Londýn - V závěru olympijského finále už skifař Ondřej Synek zvolnil, věděl, že boj o zlato prohrál. Chvíli se tvářil smutně, víc ale v jeho tváři byla znát únava. V závěru, kdy chtěl ještě atakovat Mahého Drysdalea z Nového Zélandu, mu došly síly. Nakonec Synkovi ale stříbro udělalo velkou radost.
Větší než na OH v Pekingu před čtyřmi lety, kde jste také byl druhý?
Obě medaile mi udělaly radost. Za oběma je stejně hodně kvalitní práce, udělal jsem maximum pro obě. Možná víc se mi líbí ta pekingská, ale mají stejnou hodnotu. Tahle je ale hodně těžká, někde jsem četl, že má půl kila.
Byl jste považován za největšího favorita, vyhrával jste až do finále všechny jízdy...
Já si nemyslím, že jsem byl největší favorit. Myslím, že jsme byli s Drysdalem oba spolufavorité. Ale na člověka to samozřejmě dolehne. Není to snadné se s tím úplně vyrovnat. Byl jsem poslední dva týdny hodně nervózní.
Byl to proto váš zatím nejtěžší závod?
Spíš psychicky. Bylo to hrozné vypětí, velký tlak. Zajímá se o to strašné množství lidí. Možná je lepší nebýt favorit a pak překvapit. Ale tím, že mám nějaké úspěchy, tak to tak bylo.
Před finále vám kvůli sílícímu větru vyměnili dráhy, z trojky jste jel v šestce, Drysdale v pětce. Mělo to na průběh závodu nějaký vliv?
Říkali nám dopředu, že to může nastat. Tak jsem se tím řídil a vyhrával všechny jízdy, abych dostal nejlepší dráhu. Když jsem šel na start, vítr foukal po směru jízdy, což by nebylo úplně příjemné, ale pak se zase stočil. Rozdíl mezi pátou a šestou dráhou ale žádný nebyl.
Trenér říkal, že kdybyste vyhrál, že by odešel asi už do důchodu...
Tak to asi ještě nějaký ten pátek se mnou bude muset vydržet (smích). Ještě nechci končit. Ještě mám jednu olympiádu před sebou, uvidíme, jak vydrží zdraví. Chuť mám. Můžu se o to pokusit možná i klidně dvakrát. Ještě nic není ztracené.
Pogratulovala vám Miroslava Knapková, kterou čeká finále v sobotu. Co jste si řekli?
Gratulovala mi a říkala, že má před sebou velký kus práce, musí se soustředit. Medaile se jí líbila hodně, má motivaci. Může vyhrát úplně s přehledem, i když to bude mít těžké. Každopádně se na ni půjdu podívat.
Přejete třiatřicetiletému Drysdalovi první zlatou medaili v kariéře?
Přeji mu, že vyhrál, byl dneska lepší, ale je to soupeř. Chci vždy porazit každého. I největšího kamaráda. Bylo mi ale líto Švéda Lasse Karonena, kterému to o kousíček nevyšlo. Byl smutný. Ale medaili mohou mít jen tři.
Co jste si řekli s Drysdalem po závodu?
Gratuloval jsem mu. Na něm bylo vidět, že byl hrozně šťastný. V Pekingu byl největší favorit, tam mu to nevyšlo, udělal pro to všechno, já taky, ale byl lepší.
Drysdale se ke zlatu dlouho upínal, nakonec ho vybojoval. Může váš příběh skončit stejně?
Pro mě je teď hlavní zlato doma, protože budeme mít přírůstek do rodiny. Musím se podívat na telefon, jestli žena už neporodila. Ale snad ne. Čekají na mě, doufám, že to stihnu. Termín máme příští týden. To je pro mě největší zlato. Možná mám proto víc medailí než on.
