Znovu bez olympiády. Už je to okaté, jde o problém v osobní rovině, mrzí Schützovou

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
2. 2. 2022 18:06
Její jméno se objevilo v nominaci ženské běžkařské reprezentace pro olympiádu v Pekingu, ale později z ní byla Sandra Schützová vyškrtnuta. Svaz lyžařů se rozhodl místo povolených sedmi pozic zaplnit pouze pět a hájí se tím, že Schützová nesplňuje kritéria. Třicetiletá závodnice tak zřejmě definitivně přišla o olympijský sen a tvrdí, že na vině jsou osobní půtky.
Sandra Schützová se ani napotřetí nedočkala olympijské účasti a v reprezentaci končí.
Sandra Schützová se ani napotřetí nedočkala olympijské účasti a v reprezentaci končí. | Foto: Czech-Ski/Bóša

V pátek 14. ledna jste se objevila v nominaci, kterou schválil Český olympijský výbor. Proč jste do Pekingu neodjela?

Podle mě se tak stalo na žádost reprezentačního trenéra (Jana France, pozn. red.), který si prosadil přání jet do Pekingu pouze se svými pěti děvčaty. Svaz se rozhodl nevyužít dvě místa v sedmičlenné kvótě, nejede ani původně nominovaná Barbora Antošová.

Snažila jste se zjistit, proč svaz dvě místa nevyužil?

Věděla jsem, že jsem v rozšířené nominaci a že se čeká na konečnou kvótu. Když jsem viděla, že je to sedm míst, očekávala jsem telefon, že bych teda měla jet. Nicméně pak se tam rozsvítila pětka. Kontaktovala jsem reprezentačního trenéra, ptala jsem se ho, co se stalo, ale dodnes mi neodpověděl.

Přitom nominace vás i Barbory Antošové byla v polovině ledna už zveřejněna, objevily jste se v seznamu olympioniků v médiích.

To je na tom asi to nejhorší. Úsek běžeckého lyžování odeslal nominaci na Český olympijský výbor, ten ji zveřejnil. Ale nakonec je vše jinak.

Reakce Svazu lyžařů ČR

"Vždy platilo a platit by mělo, že trenéři si vybírají jen ty závodníky, kteří splňují výkonnostní kritéria a o kterých jsou přesvědčeni, že dokážou v té nejtěžší konkurenci obstát."

"Jediným kritériem pro nominaci na ZOH do Pekingu byla výkonnost a všichni měli dostatek příležitostí, aby ji prokázali. V případě týmu žen ji potvrdilo pět závodnic, které jsme do Pekingu finálně nominovali. Se všemi členkami týmu bylo o nominaci náležitě komunikováno."

- uvedl předseda běžeckého úseku svazu Aleš Vaněk pro deník Blesk

Svaz reagoval včera pro deník Blesk ústy předsedy běžeckého úseku Aleše Vaňka. Co jste říkala na jeho prohlášení?

Nominační kritéria byla vždy nastavena tak, že nebylo v silách mnoha našich závodníků je splnit. V poslední kolonce pak vždy stálo, že doplnění týmu navrhuje trenér. Nechápu, proč místo sedmi míst obsadil jen pět.

Takže jste věřila, že se na olympiádu dostanete i přesto, že v aktuální sezoně jste odjela jediný závod Světového poháru a v něm jste v Davosu v prosinci skončila až na 72. místě?

Bylo to složité, protože v ten moment jsem závodila se zdravotními problémy. Dostala jsem jednu příležitost, holky v té době už měsíc závodily. Snažila jsem se tam nechat všechno. Dá se vypíchnout tento můj jediný výsledek ze svěťáku, kdy jsem nejela zdravá, a srovnat ho s nejlepšími výsledky ostatních holek, ale to není úplně fér.

Berete to ze strany svazu tak, že tady jste příležitost promarnila?

Nominační kritéria platila jen pro Světový pohár, takže nevím, jak myslí větu, že všichni měli dostatek příležitostí. To si teda nemyslím, ale asi záleží na úhlu pohledu. A když už teda svaz kontroval mým nejhorším výsledkem, já můžu říct, že v poslední konfrontaci v Rakousku v rámci Alpen Cupu jsem na desítce o více než minutu a 20 vteřin porazila Terezu Beranovou, která by měla v Pekingu rozjíždět štafetu.

Napsala jste, že je to největší křivda za dvacet let, co se věnujete běžeckému lyžování, a že jich nebylo málo. Delší dobu už pociťujete ústrky ze strany svazu?

Už hrozně dlouho. Celý příběh začal už v dorostenkách, kdy jsem měla jít dříve do juniorské reprezentace, ale šla tam holka, která měla sice horší výsledky, jenže její tatínek dával peníze do svazu. Podobná věc jako letos mě potkala před Soči, před Pchjongčchangem. Myslím, že šlo o jiné než sportovní zájmy. Teď je ale pointa v něčem jiném.

V čem?

Že by se místa na olympiádu přece neměla odmítat. Vždy jsme jako národ na ta místa v běžeckém lyžování spíš čekali, teď je máme k dispozici a odmítneme je. Není to dobrý tah. Vnímám to v osobní rovině, už třetí olympiáda mi nevyšla a teď to bylo nejvíce okaté. Do Soči a Koreje poslali někoho jiného, to se dá aspoň pochopit tak, že někomu trenér věří víc. Jenže teď ani nikoho jiného neposlali, jen vrátili místa.

Když jste říkala, že křivd bylo hodně, bylo pro vás těžké vydržet s nimi v reprezentaci tolik let?

Bylo to náročné, ale pořád jsem věřila a naivně doufala, že se to změní. Že výkonností to překonám. Jenže když jsem třeba na mistrovství světa 2017 v Lahti jako jediná splnila nominační kritéria, stejně mě pak po dvou závodech poslali domů, protože tam chtěli někoho jiného. Nikdy nerozhodovala primárně výkonnost, což je strašně smutné.

Z reprezentace běžeckého lyžování odcházíte k seriálu dálkových běhů. To berete jako novou výzvu?

Rozhodně, chtěla bych se jim věnovat, ale musím tomu přizpůsobit trénink. Něco jiného je jet půlhodinovou desítku, něco jiného odjet 50 kilometrů soupaž. Zaměřím se na dálkové běhy a věřím, že tam najdu lepší prostředí. Už ze zkušeností, které mám, vím, že je to takové rodinnější. Zlá krev tam nekoluje.

Co vás na laufech láká po sportovní stránce?

Chtěla jsem tam přeskočit v příští sezoně po olympiádě. Ale opravdu mě nejvíce láká ten klid. Budu závodit a neřešit žádné osobní půtky kolem, které člověka strašně unavují.

V lednu jste běžela La Diagonelu ve Švýcarsku a slavnou italskou Marcialongu. Jaké jste nabrala zkušenosti?

Měla jsem dost času jich posbírat hodně. (úsměv) Je to pro mě všechno nové, nejsem zvyklá se při závodě občerstvovat, tady je to přitom hodně důležité. Každý závod je pro mě cenný, může mi někdo poradit, ale zažít si to musím sama. 55 kilometrů ve Švýcarsku pro mě bylo nejdelší měřenou aktivitou na běžkách, na Marcialonze jsem si tu metu zase posunula na 70 kilometrů.

Dálkové běhy vypadají v televizi krásně, když ještě ke všemu vyjde počasí. Užije si to i závodník, nebo v tak dlouhém závodě trpí?

V cíli jsem zaslechla i věty, že si to někdo užil, ale já bych to takhle nepojmenovala. Jinak jsou to samozřejmě hezké závody, a když je krásně, je to lepší než vítr a sněžení jako na Diagonele. Bylo to pro mě něco nového a těžkého, neprožívala jsem úplně pocity štěstí. Třeba na to dojde, až budu mít s laufy více zkušeností.

Navíc jste v Itálii při závodě ztratila sluneční brýle. Našly se?

Bohužel ne. Stalo se mi to asi tři kilometry po startu, Marcialonga mi tak hned v druhém sjezdu docela zhořkla, ale jinak to byl moc pěkný závod.

V zimě laufy a v létě se budete i nadále věnovat kolečkovým lyžím? Vloni jste na nich vyhrála letní Světový pohár.

To musím ještě pořádně promyslet. Na kolečkových lyžích budu dál trénovat, ale dálkové běhy jsou hodně o soupaži a více kilometrech. Záleží na tom, jak mi závody na kolečkových lyžích zapadnou do tréninku.

 

Právě se děje

Další zprávy