Raději Dauhá než Rio, má jasno Helceletová. Katar podle ní kontroverzní MS zvládne

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
25. 9. 2019 7:18
Kdyby byla letošní atletická sezona obyčejná, připravovali by se už sportovci na příští olympiádu v Tokiu. Jenže není. Její vrchol v podobě mistrovství světa se rozběhne teprve v pátek v katarském hlavním městě Dauhá.
Po halovém mistrovství světa v atletice 2010 uspořádá Katar také venkovní světový šampionát.
Po halovém mistrovství světa v atletice 2010 uspořádá Katar také venkovní světový šampionát. | Foto: Reuters

Běžně se atletické MS pořádá v srpnu, letošní katarské dostaveníčko proběhne v pozdním termínu od 27. září do 6. října. "Jsem zvědavá, jak budou atleti připraveni. Já jsem byla v září vždycky úplně hotová a unavená," říká bývalá atletka Denisa Helceletová, dříve Rosolová.

"Nikdo neví, co od toho očekávat. V Dauhá se ukáže, kdo je jaký trenér a jak umí závodníka připravit. Navíc jsem zvědavá, co ten pozdní termín s atlety udělá do příští sezony," zamýšlí se sportovkyně, která se věnovala víceboji, dálce, hladké čtvrtce i běhu na 400 metrů s překážkami.

Běžně mají atleti v září po sezoně, odpočívají na dovolené a v říjnu začínají s přípravami na další rok. V tom příštím je čeká halové MS v Nankingu, mistrovství Evropy v Paříži, a hlavně olympiáda v Tokiu vklíněná mezi obě čistě atletické události.

Letos museli svůj program výrazně pozměnit, vynechat některé letní závody a zařadit volno mnohem dříve než obvykle. Třeba čtvrtkař Pavel Maslák ale svou sezonu MS nepodřídil a do Dauhá nepoletí.

Důvodem pozdního termínu šampionátu jsou vysoké teploty v Kataru, kde by se v letních vedrech nedalo závodit. Tradiční mítink Diamantové ligy v Dauhá se proto koná už v květnu. Momentálně by měly na Blízkém východě panovat teploty okolo snesitelných 30 až 36 stupňů.

Tomáš Dvořák, který deset let vykonával práci šéftrenéra české atletiky a těsně před MS v této funkci plánovaně skončil, s předstihem informoval, že se do Kataru nechystá. Že místo "50 stupňů ve stínu" zvolí raději Himálaje, kde doufá, že teplota spadne pod bod mrazu.

Lepší by bylo stadion neklimatizovat

I v případě, že se aktuální teploty v Dauhá ještě zvednou, atleti budou závodit na klimatizovaném Chalífově stadionu, který by měl být konstantně vychlazen na 26 stupňů na dráze a 24 na tribuně.

"Pro většinu sportovců by však bylo možná lepší, kdyby stadion vůbec neklimatizovali. Na teplo se připravíte, ale horší je to s přechody z tepla do chladnějšího prostředí," soudí Helceletová. "Bude to zapeklité, snad se atletům vyhnou angíny a virózy," dodává.

Obavy má také z klimatizovaných hotelů, na což upozorňoval mimo jiné i koulař Tomáš Staněk. "Kdo na to není zvyklý, bude s tím bojovat," tvrdí Helceletová, která si Dauhá pamatuje z halového MS v roce 2010.

Česká výprava tehdy odjížděla z Kataru bez medaile, nicméně štafeta čtvrtkařek ve složení Helceletová, Jitka Bartoničková, Zuzana Bergrová a Zuzana Hejnová se kvůli diskvalifikacím třetích Jamajčanek a druhých Rusek dodatečně posunula ze čtvrté až na stříbrnou pozici.

Zuzana Bergrová (zleva), Jitka Bartoničková, Denisa Helceletová a Zuzana Hejnová pózují se stříbrnými medailemi z ME 2012.
Zuzana Bergrová (zleva), Jitka Bartoničková, Denisa Helceletová a Zuzana Hejnová pózují se stříbrnými medailemi z ME 2012. | Foto: ČTK

"Doma máme ale pořád jen bronz, který jsme dostali v roce 2012. Po oznámení další diskvalifikace Rusek se to nějak utišilo a čekáme, jak se to s nimi vyřeší," usmívá se Helceletová. V Kataru závodila před devíti lety v klimatizované hale, v níž byl oproti venku až příliš chladný vzduch.

"Strašná zima," vzpomíná rodačka z Karviné. "Rozcvičovala jsem se už v hale, abych nepřecházela mezi různými teplotami. Naopak venku bylo hrozné vedro, i když byl březen. Chodily jsme s holkama v kraťasech a tričku s krátkým rukávem a místní se na nás nedívali zrovna pěkně. V tomhle byl Katar hodně striktní," doplňuje atletka, pro kterou bylo HMS 2010 první velkou akcí po přechodu ze skoku dalekého na čtvrtku.

Noční závody, podezření z korupce

Manžel Helceletové, desetibojař Adam Sebastian, se na nadcházející MS nekvalifikoval, ale bývalá mistryně Evropy říká, že ani v opačném případě by se neletěla do Dauhá podívat.

"Šly bychom s malou v deset hodin spát a závody bychom si neužily," směje se Helceletová při zmínce o rok a čtyři měsíce staré dceři Evelin. "Jsem zvědavá na závody v noci, pro mě by to bylo něco nepředstavitelného," přidává.

V nočních hodinách budou kvůli nižší teplotě závodit maratonci a chodci, ostatní disciplíny na stadionu budou probíhat hlavně večer.

Kataru bylo pořadatelství šampionátu přiděleno v roce 2014 a nejen kvůli pozdnímu termínu a klimatizovanému stadionu budí rozporuplné dojmy. Katařané čelili podezření z uplácení Mezinárodní atletické federace IAAF a živé je také téma práce dělníků v extrémních podmínkách.

Hnutí Amnesty International upozornilo na to, že ani po stovkách úmrtí dělníků převážně z asijských zemí jako Indie, Bangladéš nebo Nepál, kteří pracují na stavbách stadionů pro fotbalové MS 2022, nedošlo k velkému zlepšení pracovních podmínek.

Podle Helceletové atleti tyto okolnosti tolik nevnímají. "Většina to neřeší, protože s tím stejně nic neudělá. Jen čekáme, komu mistrovství přidělí. Jako atletka jsem se do věcí mimo stadion příliš nemíchala a snažila jsem se na šampionátu předvést co nejlepší výkon," podotýká.

Přitáhnou Barším a spol. fanoušky?

"Peníze hrají samozřejmě velkou roli, ale pokud je Katar má a zvládne to, proč ne. Protože když dají šampionát zemi, která to finančně neutáhne, je z toho průšvih. Třeba na olympiádě v Riu to organizátoři nezvládali, nic nebylo dodělané a pracovalo se za pochodu," srovnává Helceletová.

"Přesto by byla většina atletů ráda, kdyby se MS konalo v tradiční zemi a v tradičním termínu," netají čtyřnásobná olympionička. Další starostí organizátorů katarského šampionátu totiž může být i malá návštěvnost.

Malý emirát na břehu Perského zálivu má zhruba dva miliony obyvatel a negativní vzpomínkou je MS v házené před čtyřmi lety, které skončilo na tribunách propadákem. Skupinky fanoušků slátaného katarského týmu tehdy pořadatelé vozili do Kataru z Evropy.

V atletice má Katar hvězdy první velikosti, kterými jsou výškař Mutaz Essa Barším či čtvrtkaři Aberrahman Samba a Abdalelah Haroun, nicméně s prodejem vstupenek a zájmem diváků mají v Dauhá velké potíže. Pro účely MS snížili kapacitu Chalífova stadionu snížili z 50 tisíc na 40, ale i tak už nyní zakrývají sedačky vrchního prstence plachtami.

"Snad si fanoušci nenechají tak velkou akci ujít," věří Helceletová, která bude MS sledovat v televizi v rozsahu, jaký ji dovolí malá dcera Evelin.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
Další zprávy