


Byl jediným z českých hráčů, kdo na Dány v předkole play off platil. A podobné je to po celou dobu olympiády. Martin Nečas mužstvo táhne, se třemi góly a čtyřmi přihrávkami patří mezi nejproduktivnější hokejisty turnaje a před čtvrtfinále proti Kanadě se snažil zachovat si pozitivní náladu.

Od našeho zpravodaje v Itálii - Obrovská rychlost, otočky kolem vlastní osy a okamžité hledání si pozice na střelu. Nečas v nervózním duelu s Dány naplno ukázal své přednosti a výrazně přispěl k výhře 3:2.
Jako jediný z českých útočníků dokázal svým pohybem narušit soupeřův val. Ve druhé třetině otevřel skóre výstavní pumelicí v přesilovce a významně se podíval směrem na střídačku.
Svým výkonem chtěl strhnout celý tým.
U druhého českého gólu to byl on, kdo pro změnu rozjel akci přesnou žabičkou na Jana Ruttu, který pak souhru ještě vyšperkoval pasem na skórujícího Davida Kämpfa.
"Stává se hvězdou. Jeho bruslení a schopnost uniknout ze stísněného prostoru je úžasná,“ řekl na Nečasovu adresu David Pastrňák.
Na pozici hlavní české hvězdy se před turnajem počítalo s ním, jenže útočník Bostonu se hledá. Stejně jako se hledá jeho ideální ukotvení v sestavě.
Naopak v Nečasově případě může trenéra Radima Rulíka těšit, že jeho spolupráce ve formaci s Kämpfem a Filipem Chlapíkem funguje.
"Budujeme souhru, kromě úvodního zápasu jsme v těch dalších byli už ve stejné lajně. Cítím, že se tvoří nějaká chemie a sebevědomí,“ odpovídal Nečas.
Výbornou formu si přenesl z NHL, kde v dresu Colorada v aktuální sezoně nasbíral 62 bodů v 52 zápasech. České fanoušky vystrašil, když v zámoří vynechal několik posledních utkání před odletem do Milána, ale tady se zdá být zcela v pořádku.
"Zatím je náš nejlepší hráč, táhne nás. Jsme dobří kamarádi, v létě spolu trénujeme a vím, čeho je schopný. Umí tu svoji otočku v rychlosti, udrží se na puku,“ chválil Nečase další útočník Tomáš Hertl.
Ten však stejně jako Pastrňák neprožívá dobrý turnaj. V zápase s Dánskem byl dvakrát vyloučen, pod pěti kruhy ještě ani nebodoval. Trápí se.
"Ve čtvrtfinále proti Kanadě to nemůže být o jednom člověku,“ podotkl Hertl. "Potřebujeme brankáře a všechny čtyři lajny, musíme být připraveni. Kanada zatím na turnaji dominuje,“ dodal.
Češi budou hrát čtvrtfinále proti zámořskému gigantovi ve středu od 16:40. Na odpočinek po dramatické bitvě s Dánskem mají necelý den.
V prvním utkání Kanadě podlehli 0:5. Drželi se v první třetině, jenže těsně před sirénou inkasovali a pak už nestíhali. Neměli šanci. Kanaďané posléze přejeli Švýcary 5:1, Francouze 10:2 a prolétli přímo do čtvrtfinále.
"Ten první zápas jsme jim nechali, protože jsme věděli, že na ně narazíme znovu,“ odlehčil situaci Nečas.
"Musíme být chytří, nebýt tak vylučovaní jako s Dány, protože by nás to mohlo stát zápas. Musíme odevzdat maximum, je to největší utkání našich životů a moc se na to těšíme. Je třeba využít šancí, které dostaneme,“ pokračoval už vážně.
Na otázku, co je třeba k zaskočení favorita, odpovídal také Hertl.
"Snad budeme mít dobrý start a dáme gól, od kterého bychom se mohli odrazit. Musíme vydržet hrát naši hru celých 60 minut. Pokud na vteřinu polevíme, zápas může být ztracený,“ zamyslel se.
Jenomže hrát bez výpadků se zatím Čechům nepovedlo ani jednou na olympijském turnaji. Ani proti Dánsku, ani proti Francii.



Když se řekne Maratónec, kulturně zběhlejším divákům a divačkám se nejspíš vybaví tři skutečnosti: Dustin Hoffman v roli studenta a vášnivého běžce, Laurence Olivier jako sadistický nacistický válečný zločinec a otázka, která se během filmu vrací s čím dál zlověstnějším podtónem: „Je to bezpečné?“ Od premiéry snímku Maratónec uplyne letos 50 let.



Ještě před pár lety měla být éra vychrtlých modelek definitivně pryč. Mluvilo se o body positivity, větší tělesné rozmanitosti a o tom, že móda už nemusí vypadat jako přehlídka jediné tělesné konstituce. Jenže velmi štíhlé postavy se znovu objevují v módě, na sociálních sítích i v popkultuře. A s nimi se vrací i estetika, která nápadně připomíná 90. léta.






Rusko dostalo přes léto významnou pomoc z nečekaného místa. Ukrajinské útoky proti jeho ropné infrastruktuře, které probíhají už půl roku, připravily Rusko o zásoby pohonných hmot. Kreml tuto díru lepí dovážkami ze zahraničí. Podle nového zjištění i ze země, která je ve „věčné“ válce s jedním z hlavních ruských spojenců.



Dvanáctiletá Micaela Colettiová ležela večer 9. října 1963 v posteli, když uslyšela ránu připomínající hrom. O pár okamžiků později ji obří vlna vyrvala z domu a odnesla údolím stovky metrů daleko. Micaela přežila. Téměř dva tisíce dalších lidí nikoliv. Odkud se dvousetmetrová masa vody vzala? A proč obyvatelé severoitalského Longarone až do posledních chvil netušili, že se na ně řítí katastrofa?