Praha - Obhájkyně olympijského zlata ve snowboardcrossu Eva Samková se do Koreje těší na těžkou trať, na které se budou 16. února rozdělovat medaile. Ráda by jednu z nich získala, ale nechce si připouštět nervozitu z olympijského závodu. Do dějiště her se vydala dnes.
Sebevědomí jí dodalo lednové vítězství v závodě Světového poháru v tureckém Erzurumu. Pohodu získávala také při tréninku s dalšími českými snowboardcrossaři v Rakousku, kam minulý týden zamířila místo závodu SP ve Feldbergu. "Cítím se dobře, takže si myslím, že to bude hezké. Ambice jiné než být na bedně mít nemůžu a ani mít nechci," řekla Samková novinářům na letišti.
Nechce ale na sebe nechat dolehnout tlak výjimečného závodu, který se koná jednou za čtyři roky. "Když se to nepovede, tak co. Už jsem to jednou vyhrála a můžu vyhrát zase něco dalšího. Nejsem ještě tak stará, můžu jet ještě na další (olympiádu)," poznamenala čtyřiadvacetiletá rodačka z Vrchlabí.
Těší se na olympijskou atmosféru, kdy může v dějišti závodu strávit delší dobu a být v olympijské vesnici s kolegy z reprezentačního týmu. Ráda fandí kamarádům. "Když stojím dole a sleduju kámoše, jak vyhrává, tak je to pro mě asi silnější, než když vyhrávám sama," svěřila se.
Ještě nemá nastudovaný program, ale určitě se chystá na hokej a ráda by viděla i někdejší spolužačku Karolínu Erbanovou na rychlobruslařském oválu a biatlonisty. Nenechá si ujít ani páteční slavnostní zahájení. "My máme dost času. Minulou olympiádu to bylo krásné, nám se to líbilo hrozně. Po tom zahájení má člověk pocit, že už to začalo. V týmu jsme společně zpívali hymnu. Já to mám ráda," vysvětlila.
Má šanci být vlajkonoškou českého týmu, přímo v dějišti her o tom rozhodnou sportovci. Líbilo by se jí nést českou vlajku. "Protože to volí sportovci, tak by to pro mě byl mnohem silnější zážitek. Pamatuju si, jak jsem šla na tom nástupu minule a bylo to hezké. A to jsme šli jenom v davu. Je to určitě velká čest," řekla.
Do Pchjongčchangu si zabalila i plyšovou ovečku Shauna, kterou dostala od otce. Ten krátce před závodem v Erzurumu zemřel. Samková mu věnovala vítězství v Turecku a ani na olympiádě se myšlenkám na něj nevyhne. "Vždycky se to člověku minimálně jednou denně dostane do hlavy, protože jsme toho spolu zažili hrozně moc. Je to takové složité," dodala.
