Reklama
Reklama

"Nedává to smysl." Bohatá země kraluje zimní olympiádě, hokej jí ale nejde

Intuitivně by leckoho napadlo, že zimní olympiádě bude stejně jako té letní vládnout nějaká globální velmoc. Ve skutečnosti je to ale ani ne šestimilionové Norsko. S jednou významnou kaňkou. V nejsledovanějším sportu zimních her, ledním hokeji, navzdory bohatství dlouhodobě strádá.

Norská hokejová reprezentace na MS 2025
Norská hokejová reprezentace na MS 2025Foto: Profimedia
Reklama

Norsko na skončeném sportovním svátku v Miláně a Cortině d'Ampezzo získalo 41 medailí, z toho 18 zlatých. V obou hodnotách bezpečně vyhrálo před druhými Spojenými státy.

Medailové pořadí zemí na zimní olympiádě tak Norové ovládli už počtvrté v řadě a celkově pojedenácté. Druhý je se sedmi prvenstvími Sovětský svaz, třetí příčku drží díky třem triumfům Německo.

Norsko vévodí i historickému medailovému žebříčku. Druzí Američané zaostávají o desítky cenných kovů.

Z hokeje, zlatého hřebu každých zimních her, však severská země nemá jedinou „placku“. A ani se tomu neblíží. Mužská reprezentace v Miláně chyběla, podruhé v řadě se nekvalifikovala. Ženy nehrály pod pěti kruhy nikdy.

Reklama
Reklama

Všechny státy, s nimiž Norsko sdílí hranici, tedy Švédsko, Finsko a Rusko, jsou přitom hokejové velmoci. S prvními dvěma spojuje Nory i kulturní blízkost. Proč tedy jako jediní v hokeji zaostávají?

„Při pohledu zvenčí to nedává smysl, zvlášť s ohledem na pozici Norska v jiných zimních sportech,“ napsal online deník The Athletic, který se tématu během her v Miláně věnoval.

Vysvětlení začíná u geografie. Norsko je podstatně hornatější než Švédsko s Finskem, což spíš než k hokeji vybízí k lyžování, sportu, jehož různé podoby si Norové podmanili.

Na to se váže kultura. „V Norsku máme hodně vzorů, ale jsou to sportovci ze spousty jiných sportů: běžci na lyžích a podobně,“ prohlásil šéf norského hokeje a bývalý reprezentační obránce Petter Salsten. „Při náboru mladých máme možná větší konkurenci.“

Reklama
Reklama

Jediný norský hokejista, který se doma těší velké popularitě, je Mats Zuccarello, jeden z pouhých tří Norů v severoamerické NHL.

Jinak je hokej poměrně přehlíženým sportem. Podle IIHF má Norsko mezi muži kolem osmi tisíc juniorů, zhruba sedmkrát méně než Švédsko a čtyřikrát méně než Finsko.

Mezi Nory není populárnější jen lyžování, ale také fotbal nebo házená.

Změna podle všeho jen tak nepřijde. Norsko je sice i na poměry Evropy velmi bohaté, ale do hokeje peníze příliš nepumpuje.

Reklama
Reklama

Za posledních deset let vzniklo pouze sedm nových hřišť. Celkem je v zemi 54 krytých kluzišť, tedy méně než ve stokilometrovém okruhu kolem švédského hlavního města Stockholmu. Navíc se koncentrují hlavně na jihu země, což může odrazovat zájemce o hokej ze severu.

Důvody relativně nerozvinuté hokejové infrastruktury jsou i historické. Tamní hokejový svaz vznikl v roce 1934, více než dvě dekády po tom švédském. A nedlouho poté zbrzdila vývoj norského hokeje druhá světová válka.

Pětiletá německá okupace severský stát značně poničila a způsobila mu ekonomické škody. To neutrální Švédsko zasaženo nebylo.

„Norové se museli soustředit na obnovu své země, zatímco my ve Švédsku jsme se mohli věnovat méně naléhavým problémům a třeba i investovat do něčeho tak všedního, jako jsou sportovní zařízení,“ poznamenal Josef Fahlén, profesor sportovní pedagogiky na univerzitě ve švédském městě Umea.

Reklama
Reklama

Momentálně má norský hokej i důvod k optimismu. Posledními dvěma drafty NHL prošlo hned šest Norů, z toho dva v prvním kole. To je historicky nevídané.

K reálné šanci na olympijskou medaili bude ale třeba chrlit takové talenty pravidelně.

Reklama
Reklama
Reklama