Komentář - Bronzové utkání proti Kanadě utíkalo Čechům na olympiádě v Pchjongčchangu od samého začátku. Javorové listy se po prohře s Německem zmátořily a zasadily českému týmu šest ran. Kdykoliv se svěřenci Josefa Jandače zvedli, dostali další. Poslední zápas jim vyšel ze všech nejméně, prohráli 4:6.
Chtěli začít aktivně a vlétnout na soupeře, který už se viděl ve finále. To se povedlo. Češi stříleli ze všech pozic, tlačili se do branky. Jenže gól nedali, Růžička při první kanadské šanci fauloval a Ebbett bruslí otevřel skóre. Nic hrozného, právě Růžička dokázal už za 16 sekund vyrovnat.
Jenže za další čtvrt minuty Kanaďané po teči Kellyho znovu vedli a začala pro Čechy nedostižná honička. Investovali do snahy na dotáhnutí zbytky sil po náročném turnaji, takový Růžička měl ve čtrnácté minutě už šest střel. Zdálo se, že je otázkou času, než se Češi prosadí podruhé.
Bušili však do zavřených vrat, z brejku dostali třetí gól na 3:1, který je nejspíš zlomil. Kanaďané skórovali třikrát z osmi střel, český tým pálil v první třetině dvakrát častěji. Druhá část začala velkou českou křečí. Jako by už mužstvo kolem kapitána Martina Erata nemělo kde brát.
Bylo jasné, že pokud chtějí Češi se zápasem něco udělat, budou muset vstřelit nejméně tři góly, což v průběhu her nikdy nedokázali. Kanada hru kontrovala a čas utíkal. Po vyloučení Roye sehrál český tým hrůznou přesilovku a působil bezradně. Puky mu odskakovaly, nestačil bruslařsky.
Gól po 350 minutách nepomohl
Projevilo se, jak nevděčný je zápas o bronz. Za stavu 1:3 zřejmě dolehlo na Čechy vědomí, že po postupu přes USA jim protéká mezi prsty i druhý pokus na medaili. Od roku 2012, po 350 minutách a šesti vteřinách uťali střelecké trápení v zápasech o medaile. Ani tak z toho bronz nekoukal.
A po druhém gólu Ebbetta už vůbec ne. Český tým byl na odpis, ale nutno podotknout, že zbraně nesložil. Kovář vykřesal naději, jenže Kanada okamžitě kontrovala. Další rána pod pás. Ani po neuznaném gólu Erata se Češi nevzdali, ale za stavu 2:6 bylo na obrat pozdě.
Červenka se rozstřílel až na konci posledního zápasu, to už však mohli Kanaďané trochu slevit a o chvilku později se pustit do skromných bronzových oslav. Symbolický konec českého týmu na turnaji. Chtěl, bojoval až do závěrečného hvizdu, ale chyběla nějaká nadstavba.
Češi v Koreji dřeli, ale nezářili
To provázelo Čechy po celý turnaj. Jen vzpomeňte na klíčový duel proti Američanům, který je měl nakopnout k pozdějšímu úspěchu. Odhodlání? Ano. Převaha? Ani náhodou. Byl to šťastný postup. Kdyby tehdy O'Neill mířil v 57. minutě o pár centimetrů níže, byli by Češi už dneska doma.
Takhle dostali na olympiádě jedinečnou šanci a propásli ji. Kanada potvrdila, že má i v Evropě zásobu skvělých hokejistů, kteří opravdu dokázali hodit prohru s Němci za hlavu a namotivovat se na zápas o bronz. Třebaže to údajně nemají zrovna v povaze.
Češi si za výkon v posledním zápase medaili nezasloužili, neuděluje se za pět minut. Další šanci dostanou už za dva měsíce na mistrovství světa v Dánsku, čekání na medaili se protáhne na rovných šest let.
