Skikrosařka Zemanová po operaci zatím na Pchjongčchang nemyslí

ČTK ČTK
10. 11. 2017 17:07
Andrea Zemanová po operace zatím neřeší start na olympiádě. "Na prvním místě je zdraví," řekla česká skikrosařka novinářům při představení čepice z olympijské kolekce.
Skikrosařka Andrea Zemanová pózuje v čepici zvané Raškovka
Skikrosařka Andrea Zemanová pózuje v čepici zvané Raškovka | Foto: Milan Kammermayer

Praha - Skikrosařka Andrea Zemanová po zářijové operaci levého kolena neřeší, jestli stihne únorové olympijské hry v Pchjongčchangu. Po zákroku, který definitivně vyřešil její potíže s kolenem, se věnuje rehabilitaci.

"Na prvním místě je zdraví," řekla Zemanová novinářům při představení čepice z olympijské kolekce. O cestě na své druhé hry po pěti kruhy nemluvila. "Starostí bylo tolik, že se Andrea soustředí na rehabilitaci," uvedl její manažer Tomáš Kraus, dvojnásobný mistr světa ve skikrosu.

Kolena bolela i vleže

Čtyřiadvacetiletá Zemanová sice letos v únoru dojela osmá v SP ve Feldbergu, ale celou sezonu trpěla kvůli kolenům. "Bolela, i když jsem jenom ležela. Byly tam záněty, jak patela drhla o stehenní kost a drtila to," líčila dcera legendárního sjezdaře Bohumíra Zemana problémy, o jejichž příčině do září nevěděla.

Lékaři řešili potíže operacemi, při kterých čistili zničenou chrupavku. "Ale nebylo to ono. Dál jsem fungovala přes bolest," řekla bývalá slalomářka. Na čištění obou kolen se dostavila třikrát, ale její trápení pokračovalo. V létě proto měla omezenou přípravu. "Snažila jsem se dělat, co jsem mohla - posilku, bazén," uvedla.

Až v září došlo na radikální řez. Doktoři v čele s Jaroslavem Větvičkou zjistili příčinu bolesti. "Museli mi nařezat postranní vaz, aby mi patela zapadla do jamky a správně to fungovalo," řekla lyžařka.

První přišlo na řadu levé koleno a zlepšení ucítila jen pár dnů po operaci. "Úleva byla strašná. Třetí den to bylo lepší než rok předtím."

Odkládaná operace znamená olympijský otazník

Podobný zákrok měla nejspíše podstoupit už loni. Možná by teď už byla zdravá a chystala se na olympiádu. "Lítala jsem po doktorech z operace na operaci, které byly zbytečné, z injekce na injekci. Byl to takový rok hrůzy," konstatovala.

V minulosti měla zlomená žebra, řešila problém s plotýnkami, ale tentokrát byl její stav psychicky nejnáročnější. "Furt jsem doufala v lepší zítřky, které nepřicházely," řekla. Snažila se nepodléhat černým myšlenkám. "Ať nám život připravuje sebevětší pekla, musíme se s tím poprat. Je to psycho, ale holt tak to někdy chodí," dodala.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Po odstávce znovu začal vyrábět druhý blok Dukovan

V Jaderné elektrárně Dukovany začal v noci na úterý po dvouměsíční přestávce znovu dodávat elektřinu druhý blok. První parní turbína v něm byla připojená 27 minut před pondělní půlnocí, druhá v úterý ve 04:11. Vyrábí tak tři ze čtyř dukovanských bloků. Plánovaná odstávka bloku číslo jedna spojená s výměnou části paliva za čerstvé, kontrolami a servisem zařízení začala 13. listopadu, potrvá do konce roku.

Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů. Kvůli pravidelné výměně části paliva už letos stály její bloky číslo tři a čtyři. Druhý dukovanský blok odpojili energetici od sítě 25. září. "Odstávka byla v důsledku platnosti ochranných opatření proti šíření koronaviru i omezených kapacit v době vrcholící vlny pandemie velmi náročná," uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Turecký novinář dostal 17 let vězení, podle soudu zveřejnil tajné informace

Istanbulský soud vynesl trest 17 let vězení pro investigativního novináře Mehmeta Baransua, jehož odsoudil za zveřejnění tajných státních informací. Informoval o tom opoziční server Ahval. Baransu je ve vězení od roku 2015 a psal pro deník Taraf, který před čtyřmi lety turecký režim zakázal.

Baransu byl odsouzen za "zveřejnění informací, které měly zůstat tajné z důvodů bezpečnosti či domácích a zahraničních polických zájmů státu". Kauza se týká článku, který vyšel v listopadu 2013 v deníku Taraf pod názvem "Rozhodnutí skoncovat s Gülenem padlo na zasedání národní bezpečnostní rady (MGK) v roce 2004". Podle článku tak začala vláda pronásledovat Gülenovo hnutí rok poté, co se stal Recep Tayyip Erdogan premiérem.

Fethullah Gülen a jeho hnutí, jež si říká Hizmet (Služba), bývalo začátkem tohoto století spojencem nynějšího prezidenta Erdogana a jeho nyní vládní strany AKP. Posléze se ale oba muži názorově rozešli a Erdoganův režim označil Gülenovo hnutí v roce 2014 za teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace).

Zdroj: ČTK
Další zprávy