


Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně zrušil po téměř třech letech suspendaci Ruského olympijského výboru, jeho sportovci se tak mohou zapojit do kvalifikací i kolektivních sportů pro letní hry v roce 2028 v Los Angeles.

Informoval o tom na tiskové konferenci v Lausanne. Český olympijský výbor s tímto rozhodnutím nesouhlasí, verdikt MOV s ohledem na pokračující ruskou agresi na Ukrajině zkritizoval také ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé).
Sankce uvalil MOV na Rusko po napadení Ukrajiny a kvůli začlenění sportovních organizací z anektovaných ukrajinských území 12. října roku 2023.
Tím podle mezinárodního výboru porušilo olympijskou chartu. Dnes cestu ruským sportovcům k návratu do soutěží otevřel.
Rusko to přijalo s nadšením. „MOV vyslal jasný signál: olympijské hnutí musí zůstat bez politiky,“ řekl předseda tamního olympijského výboru Michail Děgťarjov.
Naopak Ukrajinci jsou zděšení. „Rozhodnutí je neopodstatněné a předčasné, protože Rusko nadále zjevně porušuje mezinárodní právo a základní principy míru a bezpečnosti,“ reagovali představitelé národního olympijského výboru.
„Nechceme, aby sportovci byli zodpovědní za činy své vlády. Neospravedlňujeme žádné války, ani tuto. Budeme nadále podporovat Ukrajinu, jako jsme to dělali od začátku. Ale nemyslím si, že by za to měli platit sportovci,“ řekla prezidentka MOV Kirsty Coventryová.
„Rozhodnutí bylo přijato po důkladné analýze právní komise MOV, a to s ohledem na to, že Ruský olympijský výbor již nezahrnuje mezi své členy žádné regionální sportovní organizace na územích spadajících pod jurisdikci Národního olympijského výboru Ukrajiny,“ oznámil Mezinárodní olympijský výbor.
Doporučil zároveň sportovním organizacím, aby ukončily program prověřování neutrálního statusu Rusů.
Zatím nicméně neschválil, že mohou soutěžit pod svou vlajkou a hymnou. „Toto rozhodnutí přijde ve vhodný čas,“ uvedl. Žádné akce se nadále v zemi konat nesmí.
Na poslední zimní olympiádě v únoru v Miláně a Cortině d'Ampezzo i na předchozí letní v Paříži 2024 startovalo několik Rusů jako neutrálních, museli tedy splnit požadavek, že aktivně nepodporují válku na Ukrajině.
Nadále však pro ně platí, že před návratem do soutěží musí splnit podmínky antidopingového programu a podstoupit několik zkoušek.
Český olympijský výbor v prohlášení uvedl, že dokud agrese na Ukrajině trvá, neměli by se sportovci z Ruska a Běloruska účastnit mezinárodních soutěží.
„A to zejména kvalifikačních soutěží na olympijské hry a olympijských her samotných. Postoj Českého olympijského výboru je neměnný a vychází z jednoznačného rozhodnutí pléna ČOV v dubnu 2023. Mezinárodní olympijský výbor náš postoj zná, nemáme však právní nástroj, jak si jej vynutit,“ uvedl ČOV.
Rovněž ministr Šťastný ČTK řekl, že s rozhodnutím MOV nesouhlasí.
„Dnešní rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru zrušit suspendaci ruskému olympijskému výboru je asi radostnou zprávou pro Kreml a ruské sportovce, ale velmi špatnou zprávou pro svět,“ uvedl. „Zásadně s ním nesouhlasím,“ zdůraznil.
„Ať chceme, nebo ne, sport v Rusku je součástí státní propagandy, využívané i ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině a je odpovědné za desítky tisíc mrtvých, zraněných a spoustu utrpení. Do skončení války na Ukrajině bych proto na stávajících podmínkách účasti ruských sportovců a sportovkyň nic neměnil,“ dodal Šťastný.






Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti a v ČSA Handling, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Potrvá od úterý do odvolání, případně do přechodu na jinou formu protestu, sdělili ČTK odboráři. Svůj krok odůvodnili i obavou o budoucí směřování a rozvoj letiště a rovněž o stabilitu zaměstnanosti na letišti.



Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel plánuje v polovině října navštívit Rusko, kde ho nejspíš přijme ruská tajná služba FSB. PateI nejprve zavítá do Moskvy a následně do Petrohradu. Není jasné, zda se Patel setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom zpravodajský web Politico s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a další informovaný zdroj.



Ve středu 22. července to bude rok, co zemřel Temný princ Ozzy Osbourne. Zpěvák trpěl Parkinsonovou chorobou a nádorem páteře. Svět ho znal hlavně jako frontmana metalové skupiny Black Sabbath, ale úspěšný byl i v sólové kariéře. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu se rozhodl uspořádat poslední koncert na rozloučenou. Ten se konal 5. července 2025 v anglickém Birminghamu. Byl skvělý a dojemný.



Připravovaný 21. balík sankcí proti Rusku čelí dosud nejsilnějšímu odporu uvnitř Evropské unie. Hned několik členských států požaduje výjimky nebo blokuje část navrhovaných opatření kvůli dopadům na vlastní ekonomiku. Podle diplomatů však za odmítáním opatření nestojí jen hospodářské zájmy, ale také rozdílné vnímání bezpečnostní hrozby, kterou Rusko pro jednotlivé státy představuje.