s tříslem i s břišními svaly, ale po nedávném mistrovství republiky na Kladně si už na bolesti nestěžoval. Šampionát je pro něj vrcholem letošní sezony, má zkušenosti z velkých závodů a na rozdíl od svých největších soupeřů podává vyrovnané výkony. Určitou roli bude hrát psychika, ale věřím, že když výkonem kolem 21,50 metru naváže na svá poslední vystoupení, tak najde cestu na stupně vítězů.

Mezi pět nejlepších na čtvrtce překážek patří Zuzana Hejnová. Nebudou pro ni poslední zdravotní problémy příliš velkým handicapem?

Říká, že na bolesti achilovky si už zvykla a koleno by ji limitovat nemělo. Před týdnem na Kladně sice nebyla moc spokojena s časem, ale nelze přehlédnout, že jí chyběla větší konkurence. Tu bude mít v Berlíně, ale zase ne nepřekonatelnou. Několik překážkářek je zraněných a ani ty nejlepší nedosahují nějakých mimořádných časů. Zuzana má oprávněné vysoké ambice a já věřím, že také bude mít medailovou radost.

Jaké umístění čtvrtkaře Pavla Masláka byste považovala za úspěch?

V evropském žebříčku se sice neprotlačil do elitní dvanáctky, takže v Berlíně ho čeká i rozběh. Medaile visí asi hodně vysoko, ale má spoustu zkušeností z velkých závodů, jeho forma se lepší, a proto by v semifinále chybět neměl. Velkým úspěchem v současné obrovské konkurenci by pro něj byla přítomnost v elitní osmičce.

Oštěpaře Jakuba Vadlejcha, stříbrného z loňského mistrovství světa v Londýně, čekají především tři výborní domácí Němci. Co může být v jeho souboji s nimi rozhodující?

Má za sebou s nimi už několik závodů, zná jejich přednosti a snad i slabiny, a i když budou mít velkou podporu v domácím prostředí, tak je zase schopen se mezi ně protlačit. Jeho výhodou jsou vzácně vyrovnané výkony, a jestliže pošle své nářadí zase někam k 88 metrům, tak na další medaili by to mělo stačit. Nelze však přehlédnout, že do bojů o cenné kovy může zasáhnout také výborný estonský oštěpař a třeba ještě někdo jiný. Určitě to bude velké drama, v němž bude mít důležité slovo psychika.

V kategorii žen se ve stejné disciplíně představí Nikola Ogrodníková. Je v životní formě, ale nemáte obavy, že se na ní může podepsat atmosféra pro ni zcela výjimečného závodu?

V oštěpařském světě se už trochu okoukala, pomohly jí hlavně závody v Diamantové lize, v jednom z nich dokonce slavila i vítězství. Bude záležet na tom, zda se jí zase podaří poslat oštěp za hranici 65 metrů. Když to dokáže, tak jí může patřit i jedna z vysokých příček. Navíc žádná vynikající soupeřka ji v Berlíně nečeká, i s těmi nejlepšími zatím drží krok.

Myslíte si, že spokojena z pěkného umístění může být v závodě na 20 kilometrů i chodkyně Anežka Drahotová?

Měla zdravotní problémy a moc se o ní delší dobu nemluvilo. V klidu se mohla připravovat na svůj další velký závod, a pokud se jí to podle představ podařilo, tak by v něm mohla navázat na předchozí pěkné výsledky.

Kdo z dalších českých atletů by podle vás mohl na sebe upozornit?

Jsou dva. Jakub Holuša vytvořil nedávno nový český rekord v běhu na 1500 metrů, je ostřílený ze závodů v Diamantové lize a moc Evropanů lepšího času nedosáhlo. Rozhodující bude taktika, jakou finalisté tohoto běhu zvolí. Největší Jakubovou zbraní je finiš, ale nesmí se vyčerpat příliš rychlým začátkem. Vysoko může pomýšlet i dálkař Radek Juška, jehož letošní výkon 827 centimetrů ho dokonce pasuje do role jednoho z favoritů. Na medaili by mohla stačit zdolaná osmimetrová hranice. Těmito dvěma závodníky však nechci uzavírat dveře dalším českým atletům, z nichž pro mnohé bude šampionát studnicí zkušeností i možností dát o sobě kvalitním výkonem vědět.

A s jakým medailovým účtem byste byla spokojena?

Je velice důležité, aby z prvního cenného kovu byla radost hned v úvodních dnech šampionátu, protože to vždy přináší klid a dobrou atmosféru do celé výpravy. Když se to podaří, tak čtyři až pět medailí bychom z Berlína měli přivézt. A kdyby jedna z nich měla zlatou hodnotu, bylo by to skvělé.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Po odstávce znovu začal vyrábět druhý blok Dukovan

V Jaderné elektrárně Dukovany začal v noci na úterý po dvouměsíční přestávce znovu dodávat elektřinu druhý blok. První parní turbína v něm byla připojená 27 minut před pondělní půlnocí, druhá úterý ve 04:11.Vyrábí tak tři ze čtyř dukovanských bloků. Plánovaná odstávka bloku číslo jedna spojená s výměnou části paliva za čerstvé, kontrolami a servisem zařízení, začala 13. listopadu, potrvá do konce roku.

Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů. Kvůli pravidelné výměně části paliva už letos stály její bloky číslo tři a čtyři. Druhý dukovanský blok odpojili energetici od sítě 25. září. "Odstávka byla v důsledku platnosti ochranných opatření proti šíření koronaviru i omezených kapacit v době vrcholící vlny pandemie velmi náročná," uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Turecký novinář dostal 17 let vězení, podle soudu zveřejnil tajné informace

Istanbulský soud vynesl trest 17 let vězení pro investigativního novináře Mehmeta Baransua, jehož odsoudil za zveřejnění tajných státních informací. Informoval o tom opoziční server Ahval. Baransu je ve vězení od roku 2015 a psal pro deník Taraf, který před čtyřmi lety turecký režim zakázal.

Baransu byl odsouzen za "zveřejnění informací, které měly zůstat tajné z důvodů bezpečnosti či domácích a zahraničních polických zájmů státu". Kauza se týká článku, který vyšel v listopadu 2013 v deníku Taraf pod názvem "Rozhodnutí skoncovat s Gülenem padlo na zasedání národní bezpečnostní rady (MGK) v roce 2004". Podle článku tak začala vláda pronásledovat Gülenovo hnutí rok poté, co se stal Recep Tayyip Erdogan premiérem.

Fethullah Gülen a jeho hnutí, jež si říká Hizmet (Služba), bývalo začátkem tohoto století spojencem nynějšího prezidenta Erdogana a jeho nyní vládní strany AKP. Posléze se ale oba muži názorově rozešli a Erdoganův režim označil Gülenovo hnutí v roce 2014 za teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace).

Zdroj: ČTK
Další zprávy