Londýn - V dávných dobách pomocí šermu rytíři dobývali nová území či srdce dam, dnes sportovci s kordem v ruce bojují o medaile.

Jak už sama historie napovídá, jde o jeden z nejstarších sportů. Šerm se usadil v programu olympijských her už při jejich samotném vzniku v roce 1896 a jako jeden z mála disciplín tam vydržel bez přestávky dodnes.

Soutěží se se třemi typy zbraní - s fleretem, kordem a šavlí. Liší se nejen tvarem a délkou (kord, fleret 90 cm, šavle 88 cm) ale také způsobem boje. Zatímco s šavlí je dovoleno sekat i bodat, u fleretu a kordu se počítá pouze zásah hrotem zbraně.

Cílem každého šermíře je zasáhnout soupeře dřív, než zasáhne on jeho. A to do bodované oblasti. Ta se opět liší podle toho, co má závodník v ruce.

S kordem se může šermíř trefovat do celého těla soupeře, s fleretem pouze do trupu a s šavlí do těla od pasu nahoru. Oba sportovci se pohybují na neklouzavém čtrnáct metrů dlouhém a dva metry širokém povrchu takzvané planši.

Na zásahy dohlíží elektronika

Každý je navlečený do speciální výstroje, která je šňůrou propojena s elektronickým zařízením, které signalizuje kontakt zbraně s povrchem výstroje. Pokud je zásah platný, rozsvítí se červené nebo zelené světlo, pokud ne, tak světlo zůstane bílé.

Všemu přihlíží rozhodčí, který kontroluje zda šermíř opravdu trefil bodovanou plochu.

Jeden souboj má tři části po třech minutách. Vítěz ale může být znám dříve, pokud nasbírá 15 přesných zásahů. Šermíři pak postupují pavoukem až do případného finále.

Fanoušci šermu si na olympiádě přijdou na své. Soutěží totiž muži, ženy i týmy. Výjimkou je fleret, kde není kategorie mužských týmů a jednotlivců žen.

A kdo bude letos favoritem? Mezi šermířskou elitu patří obecně Evropané, hlavně Francouzi a Italové. Češi se do Londýna nedostali.