Intuitivně by leckoho napadlo, že zimní olympiádě bude stejně jako té letní vládnout nějaká globální velmoc. Ve skutečnosti je to ale ani ne šestimilionové Norsko. S jednou významnou kaňkou. V nejsledovanějším sportu zimních her, ledním hokeji, navzdory bohatství dlouhodobě strádá.
Norsko na skončeném sportovním svátku v Miláně a Cortině d'Ampezzo získalo 41 medailí, z toho 18 zlatých. V obou hodnotách bezpečně vyhrálo před druhými Spojenými státy.
Medailové pořadí zemí na zimní olympiádě tak Norové ovládli už počtvrté v řadě a celkově pojedenácté. Druhý je se sedmi prvenstvími Sovětský svaz, třetí příčku drží díky třem triumfům Německo.
Norsko vévodí i historickému medailovému žebříčku. Druzí Američané zaostávají o desítky cenných kovů.
Z hokeje, zlatého hřebu každých zimních her, však severská země nemá jedinou „placku“. A ani se tomu neblíží. Mužská reprezentace v Miláně chyběla, podruhé v řadě se nekvalifikovala. Ženy nehrály pod pěti kruhy nikdy.
Všechny státy, s nimiž Norsko sdílí hranici, tedy Švédsko, Finsko a Rusko, jsou přitom hokejové velmoci. S prvními dvěma spojuje Nory i kulturní blízkost. Proč tedy jako jediní v hokeji zaostávají?
„Při pohledu zvenčí to nedává smysl, zvlášť s ohledem na pozici Norska v jiných zimních sportech,“ napsal online deník The Athletic, který se tématu během her v Miláně věnoval.
Vysvětlení začíná u geografie. Norsko je podstatně hornatější než Švédsko s Finskem, což spíš než k hokeji vybízí k lyžování, sportu, jehož různé podoby si Norové podmanili.
Na to se váže kultura. „V Norsku máme hodně vzorů, ale jsou to sportovci ze spousty jiných sportů: běžci na lyžích a podobně,“ prohlásil šéf norského hokeje a bývalý reprezentační obránce Petter Salsten. „Při náboru mladých máme možná větší konkurenci.“
Jediný norský hokejista, který se doma těší velké popularitě, je Mats Zuccarello, jeden z pouhých tří Norů v severoamerické NHL.
Jinak je hokej poměrně přehlíženým sportem. Podle IIHF má Norsko mezi muži kolem osmi tisíc juniorů, zhruba sedmkrát méně než Švédsko a čtyřikrát méně než Finsko.
Mezi Nory není populárnější jen lyžování, ale také fotbal nebo házená.
Změna podle všeho jen tak nepřijde. Norsko je sice i na poměry Evropy velmi bohaté, ale do hokeje peníze příliš nepumpuje.
Za posledních deset let vzniklo pouze sedm nových hřišť. Celkem je v zemi 54 krytých kluzišť, tedy méně než ve stokilometrovém okruhu kolem švédského hlavního města Stockholmu. Navíc se koncentrují hlavně na jihu země, což může odrazovat zájemce o hokej ze severu.
Důvody relativně nerozvinuté hokejové infrastruktury jsou i historické. Tamní hokejový svaz vznikl v roce 1934, více než dvě dekády po tom švédském. A nedlouho poté zbrzdila vývoj norského hokeje druhá světová válka.
Pětiletá německá okupace severský stát značně poničila a způsobila mu ekonomické škody. To neutrální Švédsko zasaženo nebylo.
„Norové se museli soustředit na obnovu své země, zatímco my ve Švédsku jsme se mohli věnovat méně naléhavým problémům a třeba i investovat do něčeho tak všedního, jako jsou sportovní zařízení,“ poznamenal Josef Fahlén, profesor sportovní pedagogiky na univerzitě ve švédském městě Umea.
Momentálně má norský hokej i důvod k optimismu. Posledními dvěma drafty NHL prošlo hned šest Norů, z toho dva v prvním kole. To je historicky nevídané.
K reálné šanci na olympijskou medaili bude ale třeba chrlit takové talenty pravidelně.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Češi obezitu vnímají jako nemoc. Mnozí ale nevědí, kde hledat odbornou pomoc
S nadváhou nebo obezitou se potýká velká část populace a problém se stále častěji objevuje i u dětí.
Politolog řekl o Kupkovi slova, která ho nepotěší. Šéf ODS se hájí stínovou vládou
Předseda ODS Martin Kupka se ocitá pod tlakem, sotva převzal v lednu vedení strany. Preference ODS stagnují, někteří komentátoři ho kritizují, a do toho STAN Víta Rakušana už možná Kupku dokonce poráží. Ten proto hledá způsoby, jak propadu ODS zabránit. „Jsem rád, že komentátoři nastavují nějakou laťku, snažím se být co nejaktivnější,“ reaguje na výtky. A v pondělí představuje svou stínovou vládu.
ŽIVĚ Ceny ropy kvůli eskalaci války na Blízkém východě stouply nad 100 dolarů
Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
„Moc skrytá za hábitem“. Kdo je nový duchovní vůdce Íránu?
Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého Alího Chameneího. V neděli o tom informovaly tiskové agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Věrnost novému ajatolláhovi už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda.
ŽIVĚ Do Prahy se repatriačním letem z Rijádu vrátilo 180 Čechů
Do Prahy se v pondělí krátce před 07:00 vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, kterým ze saúdskoarabského Rijádu přicestovalo 180 Čechů. V noci přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, řekla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková.