Tvrdý trest pro Rusy. Kvůli dopingu nesmí další čtyři roky na olympiádu ani MS

Sport Sport
9. 12. 2019 11:30
Světová antidopingová agentura WADA na pondělním kongresu v Lausanne schválila pro Rusko čtyřletý trest. Kvůli manipulování s daty z moskevské laboratoře nesmí ruští sportovci startovat pod svou vlajkou na letních olympijských hrách v Tokiu 2020 i na zimních hrách v Pekingu 2022. Na odvolání ke sportovní arbitráži v Lausanne mají 21 dnů.
Sídlo ruské antidopingové agentury RUSADA
Sídlo ruské antidopingové agentury RUSADA | Foto: Reuters

"Ruský doping příliš dlouho znevažuje čistý sport. Rusko dostalo spoustu příležitostí dát věci do pořádku a připojit se ke světové antidopingové komunitě v zájmu svých sportovců a poctivého sportu, ale místo toho si vybralo pokračovat v podvodech a zapírání," řekl prezident WADA Craig Reedie. Trest podle něj chrání zájmy ruských sportovců, kteří budou schopni dokázat, že do dopingového systému nebyli nijak zapojeni.

Kromě bojů pod pěti kruhy by tímto verdiktem měli Rusové přijít například o katarský světový šampionát ve fotbale v roce 2022. Na nadcházejícím Euru si ale zahrají.

Jestli se zákaz dotkne i takových událostí, jako je například hokejové mistrovství světa (nejbližší se koná v roce 2020 ve Švýcarsku), zatím není jasné. "To rozhodnutí je velice čerstvé, čekáme na verdikt IIHF," uvedl mluvčí Českého svazu ledního hokeje Zdeněk Zikmund.

Někteří ruští sportovci ale budou moci závodit na olympijských hrách pod neutrální vlajkou, jak tomu bylo na ZOH 2018. Nesmí být ovšem zapleteni do celého skandálu, který vypukl už před pěti lety.

V Pchjongčchangu tímto způsobem startovalo 168 ruských sportovců, včetně hokejového týmu. Dohromady získali 33 medailí, z toho 13 zlatých. Jako neutrální sportovci mají možnost už od počátku skandálu v roce 2015 sportovat vybraní ruští atleti. 

Rusko nesmí pořádat vrcholné akce

Rusové také podle verdiktu WADA nesmí žádnou vrcholnou akci ani pořádat, ani se o ni ucházet.

Tedy až na výjimky v podobě již domluvených akcí, u nichž by rušení přineslo právní důsledky. To se týká nejen Eura 2020, ale také finále Ligy mistrů 2021 v Petrohradě. Kvalifikaci na MS 2022 by Rusové rovněž měli odehrát ve svých dresech a na domácí půdě, zákaz by se vztahoval až na finálový turnaj. 

Mezinárodní fotbalová federace FIFA zatím nemá jasno, jak to bude řešit. "FIFA je v kontaktu s WADA a Asociací mezinárodních federací letních olympijských sportů (ASOIF), aby zjistila dopad tohoto rozhodnutí ve vztahu k fotbalu," uvedla v oficiálním prohlášení.

WADA také znovu suspendovala ruskou antidopingovou agenturu (RUSADA). WADA zjistila, že záznamy z moskevské laboratoře, které měly přispět k odhalení rozsahu systematického dopingu v Rusku, nejsou kompletní a vykazují i další nesrovnalosti.

"Rozhodnutí WADA si od našeho národa žádá tvrdou odpověď," prohlásil mluvčí ruské dumy Igor Lebeděv. "Zejména od našeho prezidenta (Vladimira Putina), protože jedině on má autoritu k tomu, aby do této oblasti v Rusku vnesl pořádek."

V údajích předaných letos v lednu byly mimo jiné vymazány soubory spojené s pozitivními dopingovými testy, které mohly vést k identifikaci hříšníků. Ruský ministr sportu Pavel Kolobkov dříve vysvětloval, že nesrovnalosti jsou technického rázu.

Svět sportu to poškodí víc než Rusko, kauza se táhne od roku 2015, kdy se mapoval systematický doping. Jakou roli v tom hraje Putin, nikdo nedokáže. | Video: Martin Veselovský

Před olympiádou 2016 v Riu i před loňskými zimními hrami v Pchjongčchangu rozhodoval o účasti ruských sportovců MOV, respektive jednotlivé sportovní federace. Nyní už má WADA větší pravomoc a MOV musí její verdikt respektovat.

"Mezinárodní olympijský výbor respektuje kodex Světové antidopingové agentury a podle něj se bude i řídit. Vynesené sankce jsou pro nás tedy závazné," uvedl minulý týden šéf MOV Thomas Bach, který rozesílá osobní pozvánky všem olympionikům. Bez nich žádný z nich nemůže v Tokiu ani Pekingu startovat. 

 

Právě se děje

před 32 minutami

Schodek rozpočtu se může přiblížit půl bilionu korunám, připustila Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek státního rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila to, že požádá Sněmovnu o další zvýšení schodku. Řekla to ve středu v České televizi. Naposledy Sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Ke konci května skončilo hospodaření státu schodkem 157,4 miliardy korun z dubnového schodku 93,8 miliardy korun. Květnový výsledek je tak nejhorší od vzniku ČR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy