Další bláznivý rekord Litevce. Dříve pil a kouřil, teď si užívá muka při běhu

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
21. 9. 2022 19:09
Litevský ultramaratonec Aleksandr Sorokin zapsal o víkendu další světový rekord z kategorie neuvěřitelných. Za 24 hodin zaběhl přes 319,6 kilometru, čímž pokořil vlastní maximum z loňského roku. Na kontě má fantastické výkony také v jiných extrémních běžeckých disciplínách, přitom ještě po třicítce nevyznával zrovna zdravý styl života.

Dnes čtyřicetiletý Aleksandr Sorokin byl v mládí nadějným rychlostním kanoistou, jako reprezentant se dostal i na mládežnické mistrovství světa. Jenže pak ho postihlo zranění, kariéru na vodě vzdal a aktivní sport z jeho života zmizel.

Až do roku 2013, kdy se Sorokin postavil na váhu a zjistil, že dosáhl nechtěné mety 100 kilogramů. "Začal jsem běhat, abych se dostal do formy. Nevěnoval jsem se tehdy žádnému sportu, hodně jsem pil a kouřil," přiznal Litevec v dřívějším rozhovoru.

Běhání propadl, po několika měsících už zvládl půlmaraton a když zahlédl plakát poutající na stokilometrový závod v Litvě, úplně to změnilo jeho nastavení. "Tehdy začal můj ultramaratonský život," vzpomínal.

Nyní je Sorokin ve světě extrémních běžců legendou.

Velký zlom v jeho běžecké kariéře nastal při koronavirové pandemii, kdy muselo kasino, v němž pracoval, zavřít. Sorokin se tak se svým polským trenérem Sebastianem Bialobrzeským pustil naplno do trénování.

Špičkové výkony na sebe nenechaly dlouho čekat a Sorokin začal lámat světové rekordy. Na dráze ve Velké Británii vloni zaběhl nejdelší vzdálenost za 12 hodin (170,309 km), přičemž překonal maximum i na šesti hodinách (98,496 km) a v běhu na 100 mil (11 hodin, 14 minut, 56 sekund).

Letos v lednu pak v Izraeli stanovil světové rekordy v těchto disciplínách také na silnici (100 mil za 10:51:39 a 177,41 km ve dvanáctihodinovce) a v dubnu při návratu do Velké Británie zaběhl nejrychlejších 100 kilometrů v historii (6:05:41).

"Nejlepší na běhání je, že dokážete více, než si myslíte. Limity jsou pouze v hlavě," říkává Sorokin. "Doufám, že svými výkony inspiruji ostatní na cestě za splněním jejich snů," dodává.

O víkendu na mistrovství Evropy ve Veroně zapsal dosud poslední úchvatný rekord. Za 24 hodin uběhl 319,614 kilometru, v průměrném tempu čtyř minut a 30 sekund na kilometr. Vlastní nejlepší světový výkon z loňského roku přitom překonal skoro o deset kilometrů.

"Jediné slovo vystihuje poslední hodiny toho závodu, a to muka," řekl Sorokin v cíli. "Čas jako by běžel pomaleji, kolečka se zdála být delší," svěřoval se.

Šampionát ve Veroně se běžel na okruzích, které kombinovaly povrch atletické dráhy s asfaltovou silnicí. Sorokina zmohl natolik, že brzy po závodě vyťukal na Instagram, že dráhu už nechce nikdy vidět.

O několik hodin později už však komentoval rozesmátý snímek s otcem a bratrem před odletem do Vilniusu. "Klouby mi pořád připomínají závod, ale jinak je všechno v pořádku," napsal vícenásobný světový rekordman.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat do 28. října, počet migrantů klesá

Česko prodlouží kontroly na státní hranici se Slovenskem o dalších 20 dní, schválila vláda. Původně platily do 8. října, nově tomu tak bude do 28. října včetně, oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Doposud podle Rakušana opatření přineslo jasné výsledky, trend ukazuje, že příliv migrantů klesá, uvedl. Zmínil hlavně počty zadržených převaděčů. Dodal, že od neděle nastoupí k ostraze hranic se Slovenskem i 80 vojáků. Mají posílit policisty a celníky.

Během doby, po kterou budou zavedeny kontroly, počítá Rakušan s cestou na západní Balkán, kudy utečenci nejčastěji do střední Evropy míří, jednáním se Slovenskem o aktualizaci dohody o policejní spolupráci i s vyvíjením tlaku na Turecko.

Podle dosavadních údajů policisté od počátku kontrol prověřili přes 145 tisíc lidí, odhalili zhruba 1450 migrantů a zajistili 39 převaděčů. Na Slovensko vrátili zhruba 450 migrantů a podmínky pro vstup do Česka podle nich nesplnilo přes 500 lidí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 9 minutami

Česko uzavřelo dohodu o ekonomické spolupráci s Katarem, vznikne i ambasáda v Česku

Prezident Miloš Zeman a katarský emír Tamim bin Hamad Sání ve středu v Praze byli u podpisu dohod o ekonomické spolupráci, po notifikaci Evropskou komisí též země schválí dohodu o ochraně investic. Dotkli se také otázky katarského velvyslanectví v Česku, podle emíra bude otevřeno v krátké době, pravděpodobně v nadcházejících měsících.

Mezivládní dohodu o hospodářské, obchodní a technické spolupráci podepsali podle informací Hradu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s katarským protějškem. Ministr financí a vicepremiér Zbyněk Stanjura (ODS) podepsal s katarským ministrem průmyslu také prohlášení o vzájemné podpoře směřující k uzavření dvoustranné investiční dohody.

Už dříve byla podle Zemana uzavřena dohoda o zabránění dvojího zdanění. "Vedle přímé linky mezi Prahou a Dauhá je perspektiva v nejbližší době zřídit velvyslanectví Kataru v České republice, naše velvyslanectví v Dauhá již funguje," uvedl Zeman. Ocenil přátelskou diskusi a věří, že státníci položili základ budoucí strategické, tedy dlouhodobé spolupráce.

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář po tiskové konferenci novinářům řekl, že Zeman s katarským emírem hovořili také o možnostech přepravy zemního plynu a o časovém rámci. "Emír říkal, že jsou naprosto otevření, že ještě ve středu v rámci gesčních ministerstev dá pokyn, aby se snažili uzavřít dohodu v co nejkratším termínu," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy