reklama
 
 

Recept pro Česko? V Norsku sportuje 93 procent dětí, týmového ducha tmelí tacos. A nestrpí idioty

26. 2. 2018 14:51
Norská výprava v Pochjongčchangu získala 39 medailí, čímž překonala rekord USA z Vancouveru 2010.

Praha/Pchjongčchang - Zimní olympijské hry, které v neděli skončily v jihokorejském Pchjongčchangu, zcela ovládlo Norsko. Norští sportovci získali 39 medailí a překonali dosavadní rekord USA z Vancouveru z roku 2010. Takový úspěch národa s pouhými 5,2 milionu obyvatel lze sotva zdůvodnit pouhým konstatováním, že tato severská země se může těšit z dlouhých zim s dostatkem sněhu a že zimní sporty, především pak lyžování, jsou součástí životního stylu Norů.

Podle norských reprezentantů a funkcionářů je pro úspěchy neméně důležitý týmový duch, upřednostňování radosti ze sportu před soutěživostí za každou cenu i obrovské množství místních klubů, které nabízejí norským dětem a mládeži možnost sportovat.

Jak zní jedno norské rčení, "Norové se rodí s lyžemi na nohou". Výlety do přírody, v zimě na běžkách a v létě pěšky, jsou pro velkou část Norů ideální představou, jak trávit víkendy. V zemi s nesmírnou rozlohou a velmi malým zalidněním k tomu mají ideální podmínky. Kupříkladu obyvatelé metropole Osla mají v těsné blízkosti města k dispozici více než 2600 kilometrů upravovaných běžeckých stop, z nichž mnoho je osvětlených. Sezona zde nezřídka trvá od října do konce dubna.

Do rozvoje sportovní infrastruktury může Norsko jako bohatá ropná velmoc investovat značné finanční prostředky, což také napomáhá budování široké sportovní základny. "Naší představou je sport pro všechny," řekl britskému deníku The Guardian předseda norského olympijského výboru Tom Tvedt. "Děti mladší 12 let by se měly sportem hlavně bavit. Takže do té doby se nesoustřeďujeme na to, kdo vyhrává. Místo toho se snažíme přitáhnout děti do některého z našich 11.000 místních sportovních oddílů. V těchto organizacích pravidelně sportuje 93 procent dětí a mládeže v Norsku. Všichni naši medailisté začínali v místních sportovních oddílech," dodal.

Tuto filozofii potvrzuje i Tore Övrebö, šéf organizace Olympiatoppen, která sdružuje vědce, trenéry, výživové poradce a další, kdo pracují s olympioniky. "Děti do 13 let mohou soutěžit, ale nezaznamenává se, kdo skončil na prvním, druhém, třetím místě. Chceme, aby si děti hrály. Aby se rozvíjely po společenské stránce. Aby příliš nedychtily po vítězství. Při sportování a hrách se toho hodně naučí. I to, že je nikdo nehodnotí, že nikdo neměří jejich výsledky, jim dá hodně. Cítí se lépe a u sportu zpravidla déle vydrží," citoval list The Time Övreböa, podle něhož má hlavní motivací sportovců po celou jejich kariéru být právě zábava a trávení času s přáteli.

Tento přístup si pochvalují i sami norští reprezentanti. "Kultura a prostředí, ve kterém vyrůstáme, jsou skvělé," řekla dvojnásobná stříbrná medailistka ze superobřího slalomu a sjezdu z Pchjongčchangu Ragnhild Mowinckelová.

Norský zimní olympijský tým trénuje společně i mimo sezonu a je pověstný tím, že každý pátek jeho členové, společně se svými manžely, manželkami či partnery, společně večeří mexické tacos, podobně, jak je to poněkud překvapivě v pátek večer tradicí v mnoha norských rodinách. V přípravě jídla se střídají. Před závody spolu zase norští olympionici hrají karty a další hry. "Myslím si, že je to dobrý způsob, jak budovat tým," uvedla Mowinckelová.

Norský lyžař Leif Kristian Nestvold-Haugen, který byl na olympiádě členem bronzového týmu v alpském lyžování smíšených družstev, prohlásil, že není nic neobvyklého, když spolu členové týmu společně tráví na pokoji 250 dní v roce. "Zřídkakdy spíme v pětihvězdičkových hotelech a nemíváme jednolůžkové pokoje. Někdy máme pokoj, kde je jenom manželská postel. Pak spíme s kolegou v jedné posteli. Nevidím v tom problém," řekl deníku The Guardian.

Podle Mortena Aasena, který reprezentoval Norsko v jezdectví na letní olympiádě v roce 1992, jde tato pospolitost někdy tak daleko, že nejlepší sportovci finančně přispívají těm méně úspěšným, aby se mohli účastnit tréninkových kempů. "Tento přístup je typický pro celý systém. Nevěnujeme se bobovému a skeletonovému sportu, protože to stojí příliš mnoho peněz. To je takový norský paradox. Jsme velmi bohatá země, ale věříme v socialismus. V to, že úspěch by měl být především výsledkem tvrdé práce a pospolitosti," dodal.

Norští olympionici také nedostávají od svých svazů žádné odměny a prémie. "Domníváme se, že prémie dělají z lidí něco, co by být neměli," objasnil Övrebö. A podle stříbrného a bronzového medailisty z Pchjongčchangu lyžaře Kjetila Jansruda platí v norském olympijském týmu ještě jedno pravidlo: "Není v něm místo pro idioty". "Není důvod, proč by se dobrý sportovec měl chovat jako pitomec. Takové v týmu jednoduše nestrpíme," řekl listu The Guardian.

autor: ČTK | 26. 2. 2018 14:51

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama