Bomby, černá vdova či palba ze žigulíku. Soči ohrožuje teror

Luděk Mádl Luděk Mádl
5. 2. 2014 5:00
Vzhledem k tomu, že Soči těsně souvisí s neklidným Kavkazem, vnímá expert Tomáš Šmíd z Masarykovy univerzity hrozbu teroristického útoku na olympiádu jako velmi vysokou.
Doku Umarov, vůdce severokavkazských extremistů: "Chtějí pořádat olympiádu na kostech našich předků. Musíme jim v tom zabránit všemi prostředky!"
Doku Umarov, vůdce severokavkazských extremistů: "Chtějí pořádat olympiádu na kostech našich předků. Musíme jim v tom zabránit všemi prostředky!" | Foto: ČTK

Soči - „Alláh akbar!“ vykřikne mladá žena, stiskne spínač a olympijskou atmosféru Soči zničí smrtící exploze. Zhruba tak vypadá noční můra ruského prezidenta Vladimira Putina a bezpečnostních složek země, v níž má v pátek vzplanout olympijský oheň.

Samotné Soči sice leží u Černého moře, v rekreační oblasti přezdívané sovětská Riviéra. Jenže divoké kavkazské pohoří se tyčí v jeho těsné blízkosti. A že to extremisté ze severního Kavkazu myslí se svými hrozbami vůči olympiádě vážně, o tom svědčí dvě exploze, které koncem roku 2013 zabily ve Volgogradu, tedy na jihu Ruska, relativně nedaleko od Soči, celkem 34 lidí (více zde).

Kromě toho, že ruští zpravodajci z FSB hledají černou vdovu Ruzannu Ibragimovou, o níž mají informaci, že se chce v Soči nebo v jiné olympijské destinaci odpálit (více zde), pracuje se i s mnoha dalšími možnými scénáři.

Po Kadyrovovi zbyl jen kráter

„Jen si vzpomeňte, jak skončil promoskevský čečenský prezident Akhmad Kadyrov. Na slavnosti k výročí konce druhé světové války seděl na stadionu, do jehož betonového pilíře předtím povstalci skryli bombu,“ připomíná Tomáš Šmíd z katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně. Po Kadyrovovi zbyl jen doutnající černý kráter. VIDEO z atentátu si můžete prohlédnout zde.

„Pak se nabízí kavkazská klasika… K checkpointu přijede žigulík, z něj někdo palbou ze samopalu pokropí přítomné vojáky a pokusí se ujet. Nebo můžou nálož odpálit dálkově, třeba v zaparkovaném autě,“ představuje expert na severní Kavkaz jednotlivé typy útoků běžných v této oblasti.

Tomáš Šmíd jen zdůrazňuje, že riziko teroristického útoku na ZOH v Soči je vzhledem k teritoriu neporovnatelně vyšší nežli u předchozích akcí pořádaných pod pěti kruhy. „Od palestinského útoku na izraelské sportovce na OH v Mnichově 1972 tady v souvislosti s olympiádami tak silná hrozba nebyla,“ míní Šmíd.

„V Atlantě 1996 také vybuchla bomba, ale to byl akt psychopatologického terorismu, který měl na svědomí jednotlivec. V Soči nebo ještě možná spíš v nedaleké Krásné Poljaně, která už leží v kavkazském pohoří a nese s sebou i důležité historické konotace, opravdu hrozí riziko, že dojde ke klasickému aktu politicko-nábožensky motivovaného teroristického útoku,“ říká expert z Masarykovy univerzity.

ZOH na kostech muslimských předků

Symbolickou tečkou za imperiální válkou o ovládnutí Kavkazu byla totiž právě před 150 lety přímo v Krásné Poljaně slavnostní vojenská přehlídka vítězných carských vojsk. Proběhla poblíž tradičních pohřebišť místních, ve válce poražených etnik. A na stejných místech teď byly v souvislosti s olympiádou vybudovány lyžařské tratě a sjezdovky.

I tahle fakta tak objasňují slova Doku Umarova, vůdce severokavkazských vzbouřenců, který loni v létě v souvislosti s OH ukončil moratorium na zabíjení civilistů a zdůraznil: „Chtějí uspořádat olympiádu na ostatcích našich předků, na kostech mnoha a mnoha muslimů pohřbených na našem území podél Černého moře. Musíme jim v tom zabránit všemi prostředky.“

Oficiální zdroje oznámily v půli ledna, že Umarov je mrtvý. Jenže to není důvod ke klidu. „Šamil Basajev měl podle úřadů zemřít asi šestkrát… Ne, dokud nebude k vidění Umarovovo tělo, jeho smrt jistá není. A hlavně odpověď na otázku, zda je Umarov naživu, nebo ne, nemá podle mě žádnou přímou souvislost s mírou rizika útoku proti olympiádě,“ přemítá Šmíd. 

„Radikálům ze severního Kavkazu je společná myšlenka odporu proti moskevské centrální moci. Specifikou oblastí je ale jejich etnická a jazyková rozdílnost. Proto přišel Umarov se sjednocující myšlenkou islamismu v jeho extrémní podobě, které se říká saláfismus. A na těchto principech založil takzvaný Kavkazský emirát. To je zastřešující organizace severokavkazských vzbouřenců, jejichž cílem je odtržení jejich státu od Ruské federace,“ vysvětluje expert z brněnské univerzity.

Historický i současný odpor vůči Moskvě lze vystopovat u dagestánských národů, Čečenců, Ingušů, Balkarů, ale i Kabardinců či Čerkesů. Separatisté se na Kavkazu pohybují především v tzv. pásmu lesa, přepadají například místní milicionáře či představitele místní správy, jež považují za kolaboranty. Kromě partyzánského boje pak mají „na repertoáru“ i terorismus. Umarov se například přihlásil k organizaci sebevražedného útoku, při němž na moskevském letišti Domodědovo zahynuly čtyři desítky obětí.

Soči = pevnost plná ozbrojenců

„Umarov je ale jen jakousi symbolickou, formální hlavou odporu. Síť funguje horizontálně, s velkou mírou samostatnosti jednotlivých buněk, něco jako Al-Káida ve své druhé fázi. I proto nemá na její fungování zásadní vliv, jestli je Umarov naživu, či ne. Podobně jako s Al-Káidou nijak zásadně nezamávala smrt Usámy bin Ládina,“ míní Šmíd.

K prosincovým bombovým útokům ve Volgogradu se ovšem přihlásila irácká skupina Ansár al-Sunna. Experti vidí možné vysvětlení v tom, že řada kavkazských islamistických bojovníků nyní aktivně působí v rámci konfliktu v Sýrii. Tam mohli narazit na irácké spolubojovníky a vytvořit tak linku spolupráce, která se ve Volgogradu stala osudnou 34 obětem.

„Jinak žádná přímá spolupráce mezi Kavkazany a třeba Al-Káidou podle všeho nefunguje. Kromě toho, že si neustále navzájem intenzivně vyjadřují podporu,“ říká Šmíd.

Soči se v době olympiády mění v pevnost, v oblasti operují desetitisíce ozbrojenců. Jde o vojska ministerstva obrany, ministerstva vnitra, různé speciální protiteroristické oddíly, jednotky tajných služeb. Celou operaci pak koordinuje ministerstvo pro mimořádné situace.

Sportovcům či fanouškům, kteří do Soči míří, se každopádně doporučuje, ať dodržují bezpečnostní opatření, která po nich budou vyžadována. Včetně permanentních kontrol nebo zákazů nosit s sebou lahve s tekutinami. „ Musí se připravit na to, že kvůli bezpečnosti nebude olympiáda tak friendly jako třeba v Londýně. Můžu jen doporučit, ať se s milicionáři nehádají a všechny předpisy dodržují. Je to pro jejich dobro a bezpečnost,“ říká expert Šmíd.

„Individuální výlety mimo Soči a olympijská sportoviště bych v této době opravdu nikomu nedoporučoval. Ale zase na druhou stranu, ať nikdo neblázní, když na ulici potká Kavkazana,“ říká Šmíd. „Ti lidé jsou tam doma a vidět v každém z nich teroristu je samozřejmě nesmysl.“

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy