Na úvod deníku drobný test. V prvním zápase nastoupí za Českou republiku v hokejovém týmu na olympiádě znovu sourozenci, obránce a útočník Zbyněk a Milan Michálkové, kteří hrají v NHL, ale pocházejí z Českých Budějovic. Ale znáte ten případ, kdy byli na jednom olympijském hokejovém turnaji dva čeští bratři a nastoupili proti sobě?
Na olympiádě ve Squaw Valley v roce 1960 tak hráli František Tikal za Československo a za Austrálii Zdeněk Tikal, který koncem 40. let minulého století emigroval. Československo tehdy vyhrálo 13:1 a z povídky spisovatele Oty Pavla je známý příběh, kdy z nešťastného souboje bratrů u hrazení vyšel Zdeněk se zlomenou rukou.
Pak se už další bratři potkávali v československém dresu. V Sapporu v roce 1972 dosáhli na bronzové medaile Jaroslav a Jiří Holíkové, v Lake Placid v roce 1980 (5. místo) pak hráli dokonce tři sourozenci: Marián, Peter a Anton Šťastní.
Stříbro ze záchodu
Jinou kuriozitu z dění na olympijských hrách přinesly dnes agentury. Podle nich si rakouský biatlonista Christoph Sumann včera pozdě večer vídeňského času doběhl pro stříbro ze stíhacího závodu na 12,5 km - přímo ze záchodu, jak to sám formuloval pro agenturu Reuters.
"Měl jsem střevní potíže," řekl závodník. "Během závodu to na mě naštěstí nepřišlo," dodal ještě. Kdo však viděl jeho finiš, v němž v posledních stovkách metrů předjel francouzského soupeře Vincenta Jaye (který startoval o cca 1:25 minuty dřív), může se i tom myslet své.
Tři Češi v tomto závodě skončili na 29., 38. a 51. místě. Agentury nenapsaly, že by měli nějaké potíže.
Jako z Comebacku
O vzkazech pro české sportovce do Vancouveru už deník jednou psal, ale po dvou medailích stojí za to se k nim vrátit. Rozdíl je v nich na první pohled patrný - zatímco jasné zlato Martiny Sáblíkové rozplakalo, v případě těsného bronzu Lukáše Bauera bylo drama závodu silnější než dojetí z radosti.
Deník Sport uveřejnil Top 9 nejlepších vzkazů, ve třetině se rovnou pláče a z dalších je zřejmé, že jsou slzy na krajíčku.
"Spousta Čechů brečela, když to zlato viděla," veršuje jedna z gratulantek. "Jsem chlap, ale brečím jako želva. Z radosti," píše dokonce gratulant. "Gratuluji k medaili, kterou jsem obrečel," přidává další z mužů.
U Lukáše Bauera se většinou věří, že bronz z patnáctky byl jen medailovým předkrmem. A ukazuje se, že adrenalin ze závodu je pro fanoušky víc než vítězství.
"Lukáši, to byla jen "záloha", abys´ měl klid na další, zlaté kousky !!!", zní jeden ze vzkazů. Další dodává: "Je to obrovský úspěch. Tohle je opravdu, jako kdybys vyhrál."
Bauerovi se ozvali i praví sportovci ze Švédska: "You did a fantastic race as always Lukas Bauer. Of course I would have liked Marcus Hellner to have the bronze. But if he is loosing it to someone than it is ok that it is you :). You really deserve all medals you will get in the competitions in Canada."
A zatím poslední vzkaz (k termínu středa 12:25 SEČ) přidali nejspíš tvůrci nováckého sitcomu Comeback: "Ahoj, si fakt hustej exot."
