Jardo, získal jste desátý domácí titul a vyrovnal Tomáše Janků. Měl jste to před závodem trochu v hlavě?
Zjistil jsem pár dní před republikou, že mám devět titulů. Popravdě to totiž nepočítám (smích). Není to moc důležité, jsou to jen čísla. Jsem rád, že jsem si mohl zazávodit a samozřejmě si desátého titulu moc vážím. Ale ten výkon tak dobrý nebyl.
Co je v této sezoně špatně, že máte nejlepší výkon pouze na 218 cm?
Těžko říct, snad se ještě najdu. Snažím se, v tréninku to vypadá dobře, ale v závodech je to takové křečovité. Když se dostanu na větší výšky, začnu blbnout. Dělám tam spoustu chyb a rezervy tam jsou. Věřím si, že mám natrénováno na 225 cm. To by snad mělo padnout.
Tady na republikovém šampionátu jste letošní maximum zase posunul…
Tak posunul, ale jen o dva centimetry (smích). Budu se snažit, některé pokusy jsou dobré, jsou ve správné výšce. Musím taky více šetřit síly během závodu, už přeci jen nejsem nejmladší.
Co bylo špatně na výšce 220 cm? Ty tři pokusy nevypadaly marně…
No… docela dost jsem chtěl a trochu mi došly síly. Nerozvrhl jsem si je úplně dobře. Býval jsem zvyklý začínat na vyšších výškách, budu to muset příště promyslet. Šel jsem skoro všechny výšky. Roky přibývají, centimetry ubývají a zkrátka došly síly.
Limit pro mistrovství světa v Londýně je hodně vysoko. Věříte si na 230 cm, anebo to příliš reálně nevidíte?
Je to hodně vysoko. Neskočil jsem to už delší dobu, ani vloni jsem 230 nepřekonal. Budu se snažit, abych ten limit překonal. Myslím, že na 225 mám. Kdybych trefil nějaký závod, kde by mi všechno sedlo… Ale nechci předbíhat, ta šance není tak velká.
Druhého Matyáše Daleckého dnes od vás dělila jen jedna výška. Jak vidíte naděje české výšky do budoucna?
Někteří kluci už na limity z mistrovství Evropy dosáhli, například Martin Heindl. Byl i na halovém mistrovství Evropy a je schopen skákat k těm 230. Bohužel teď uvízl v nějakém kruhu, měl zranění a stále má nějaké bolístky. Všechno to chce čas a jednou to přijde. Matyáš Dalecký se hodně zlepšil a dneska skákal lépe než já. Možná si ten titul zasloužil, ale 218 mu tam nezůstalo.
Doby, kdy jste ve světové špičce byli tři Češi se Sváťou Tonem a Tomášem Janků, jsou dávno pryč. Souvisí propad české výšky s úbytkem dětí v atletice?
To už je hodně dávno (smích). Určitě to s tím souvisí, ale výška se začíná zvedat. V minulých letech jsem to moc dobře neviděl, ale teď už jsou tam kluci, kteří mohou skákat vysoko. Pokud budou mít kluci dobré vedení a budou chtít, mohli by se prosadit.
Jak jste užil závody na domácí půdě? Jste rodákem ze zdejšího regionu, fanoušci přišli povzbuzovat v hojném počtu přímo nad výškařský sektor…
Jsem strašně rád, že přišlo tolik lidí. Měl jsem tady i rodinu a těší mě, že jsem si mohl zazávodit před vlastními fanoušky už skoro na sklonku kariéry. Hodně jsem se do Třince těšil.
